Jan Lipavský

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jan Lipavský (* 2. července 1985 Praha) je český analytik, manažer v oblasti informačních technologií v bankovnictví a politik. Od prosince 2021 je ministrem zahraničních věcí ČR ve vládě Petra Fialy. V letech 2017 až 2021 zastával funkci poslance Poslanecké sněmovny PČR, je členem České pirátské strany.

Život

Vystudoval bakalářský obor mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Během studia absolvoval dvousemestrální pobyt na University of Kent ve Spojeném království v rámci studijního programu Erasmus.

Pracoval ve společnostech McKinsey & Company, Euro RSCG, ZOOT, Total Solutions a MoroSystems. Postupně se vypracoval na analytika a manažera projektů v oblasti informačních technologií v bankovnictví (např. +more obchodování na burze, FX). Má též praktické zkušenosti s marketingem.

Jan Lipavský žije v Praze, konkrétně v městské části Praha 6. Mezi jeho hlavní oblasti zájmu patří mezinárodní politika, evropská politika a otázky bezpečnosti.

Politická kariéra

Od roku 2015 je členem Pirátů. Ve straně zastává také pozici člena republikového výboru, volebního výboru a zahraničního odboru.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl za Piráty zvolen poslancem v Praze z pátého místa kandidátky. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval jako člen Pirátů na 5. +more místě kandidátky koalice Piráti a Starostové v Praze, ale nebyl zvolen. Mandát poslance se mu tak nepodařilo obhájit.

V Poslanecké sněmovně zastával v letech 2017-2021 pozici místopředsedy zahraničního výboru a také místopředsedy výboru pro obranu. Byl dále členem podvýboru pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR a členem podvýboru pro migraci a azylovou politiku. +more Také byl členem stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.

V listopadu 2021 se stal kandidátem Pirátů na post ministra zahraničních věcí ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN). +more Prezident republiky Miloš Zeman vyjádřil 17. listopadu 2021 záměr nejmenovat jej členem vlády kvůli rozdílným postojům v zahraniční politice. Rozhodnutí nejmenovat jej do vlády nejdříve potvrdil 10. prosince téhož roku, když mezi důvody uvedl rozdílné názory a nedostatečnou kvalifikaci. Po setkání s designovaným premiérem Petrem Fialou 13. prosince však změnil názor a se jmenováním Lipavského souhlasil. V pátek 17. prosince 2021 byl jmenován ministrem zahraničních věcí ČR.

Ministr zahraničí

Jako svého politického náměstka na ministerstvu zahraničí si Lipavský zvolil bývalého velvyslance v Kuvajtu Martina Dvořáka (STAN).

Jeho první zahraniční cesta v roli ministra vedla 20. prosince 2021 na Slovensko. +more Další den vedl druhou cestu na setkání ministrů zahraničí zemí Visegrádské skupiny v Budapešti, jehož se zúčastnil i turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu. Se svými protějšky jednali o tématech migrace, pandemie covidu-19, humanitární krize v Afghánistánu a vztahů EU a zemí V4 s Tureckem. Lipavský poukázal na klíčovou roli Turecka při řešení migrace. První jednání NATO absolvoval 7. ledna 2022. Na jednání se probírala reakce NATO na bezpečnostní požadavky Ruska týkající se mimo jiné rozšiřování NATO o Ukrajinu a rozmisťování vojáků a zbraní v zemích východního křídla NATO. Lipavský odmítl ruské požadavky a naopak vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO ve Východní Evropě. V souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí podpořil dodávku dělostřeleckých granátů na Ukrajinu a prohlásil, že na základě informací zpravodajských služeb se Česká republika připravuje na nejhorší scénář v podobě vojenské invaze Ruska na území levobřežní Ukrajiny.

Politické postoje

Lipavský v květnu 2019

Přivítal návrh tehdejšího německého ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU), aby se sudetoněmecký sjezd, který až do vypuknutí pandemie covidu-19 každoročně pořádalo Sudetoněmecké krajanské sdružení, v budoucnosti konal v Česku.

Označil za „ostudné“ výroky prezidenta Miloše Zemana, který prohlásil, že Kosovo je stát, v jehož čele stojí váleční zločinci. Nesouhlasí se Zemanovou snahou odvolat české uznání jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku.

V říjnu roku 2019 odsoudil vojenskou agresi Turecka, členského státu NATO, která byla namířena proti Kurdům na území Rojavy na severu Sýrie, a prohlásil, že „dlouhodobě je naprosto nepřijatelné, aby Turecko okupovalo sever syrského území. Evropa musí pokračovat v hledání jednotného postoje k agresivnímu tureckému režimu prezidenta Erdogana. +more“.

V červnu roku 2020 kritizoval plánovanou izraelskou anexi izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu, odmítl ale úvahy o možnosti uvalit na Izrael sankce. Během izraelsko-palestinských střetů v květnu 2021 oznámil, že Piráti se ve věci izraelsko-palestinského konfliktu hlásí k mainstreamovému postoji Evropské unie, který je k Izraeli kritický.

V dubnu 2020 vyzval českou vládu, aby po Číně žádala náhradu škod, které vznikly v důsledku pandemie covidu-19, protože podle Lipavského Čína v čele s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem nese značný podíl viny na masovém rozšíření nemoci covid-19 do všech částí světa.

Na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva odsoudil rasismus vůči romské a muslimské menšině, ale také proti Vietnamcům a také rasismus fotbalových chuligánů proti hráčům černé pleti. Podpořil práci neziskových organizací a sdružení, které bojují proti rasismu. +more Antonym Blinkenem V září roku 2020 podpořil nasazení českých vojáků v Iráku a Afghánistánu. Kritizoval českou vládu za liknavost při evakuaci českých diplomatů a afghánských spolupracovníků, kteří se dostali do ohrožení po skončení války v Afghánistánu a odchodu vojsk USA a některých členských států NATO z této země a po pádu Kábulu do rukou radikálního islámského hnutí Tálibán v srpnu 2021.

Odmítá násilí proti demonstrantům v Bělorusku a požaduje svobodné volby v této zemi.

V letech 2018-2021 prosazoval v Poslanecké sněmovně vyřazení ruských a čínských dodavatelů z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

V listopadu 2020 vyzval ministra zahraničí Tomáše Petříčka, aby odebral diplomatický pas prezidentovu poradci Martinu Nejedlému kvůli jeho cestě do Ruska a jednání se spolupracovníky prezidenta Putina.

Podporuje ředitele BIS Miroslava Koudelku.

Kritizoval vystoupení prezidenta Zemana v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. V návaznosti na zapojení Ruska do této kauzy označil za „skandální“ účast českého velvyslance v Rusku na vojenské přehlídce v Moskvě, která se uskutečnila 9. +more května 2021 u příležitosti 76. výročí porážky nacistického Německa ve druhé světové válce. Maiou Sanduovou, rok 2022 Kritizoval rozhodnutí Polského ústavního soudu, kterým byla zpochybněna nadřazenost práva Evropské unie nad polským. Podle Lipavského je nadřazenost evropského práva principem fungování celé Evropské unie. Spor o důl Turów považuje za velkou zátěž pro česko-polské vztahy.

Koncem října 2021 prohlásil v Událostech, komentářích na kanálu ČT24: „Vznikající vláda se jednoznačně odkazuje k sebevědomé zahraniční politice, obnovení tradice lidských práv, silné spolupráci na úrovni EU a NATO. Rusko a Čína v dnešní době představují určitý fenomén, fenomén hrozby vůči České republice. +more Je třeba, aby to česká zahraniční politika náležitě reflektovala ve všech strategických dokumentech, ale i v řadě praktických kroků na mezinárodní scéně. “ Požaduje proto tvrdší postup české zahraniční politiky vůči Rusku a Číně. Zároveň by chtěl rozvíjet vztahy s Tchaj-wanem. Chtěl by také posílit „tradiční strategické partnerství s Izraelem“. Přesto kritizoval otevření pobočky českého velvyslanectví v Izraeli v jeho hlavním městě Jeruzalémě. Jako hlavní město si Jeruzalém totiž nárokují jak Izrael, tak mezinárodně jen částečně uznaný Stát Palestina. Odmítl plán prezidenta republiky Miloše Zemana na oficiální přestěhování celé české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma s odůvodněním: „Zřízení velvyslanectví v Jeruzalémě jako takového by bylo v rozporu s mezinárodním právem i společným postojem EU. “.

Je kritikem „snah zalíbit se Rusku a Číně, kdy jsme se na úkor byznysových zájmů vzdávali zásadních principů a hodnotových pozic v naší zahraniční politice“ a navrhuje, aby Česko připravilo „vlastní verzi sankčního zákona“ na ochranu lidských práv, který by umožňoval trestat autoritářské země jako Bělorusko. Obvinil Rusko z údajně rekordního nárůstu cen zemního plynu v roce 2021. +more Rusko podle Lipavského nemůže zemní plyn vyvážet „nikam jinam než do Evropy“.

Podporuje tzv. Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), kterou vnímá jako příležitost pro českou ekonomiku, protože o ukončení těžby hnědého uhlí a o přechodu od automobilů se spalovacími motory k elektromobilům bylo na úrovni Evropské unie již rozhodnuto a automobilový průmysl v Česku by měl být mezi prvními, který se přeorientuje na výrobu aut na elektrický pohon.

V tiskovém vyjádření z 18. prosince 2021, den po jmenování ministrem, Lipavský uvedl, že mezi jeho politickými prioritami bude zlepšení mezinárodního renomé ČR v oblasti lidských práv, spojeneckých závazků a mezinárodních partnerství:

"Programové prohlášení vlády se hlásí k návratu k hodnotově orientované zahraniční politice a obnovení dobrého jména České republiky jako země, která stojí na straně lidských práv. Mezi konkrétní kroky v jeho naplňování bude proto patřit například předložení tzv. +more Magnitského zákona, který zajistí lepší vymahatelnost ochrany lidských práv. Musíme být silnou, nezávislou zemí, která je ale i rovnocenným a spolehlivým partnerem. Klíčové je pro nás upevnění našich spojeneckých vazeb i posílení našeho postavení v EU a NATO. Vztahy s Ruskem a Čínou musejí projít věcnou revizí. Současně je nutné připravit předsednictví v Radě EU, kterého se Česká republika ujme již v polovině příštího roku. “.

15. ledna 2022 vytknul českému velvyslanci v Číně Vladimíru Tomšíkovi jeho výroky směrem k blížícím se Olympijským hrám v Pekingu, které podle ministra podpořily čínskou státní propagandu. +more Vladimír Tomšík, kterého Miloš Zeman pověřil "maximální možnou podporou" her v Číně, s ministerstvem zahraničí svůj mediální výstup, v němž uvedl, že hry v Číně podporují všichni v ČR, nekonzultoval.