Meletios (Metaxakis)

Meletios (světským jménem: Emmanouil Metaxakis; 21. září 1871, Parsas - 28. července 1935, Curych) byl řecký pravoslavný duchovní, biskup, v letech 1921-1923 patriarcha konstantinopolský a v letech 1926-1935 patriarcha alexandrijský. Předtím také působil jako arcibiskup athénský a celého Řecka.

Byl jediným člověkem v historii, který vedl za svůj život tři autokefální církve.

Život

Narodil se 21. září 1871 ve vesnici Parsas.

Roku 1889 nastoupil na bohoslovecký seminář Svatého Kříže v Jeruzalémě, kde studoval až do jeho dočasného uzavření roku 1891.

Roku 1891 byl metropolitou táborským Spyridonem (Efthymiou) postřižen na monacha a přijal mnišské jméno Meletios a rukopoložen na hierodiakona. Po obnovení semináře pokračoval ve studiu. +more Mezitím byl rukopoložen na jeromonacha.

Roku 1900 dokončil studium a jeruzalémský patriarcha Damianos jej jmenoval sekretářem Svatého synodu jeruzalémského patriarchátu.

Roku 1908 jej patriarcha Damianos vyloučil spolu s archimandritou Chrysostomem (Papadopoulosem) za aktivity proti Božímu Hrobu z Bratrstva Svatého Hrobu.

Podle historika Alexandra Zervoudakise navštívil Meletios roku 1909 Brity okupovaný Kypr a zde spolu s dalšími dvěma duchovními vstoupil ke Svobodným zednářům.

V únoru 1910 získal povolení patriarchy Damiana přestoupit do jurisdikce Kyperské pravoslavné církve. Zde byl zvolen metropolitou kitionským a 4. +more dubna proběhla jeho biskupská chirotonie. Jedním z prvních činů metropolity bylo zřízení bohosloveckého semináře v Larnace. Z jeho iniciativy vznikla také obchodní škola v Larnace a zemědělská škola v Lemesu.

Po smrti konstantinopolského patriarchy Ioakeima III. předložil svou kandidaturu na patriarchální trůn ale ta byla zamítnuta.

Roku 1916 se přestěhoval do Řecka. S podporou řeckého předsedy vlády Eleftheria Venizelose byl roku 1918 zvolen arcibiskupem athénským a celého Řecka.

Poté, co roku 1920 Venizelos dokončil své období předsedy, byl Meletios 20. listopadu odstraněn z arcibiskupského stolce a vyhoštěn na ostrov Zakynthos. +more V únoru 1921 odešel do USA. Duchovenstvo ve Spojených státech jej uznalo za legitimního athénského arcibiskupa a dohlížel zde na zřízení řecké archiepiskopie Amerika.

Roku 1921 byl konstantinopolským patriarchou zvolen metropolita Germanos (Karavangelis), pro kterého hlasovalo 16 ze 17 členů Svatého synodu. Podle jeho svědectví k němu dorazila jistá delegace, která mu řekla, že Meletios má možnost přispět 100 000 dolarů pro potřeby patriarchátu, a proto národní zájmy požadují, aby byl zvolen patriarchou. +more Ten nabídku přijal pro dobro lidí. Po jeho zvolení byl Svatý synod zcela obměněn jinými hierarchy. Na schůzi hierarchů v Soluni (7 členů Svatého synodu a asi 60 hierarchů) byla volba patriarchy Meletia prohlášena za nekanonickou. Alexandrijský, Antiochijský a Jeruzalémský patriarchát toto prohlášení podpořil.

K jeho volbě došlo dne 25. listopadu 1921. Bez souhlasu Osmanské vlády dorazil na lodi s byzantskou vlajkou do Konstantinopole, tehdy obsazeného Trojdohodou.

Jedním z jeho prvních činů bylo zrušení tomosu patriarchy Ioakeima III. z roku 1908, kdy vrátil řecké farnosti Americké archiepiskopie pod Konstantinopolský patriarchát. +more Tento akt nebyl v Řecku uznán.

V březnu 1922 vydal tomos o právu Konstantinopole na přímý dohled a řízení všech pravoslavných farností bez výjimky, nacházejících se mimo místní pravoslavné církve.

V březnu 1923 zasáhl do dění Polské pravoslavné církve, kdy schválil volbu Dionisije (Valedinského) za metropolitu varšavského.

Dne 7. července 1923 přijal do své jurisdikce církev v Estonsku (dříve revelská eparchie Ruské pravoslavné církve), a tím vznikla autonomní metropolie Estonsko.

Od 10. května do 8. června 1923 se z jeho iniciativy a pod jeho předsednictvím konal v Konstantinopoli Všepravoslavný koncil.

Dne 8. července 1923 vysvětil na biskupa estonského kněze Hermana (Aava), který se stal prvním primasem [[Autonomie (východní křesťanství)|autonomní]{ Finské pravoslavné církve. +more Proti vytvoření autonomní církev protestovala Ruská pravoslavná církev a Ruská pravoslavná církev v zahraničí.

Jako patriarcha odsoudil renovacionismus, který započal roku 1922 v Rusku.

Dne 10. července 1923 byl nucen pod záminkou nemoci kvůli nespokojenosti kléru i laiků opustit Konstantinopol a odejít na Athos. +more Dne 20. září téhož roku pod tlakem řecké vlády a athénského arcibiskupa Chrysostoma I. byl nucen rezignovat.

Dne 20. května 1926 byl zvolen patriarchou alexandrijským. +more Za jeho patriarchátu v alexandrijské církvi byl přijat novojuliánský kalendář a byly vypracovány dokumenty, které jsou i nadále základem struktury církve. Posílil jurisdikci patriarchátu nad celou Afrikou. Pro vzdělání kléru zřídil roku 1928 teologickou školu svatého Atanáše, která byla roku 1934 přeměněna na vyšší duchovní a pedagogický seminář. Za jeho období probíhala aktivní výstavba nových chrámů a dobročinných institucí.

Roku 1930 se zúčastnil Lambethské konference, kde vyjednal jednotu mezi pravoslavnými a anglikány a uznal platnost jejich svěcení.

Zemřel 28. července 1935 v Curychu. Pohřben byl v Káhiře.

Odkazy

Externí odkazy

Související články

Organizace pravoslavných církví * Seznam alexandrijských řeckých ortodoxních patriarchů

Reference

Kategorie:Muži Kategorie:Konstantinopolští patriarchové Kategorie:Řečtí pravoslavní alexandrijští patriarchové Kategorie:Arcibiskupové athénští a celého Řecka Kategorie:Řečtí pravoslavní biskupové Kategorie:Řečtí pravoslavní duchovní Kategorie:Narození 21. +more září Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Narození v Řecku Kategorie:Úmrtí 28. července Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Úmrtí v Curychu.