Meisenheimerův komplex
Author
Albert FloresMeisenheimerův komplex (také nazývaný Jacksonův-Meisenheimerův komplex) je 1:1 adukt vznikající reakcí arenu, na kterém je navázána skupina odtahující elektrony, s nukleofilem. Tyto komplexy se objevují jako reaktivní meziprodukty v nukleofilních aromatických substitucích, podařilo se však izolovat stálé soli některých takových komplexů.
Historie
V roce 1886 pozoroval Janovski po smíchání 1,3-dinitrobenzenu s alkoholovým roztokem zásady výrazné fialové zbarvení. Roku 1895 zkoumal Cornelis Adriaan Lobry van Troostenburg de Bruyn červenou pevnou látku získanou reakcí trinitrobenzenu s hydroxidem draselným v methanolu. +more V roce 1900 provedli Jackson a Gazzolo reakci trinitroanizolu s methoxidem sodným a pro produkt navrhli chinoidovou strukturu.
V roce 1902 Jakob Meisenheimer zjistil, že okyselením tohoto produktu dojde k obnově reaktantu.
Pokud komplex obsahuje tři skupiny odtahující elektrony, tak se podle chinoidového modelu záporný náboj nachází na jedné z těchto skupin. U arenů s menší elektronovou hustotou je delokalizovaný v celém cyklu.
V jedné studii byla provedena reakce Meisenheimerova arenu (konkrétně 4,6-dinitrobenzofuroxanu) s arenem odevzdávajícím elektrony (1,3,5-tris(N-pyrrolidinyl)benzenem) za vzniku zwitteriontového Meisenheimerova-Whelandova komplexu. Jako Whelandovy meziprodukty se označují kationtové meziprodukty vznikající při elektrofilních aromatických substitucích, které jsou kladně nabitým protějškem záporně nabitých Meisenheimerových meziproduktů, jež se tvoří při nukleofilních aromatických substitucích. +more Současný výskyt Whelandova a Meisenheimerova meziproduktu v jednom zwitteriontovém komplexu se tak označuje pojmem Meisenheimerův-Whelandův komplex.
:Meisenheimerův-Whelandův komplex
Struktura tohoto komplexu byla potvrzena pomocí NMR spektroskopie.
Janovského reakce
Při Janovského reakci reaguje 1,3-dinitrobenzen s enolizovatelným ketonem za vzniku Meisenheimerova aduktu.
Zimmermannova reakce
Při Zimmermannově reakci se produkt Jankovského reakce oxiduje za nadbytku zásady na výrazně zbarvený enolát, který je dále reakcí s dinitrosloučeninou převeden na aromatický nitroamin. Tato reakce je podstatou Zimmermannova testu, jenž slouží k důkazu přítomnosti ketosteroidů.