Metropolis

Metropolis, původně více než dvouhodinový snímek, je německý černobílý němý film rakouského expresionistického režiséra Fritze Langa. Jde o jeden z prvních snímků z žánru science fiction. Jedná se o sci-fi antiutopii.

Premiéru měl v roce 1926 v Německu a v roce 1927 byl poprvé odvysílán v USA. Jedná se o jeden z nejdražších filmů v té době vůbec - stál 7 miliónů tehdejších marek. +more Předlohou byl stejnojmenný román od Thei von Harbou, která v té době byla Langovou manželkou.

Film financovalo velké německé studio UFA a jeho komerční neúspěch studio téměř zničil. Na svou dobu se jednalo o film s vynikajícími vizuálními efekty, které byly překonány až ve druhé polovině +more_století'>20. století.

Různé verze

Brzy po premiéře byl nákladný film stažen z distribuce, aby byl proti Langově vůli nově sestříhán. Tato zkrácená verze se dochovala dokonce i v kolorovaném remixu (o délce 80 minut) Giorgia Morodera z osmdesátých let.

V roce 2002 byla vydána restaurovaná verze (118 minut) s vloženými spojovacími mezititulky namísto scén, které se ztratily, čímž vznikl snímek, jenž se ve větší míře přibližuje původní Langově představě. V této verzi jsou nejen přidány scény nalezené v různých archivech a muzeích, které celá desetiletí nikdo neviděl, ale také je zde zachován jejich původní sled a jsou vloženy správné mezititulky. +more Až do této doby bylo dílo považované za spektakulární, i když poněkud jednoduchý sci-fi film, avšak tato nová verze odhaluje, že futuristická výprava nebyla zamýšlena jako prorocká, nýbrž jako mystická, s prvky architektury, průmyslu a designu dvacátých let.

Téměř kompletní původní verze filmu byla nalezena až v červenci 2008 ve filmovém muzeu v Buenos Aires. Po nezbytném restaurování byla tato verze poprvé uvedena v Berlíně a Frankfurtu v únoru 2010.

Vliv

Film měl vliv na mnoho dalších tvůrců, kteří z jeho vizuální stránky čerpali. Jmenujme alespoň film Blade Runner, který se vizí Langovy Metropolis inspiroval zcela zjevně. +more Také německá skupina Kraftwerk natočila ke své skladbě Trans-Europe Express videoklip inspirovaný Langovým filmem a na jejich desce The Man Machine je skladba Metropolis. Britská rocková skupina Queen pro videoklip ke své skladbě Radio Ga Ga použila mnoho záběrů z filmu.

Plakát k tomuto filmu se stal v roce 2005 nejdráže prodaným filmovým plakátem v historii. Neznámý americký sběratel zaplatil za tento plakát ve stylu art deco 650 tisíc dolarů. +more Prodaný plakát je jednou ze čtyř známých originálních kopií, které se ze stovek výtisků dochovaly. Jednu kopii vlastní newyorské Muzeum moderního umění, druhou berlínské Filmové muzeum a třetí je součástí další soukromé sbírky.

Děj filmu

V megapolis dvacátého prvního století žijí dělníci v podzemním ghettu, kde se nachází průmyslové srdce; mají zákaz vycházet do vnějšího světa. Ponoukaní nasazeným robotem se vzbouří proti intelektuální třídě, která má moc, a vyhrožují destrukcí města na povrchu. +more Freder (Gustav Frölich), syn vůdce Metropolis, a krásná Marie (Brigitte Helm) z podzemí se pokusí zabránit destrukci, apelujíce na soucit a lásku.

Děj filmu se odvíjí v roce 2026, v městě-státě ohromných rozměrů zvaném Metropolis. Společnost je rozdělena do dvou protikladných skupin: jednou je na povrchu žijící elitní skupina bohatých a vědců, druhou kasta dělníků, kteří žijí pod městem a pracují bez přestávky, umožňujíce tak udržet způsob života těch nahoře. +more Presidentem města je Johhan „Joh“ Fredersen (Alfred Abel). Charismatická a usmiřující postava jménem Maria se bere za práva dělníků. Nepodněcuje však k revoltě, ale naléhá na dělníky, aby hledali východisko mírové a měli trpělivost a naději v příchod „Prostředníka“, který spojí obě poloviny společnosti. Syn Fredersenův, Freder (Gustav Fröhlich) pozná Marii a je jí okouzlen. Sleduje ji bez jejího vědomí, pronikne do podzemního světa dělníků a vidí na vlastní oči bídné podmínky, v dělníci žijí a pracují, stejně jako naprosté opovržení bohatých, kteří dávají přednost strojům před dělníky a před pomocí těm, kteří v nich utrpěli úrazy. Zhnusen tím, co vidí, Freder se rozhodne připojit k Marii.

Fredersen se dozví o Mariiných aktivitách a v obavách před revoltou dělníků se rozhodne požádat o pomoc vědce Rotwanga (Rudolf Klein-Rogge), který mu ukáže antropomorfního robota, kterého vynalezl. Robot může mít jak chování, tak podobu nějaké osoby, takže se rozhodnou vyrobit Mariinu kopii. +more Tento robot má za úkol vyvolat nepokoje, aby měl Fredersen záminku spustit násilnou represi proti dělníkům. Fredersen však neví, že Rotwang dal robotovi duši Hel - své ex ženy, která měla milostný poměr s Fredersenem a zemřela při porodu jeho syna Fredera, a že Rotwang použije robota jako nástroj pomsty proti presidentovi Metropolis, jeho synovi a celému městu.

Skutečná Maria je uvězněna v Rotwangově sídle v Metropolis, zatímco robot ji nahrazuje a rozpoutává nepokoje. Vedle toho robot začíná další aktivity v Rotwangově plánu pomsty a proměňuje se v exotickou tanečnici v proslulém kabaretu Yoshiwara, která zamlžuje rozum přítomných a způsobuje nesváry a úpadek mezi bohatou mládeží. +more Podle špatných rad Marie-robota dělníci zahájí revoltu a zničí „Stroj-Srdce“, který poskytuje energii oživující všechny stroje Metropolis. Destrukce tohoto stroje ovšem způsobí i to, že nádrže vody pro město jsou zničeny a voda zaplaví spodní svět dělníků, kteří zaslepeni řečmi robota nedbali o bezpečí svých dětí, které však nakonec zachrání Freder se skutečnou Marií. Seznajíce svůj fatální omyl a chybu, zoufalí dělníci vycházejí na povrch a hledají svou „nepřítelkyni ve věži“, (nepravou) Marii. Dav zaplaví zábavní čtvrť města a nepravou Marii zajme, připoutá ke sloupu a chce upálit. Zoufalý Freder vše pozoruje, ale když hranice hoří, zjistí, že nehoří člověk, ale stroj, navíc vidí, že Marii honí pomatený Rotwang po střeše katedrály města. Freder Rotwanga pronásleduje a nakonec ho svrhne se střechy. Maria a Freder se vracejí na ulici a jdou na setkání s Johem a Grotem (tj. lídry města a dělníků), které dává tušit naději na začátek nové společnosti. S mottem "Mittler zwischen Hirn und Hand muss das Herz sein" („prostředníkem mezi Mozkem a rukama musí být srdce“), které je nutno interpretovat jako výraz toho, že v lidském bytí se má láska spojovat s rozumem a mocí, se usmíří magnát Joh Fredersen s dělníky Metropolis díky Frederovi. V nich jsou ztělesněni tři činitelé této rovnice: rozum, práce a srdce.

Obsazení

Alfred Abel - Johhan "Joh" Fredersen * Gustav Frohlich - Freder Fredersen * Brigitte Helm - Maria/robot * Rudolf Klein-Rogge - C. A. +more Rotwang * Theodor Loos - Josaphat * Fritz Rasp - hubený muž * Erwin Biswanger - Georgy, dělník č. 11811 * Heinrich George - Grot * Olaf Storm - Jan.

Reference

Externí odkazy

Online (s českými titulky) [url=https://web.archive.org/web/20160304074630/http://kino.mustwatchtv.cz/?nazev=Metropolis]Metropolis[/url]

Kategorie:Filmy z roku 1926 Kategorie:Německé černobílé filmy Kategorie:Expresionistické filmy Kategorie:Německé sci-fi filmy Kategorie:Německé němé filmy Kategorie:Filmy Fritze Langa Kategorie:Filmy natočené podle knižní předlohy