Michail Suslov

Technology

12 hours ago

Author

Michail Andrejevič Suslov (Šachovskoje, Ruské impérium - 25. ledna 1982, Moskva) byl sovětský politik, člen ÚV KSSS 1941-1982; člen politického byra ÚV KSSS (1952-1953, 1955-1982). Je považován za šedou eminenci politiky šedesátých, sedmdesátých a počátku osmdesátých let nebo jako rudý kardinál, strážce ideologické čistoty režimu. Byl velmi vlivný komunistický politik od dob pozdního stalinismu až do konce Brežněvovy éry.

Život

Patřil bezesporu k nejzajímavějším postavám poválečné sovětské politické elity. Suslov se narodil ve venkovské lokalitě Šachovskoje v Pavlovském okrese, v současné Uljanovské oblasti 21. +more listopadu 1902. Svoji kariéru započal v aparátu stranických kontrolních mechanismů, které hrály velkou úlohu ve velkém teroru třicátých let. Následně byl přesunut do stranického aparátu. Stal se oblastním - krajským tajemníkem, emisarem ÚV a po válce přešel do ústředního aparátu ÚV jako vedoucí klíčových oddělení. Již v dobách stalinismu se stal tajemníkem ÚV (1947 - 1982). Původně vystupoval jako fanatický stoupenec a obdivovatel J. V. Stalina. Aktivně vystupoval v kampaních proti sionismu (Stalinovo tažení proti židovskému nacionalismu). Na počátku padesátých let řídil sovětský tisk a kontroloval mezinárodní komunistické hnutí. Své postavení upevnil na XIX. sjezdu KSSS, kdy byl zvolen tajemníkem ÚV i členem prezidia ÚV KSSS.

Své postavení uchránil i v období chruščovovského tání. Významnou úlohu sehrál během vojenského potlačení maďarského povstání v roce 1956. +more V otázkách destalinizace si počínal velmi opatrně, daleko lépe se cítil v klidných vodách tichého neostalinismu. To již pevně zakotvil v brežněvovských strukturách KSSS, kdy se stal hlavní ideologickou oporou generálního tajemníka L. I. Brežněva a zosobněním legitimity tehdejší stranické elity.

Od konce 40. let byl považován za experta na ideologické otázky a mezinárodní komunistické hnutí. +more V období 1964-1982 zastával neformální úlohu druhého tajemníka ÚV, arbitra uvnitř politbyra, jehož úsudku a hodnocení si vážil i samotný generální tajemník. Představoval nedostižnou etickou normu pro většinu aparátčíků.

Vyznamenání

Sovětská vyznamenání

Čestné tituly

51x51pixelů Hrdina socialistické práce - 20. listopadu 1962 a 20. listopadu 1972

Řády

60x60pixelů Leninův řád - udělen pětkrát - 16. +more března 1940, 20. listopadu 1952, 20. listopadu 1962, 2. prosince 1971 a 20. listopadu 1972 *60x60pixelů Řád Říjnové revoluce - 18. listopadu 1977 *60x60pixelů Řád vlastenecké války I. třídy - 24. března 1945 - za úspěšnou realizaci státního plánu nákupu obilí v roce 1944.