Mevlüt Çavuşoğlu

Technology

12 hours ago

Author

Mevlüt Çavuşoğlu (* 5. května 1968 Alanya) je turecký politik a od listopadu 2015 ministr zahraničních věcí, když tento úřad zastával již od srpna 2014 do srpna 2015 ve vládě Ahmeta Davutoğlua. Mezi roky 2013-2014 působil na postu ministra pro záležitosti Evropské unie v Erdoğanově kabinetu a z titulu své funkce se stal hlavním vyjednávačem možného tureckého vstupu do EU. V období 2003-2014 zasedal v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, v letech 2010-2012 byl jeho prezidentem.

Členem jednokomorového zákonodárného sboru, Velkého národního shromáždění, je od roku 2002 za volební obvod ležící v hranicích provincie Antalya. V roce 2001 se stal zakládajícím členem Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).

Životopis

Narodil se roku 1968 v Alanyi. Již ve dvaceti letech, v roce 1988, absolvoval bakalářské studium v oboru mezinárodních vztahů na Fakultě politologie Ankarské univerzity. +more Následně pokračoval magisterským programem ekonomie na soukromé Long Island University v New Yorku, který dokončil roku 1991. Započal také postgraduální studium mezinárodních vztahů na ankarské Univerzitě Bilkent, během nehož v období 1993-1995 uskutečnil studijní vědecký pobyt na London School of Economics, kde se stal prezidentem turecké společnosti. Je ženatý a má jedno dítě.

V Parlamentním shromáždění Rady Evropy vedl výbor pro migraci, uprchlíky a obyvatelstvo. V listopadu 2009 se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na pozadí připravované zprávy tohoto shromáždění o ruském hladomoru z let 1932-1933. +more Ruská strana vyjádřila zájem spolupracovat na přípravě zprávy.

Ministr zahraničí

V květnu 2015 předčasně opustil bezpečnostní konferenci v Mnichově na protest proti pozvání Izraele.

Režim tureckého prezidenta Erdoğana se dostal do sporu s několika členskými státy EU, včetně Řecka, Nizozemí a Německa. Çavuşoğlu proto opakovaně hrozil vypovězením dohody s EU o navracení migrantů z Řecka do Turecka. +more NATO v centrále NATO v Bruselu v dubnu 2021 Kvůli sporu o vymezení námořních hranic v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem a rozhodnutí řeckého soudu, který odmítl vydání uprchlých tureckých vojáků do Turecka z důvodu politických čistek po nezdařelém pokusu o převrat v červenci 2016, Çavuşoglu pohrozil Řecku, že už nemusí být „cesty zpět“ .

V lednu 2018 Çavuşoğlu varoval před tureckou invazí do Sýrie na území ovládané Kurdy, a pohrozil Spojeným státům nezvratným poškozením vzájemných vztahů, pokud Spojené státy nepřestanou podporovat kurdské milice YPG, které na severu Sýrie bojovaly proti Islámskému státu.

V březnu 2018 kritizoval rozhodnutí českého soudu, který propustil zadrženého představitele kurdské politické strany PYD, a obvinil Česko z pošlapání práva a podpory mezinárodního terorismu.

Po rozhovorech s Erdoğanem a Çavuşoğlem generální tajemník NATO Jens Stoltenberg podpořil novou tureckou invazi do Sýrie, která začala počátkem října 2019 a byla namířena proti syrským Kurdům, které Turecko obviňuje z terorismu. Stoltenberg prohlásil, že Turecko má na své jižní hranici „legitimní bezpečnostní obavy“ a ocenil „důležitou roli“ Turecka pro NATO. +more Koncem října 2019, poté co Turecko okupovalo část Kurdy osídleného severu Sýrie, Çavuşoğlu po útoku na tureckého vojáka v Sýrii pohrozil obnovením vojenských operací.

Odsoudil Sněmovnu reprezentantů USA, která odhlasovala rezoluci uznávající genocidu Arménů v Osmanské říši. Turecko debaty o genocidě odmítá a uznání arménské genocidy může být v Turecku trestáno jako trestný čin „urážky tureckého národa“. +more Çavuşoğlu prohlásil, že toto „ostudné rozhodnutí těch, co v politice zneužívají historii, je pro naši vládu a lid nezákonné a neplatné. “.

Při návštěvě Baku v říjnu 2020 podpořil Ázerbajdžán ve válce v Náhorním Karabachu proti Arménii a arménským separatistům, odmítl výzvy k příměří, a vyzval Arménii, aby opustila Armény osídlený Náhorní Karabach.

V říjnu 2021 obvinil Rusko a Spojené státy, že nezabránily kurdským útokům na turecké vojáky v Sýrii, a pohrozil novou vojenskou operací proti Kurdům v Sýrii.

V listopadu 2021, během události oslavující Osmanskou říši, Çavuşoğlu prohlásil, že pro obranu svých práv i práv kyperských Turků na separatistickém Severním Kypru, je Turecko „připraveno udělat cokoliv“.

Dne 21. prosince 2021 se Çavuşoğlu zúčastnil setkání ministrů zahraničních zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. +more Český ministr zahraničí Jan Lipavský ocenil klíčovou roli Turecka při řešení evropské migrační krize.