Metafyzika

Metafyzika (z řeckého τὰ μετὰ τὰ φύσικα ta meta ta fysika to, co je za fyzickým) je filosofická disciplína, která zkoumá základní kategorie, jsoucno a bytí v jeho obecnosti, až po bytí nejvyššího jsoucna - Boha (přirozená teologie). Metafyzika se nezabývá vlastnostmi různých jsoucen ani přírodními zákony, ale otázkami, které jdou za metodiku a možnosti přírodních věd. Stojí tak v protikladu k empirickým, například přírodním vědám, a zkoumá to, co tyto vědy nutně už předpokládají. Proto ji Aristotelés nazýval „první filosofií“, Kant se ji snažil nahradit kritikou poznání a mnozí moderní filosofové ji zcela odmítají.

Původ slova

Pojem metafyzika pochází z označení části Aristotelových spisů, které se nacházejí za spisy o přírodě (tzv. Fyzikami) a které se zabývaly duchovními a nehmotnými skutečnostmi. +more Svitky těchto spisů byly totiž ve starověkých knihovnách uchovávány za těmito Fyzikami.

Později se metafyzika vyvinula v obecné označení nauky o nejvyšším Jsoucnu. Metafyzika ale není zkoumáním Boha, nýbrž součástí jejího zkoumání jsoucna je zvláště u klasických filozofů také otázka po Bohu z hlediska jsoucna a bytí.

Dělení metafyziky

V klasickém třídění filosofické systematiky Christiana Wolffa se metafyzika jako taková dělí následovně: * obecná metafyzika (metaphysica generalis) neboli ontologie, která se zabývá jsoucnem jako takovým * speciální metafyzika (metaphysica specialis), která se zabývá nehmotnými skutečnostmi: ** přirozená teologie se zabývá Bohem coby nejvyšším Jsoucnem, ** přirozená psychologie se zabývá duší, ** kosmologie se zabývá světem, jeho původem a účelem.

Kritika metafyziky

Metafyzice bývá vyčítáno nejasné vymezení, složitá výstavba pojmů a neověřitelnost jejích závěrů. Zásadní kritiku metafyziky podal Immanuel Kant: podle něho totiž přesahuje možnosti lidského poznání. +more Místo toho předložil v „Kritice čistého rozumu“ svoji vlastní „první filosofii“, totiž kritiku poznání. Mezi kritiky metafyziky patří také filosofové Vídeňského kroužku a mnoho představitelů empirismu. Marxismus klade metafyziku do protikladu k dialektice a vytýká jí, že jsoucno chápe jako neměnné a nehybné. Někteří novodobí myslitelé (například Rudolf Carnap) se domnívali, že metafyzika je v podstatě nesmyslná, protože její výpovědi se nedají ani ověřit ani vyvrátit.

Odkazy

Reference

Literatura

Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998, str. +more 265n. * Ritter - Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Metaphysik. Sv. 5, sl. 1186-1278 * Ottův slovník naučný, heslo Metafysika. Sv. 17, str. 179 * [url=https://www. youtube. com/watch. v=tF6wuAL9z6w]MACHULA, Tomáš. Metafyzika[/url], video projektu [url=http://www. fizami. cz]Filosofie za minutu[/url].

Související články

Ontologie * Filosofie * Aristotelés * Immanuel Kant

Externí odkazy

[url=http://plato.stanford.edu/entries/metaphysics/]Stanford encyclopedia of philosophy, heslo Metaphysics[/url]

Kategorie:Filozofické pojmy