Mezinárodní sochařské sympozium v Hořicích

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Mezinárodní sochařské sympozium v Hořicích v Královéhradeckém kraji je mezinárodním setkáním sochařů v prostředí opuštěného historického lomu U Svatého Josefa, při kterém vznikají sochy z hořického pískovce. V lomu je účastníkům poskytováno potřebné zázemí a technické vybavení, sochařská díla jsou poté instalována v přírodní galerii na vrchu Gothard. Součástí tohoto parku je také Galerie plastik a Smetanovy sady se sbírkami českého sochařství z 1. poloviny 20. století.

Historie

V roce 1964, kdy Umělecko-průmyslové škole kamenické a sochařské hrozilo zrušení a přestěhování do Jihlavy, se pořádaly oslavy 80. výročí jejího založení. +more Při těchto oslavách vznikla myšlenka na Mezinárodní sochařské sympozium, jehož idea měla podpořit význam a tradici hořického sochařství a jeho osmdesátiletou vazbu na sochařskou školu.

Skupina organizátorů požádala o pomoc Svaz československých výtvarných umělců v Praze. Ten delegoval komisaře, akademického sochaře Vladimíra Preclíka, který již měl jako účastník sympozia “FORMA VIVA” v Kostanjevici (1964), praxi a také potřebné kontakty.

Po čtyřech ročnících (1966-1969) projevilo vedení města z podnětu MV KSČ nespokojenost s „nepřípustnou ideologií“ a dalo podmínku pro další ročníky zvát pouze sochaře ze socialistických zemí, kteří tvořili v duchu figurativního realismu. Tyto požadavky organizátoři odmítli a svoji činnost ukončili.

Rok 1989

Sympozium bylo obnoveno až po dvaceti letech v roce 1989. Nově založené Sdružení vedl sochař Vladimír Preclík, dovybavil se lom U Svatého Josefa, vybudovaly chaty pro zázemí sochařů a ubytování jejich pomocníků a podstatně se rozšířil sochařský park Svatého Gotharda na celkových 5,5 hektaru. +more Po 16. ročníku v roce 2000 ohlásil prof. Vladimír Preclík rozhodnutí grémia akci ukončit.

Rok 2002

S ukončením nesouhlasila hořická radnice. Na výzvu starosty se pořádání akce ujal akademický sochař Roman Richtermoc, který ve spolupráci se sochařem prof. +more Karlem Neprašem založil začátkem roku 2002 Občanské sdružení. Toto Sdružení rozšířilo účast zahraničních sochařů, založilo nový sochařský park Svatého Josefa a prostorově propojilo stávající sochařský park Svatého Gotharda s lomem U Svatého Josefa.

Po obnovení tradice se zvažovalo umístit nové sochy v jiném městě. Vybrané město Hradec Králové roku 2003 nabídlo koncept cyklů „Hradeckých nábřeží“ s možností prezentace kulturního dění ve veřejném prostoru. +more Prvním hradeckým „Nábřežím sochařů“ bylo Tylovo nábřeží, které se stalo spolu s Náměstím Svobody plochou pro tradici každoroční obměňované expozice sochařských děl.

Od ročníku 2002 jsou další nové plastiky trvale instalovány v Sochařském parku Svatého Josefa situovaném v krajinném prostředí na severovýchodním okraji Hořic, založeném v roce 2004. Od července 2003 jsou plastiky zapůjčovány na jeden rok do Hradce Králové a po roce vráceny zpět do Hořic.

Z důvodů nařízení vlády České republiky ve spojitosti s virovou epidemií bylo 31. Hořické mezinárodní sympozium přesunuto z plánovaného termínu v červenci 2020 na rok 2021.

Autoři a jejich sochy

;1. ročník - 1966

Janez Lenassi (Jugoslávie) - Ležící; Ladislav Zívr (Československo) - Kmen, Srostlice; Michael Schoenholtz (Západní Berlín) - Žena v Metru; Vladimír Preclík (Československo) - Provensálské město; Zdena Fibichová (Československo) - Stéla; Zdeněk Šimek (Československo) - Hladina

2. ročník - 1967

Branko Ružič (Jugoslávie) - Jízda Karla IV; Jiří Bradáček (Československo) - Plodnost; Jurij Vasiljev (SSSR) - Obětiště lásky; Ko Murai (Japonsko) - Balíček; Marcello Guasti (Itálie) - Signál; Vladimír Preclík (Československo) - Spící město; Zdena Fibichová (Československo) - Mašle

3. ročník - 1968

Hubert Dalwood (Velká Británie) - Model; Ivan Avoscan (Francie) - Vnitřní zápas; Joe Oda (Japonsko) - Socha; Lorento Sguanci (Itálie) - Vztahy; Miloslav Hájek (Československo) - Hrudník; Miroslav Vystrčil (Československo) - Socha; Roland Dinel (Kanada) - Střetnutí

4. ročník - 1969

František Pacík (Československo) - Apollo 11; František Štorek (Československo) - Přítelkyně; Gabrielle Perugini (Itálie) - Světené signály; Gerard Vincent (Francie) - Torzo; Šime Vulas (Jugoslávie) - Svinuté plachty; Vladimír Preclík (Československo) - Květiny v oknech