Michnové z Vacínova

Historie

Kolem roku 1530 přesídlil do Budyně nad Ohří Lužický Srb Pavel Michna, koželuh. Měl dva syny, Šebestiána a Martina, kterého dal vyučit řezníkem. +more Martin se stal váženým měšťanem a panským úředníkem, v roce 1583 se pak stal správcem celého budyňského panství (v tomto roce zemřel majitel panství Mikuláš Zajíc z Hazmburka, poručníkem jeho dětí Jana Zbyňka a Hedviky byl jmenován Jiří starší z Lobkovic, skutečnou správu hospodářských statků měli ale na starosti měšťané Budyně a hlavním správcem se stal právě Martin Michna). Když Jan Zbyněk dosáhl v roce 1596 plnoletosti, jmenoval Martina Michnu hejtmanem panství a doporučil jej císaři Rudolfovi II. k povýšení do vladyckého stavu. 14. srpna 1598 se Martin Michna stal vladykou s přídomkem z Vacínova (podle hájku v blízkosti Kostelce nad Ohří, nedaleko Budyně) a byl mu udělen erb (půl zlatého zajíce na modrém štítě jako odkaz na jeho služby Hazmburkům). Michnův palác na Malé Straně Martin Michna měl dva syny: Jiřího Viléma a Pavla, který rod povznesl, ale také se nechvalně zapsal do historie.

Pavel byl vychován u jezuitů a poté se vydal na dráhu úředníka. Stal se sekretářem v České dvorské kanceláři. +more Stál na straně císaře proti vzpouře českých stavů, a proto musel na čas Čechy opustit a do vlasti se vrátil až s císařským vojskem. Získal si přízeň Karla I. z Lichtenštejna a Albrechta z Valdštejna, podílel se na konfiskacích, působil v konsorciu, které znehodnotilo měnu. Podařilo se mu získat značné jmění. Císař jej v roce 1627 povýšil do panského stavu a roku 1627 do stavu říšského hraběte. Zemřel roku 1632 při Valdštejnově tažení na Norimberk. Začal stavět barokní palác v Praze na Malé Straně, pro jeho nákladnost jej však vnukové museli prodat.

Pavlův syn Václav se stal zemským hejtmanem. I další členové rodu sloužili v císařských službách.

Rod se rozvětvil do tří linií, jedna z nich se poněmčila, roku 1711 získala dědičný titul hrabat a přijala příjmení von Weitzenhofen.

Emanuel Petr (1772-1827) byl profesorem agronomie na Karlově univerzitě. Od roku 1811 byl řádným členem +more_k. _Vlastenecko-hospodářská_společnost_v_království_Českém'>c. k. vlastenecko-hospodářské společnosti, roku 1815 se stal jejím sekretářem - "snad nejlepším, jakého kdy společnost měla". VOLF, Miloslav a Československé zemědělské muzeum (Praha, Česko). Významní členové a spolupracovníci Vlastenecko-hospodářské společnosti v království Českém: (k 200. jubileu založení VHS). Praha: Ústav vědeckotechnických informací, 1967. s. 103. Dostupné také z:.

Posledním příslušníkem rodu byl jeho syn Bedřich Jan Michna z Vacínova (Friedrich Johann Michna Graf von Waitzenau), který vykonával post krajského hejtmana, jímž rod v Praze roku 1872 po meči vymřel.

Budovy a panství spojené s rodem

Michnův palác v Praze na Malé Straně +moreJPG|náhled'>Michnův letohrádek (Villa Amerika, Muzeum Antonína Dvoráka) na Novém Městě Praha 2, Ke Karlovu 20 * Michnův letohrádek (Villa Amerika) na Novém Městě pražském, dnes sídlo Muzea Antonína Dvořáka, dům nechal vystavět v letech 1717-1720 Jan Václav Michna z Vacínova. * Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) v Praze na Malé Straně, dříve též malý renesanční zámeček Kinských z Vchynic, v letech 1640-1650 barokně přestavěn a rozšířen tehdejším majitelem hrabětem Václavem Michnou, výzdobu provedli italští mistři Francesco Caratti a Domenico Galli. * Renesanční palác Granovských z Granova v Týnském dvoře (Ungelt) v Praze na Starém Městě, někdejší celnice, kterou císař Ferdinand I. Habsburský po zrušení mýtné povinnosti věnoval výběrčímu Jakubu Granovskému z Granova, který nechal dům přestavět na renesanční palác. Po roce 1620 se vystřídalo několik majitelů a dům měl různá využití. * Malostranské mlýny v Praze * Mühldorfský dům v Praze * Dům V Templu v Praze * Zámek Janov v Janově (část města Litvínov).

Erb

V původním erbu se nacházela polovina zajíce. Po povýšení do panského a později hraběcího stavu doznal erb změn. +more Nahoře byla černá orlice ve zlatém poli, dole zlatý lev v černém poli a červené a bílé pruhy. Uprostřed stálo zlaté písmeno F na modrém podkladě.

Rodokmen

Rodokmen Martina Michny z Vacínova sepsaný 18. listopadu 1910 (dokument je ve sbírkách Jandova muzea v Budyni nad Ohří):

* Martin Michna, vladyka z Vacínova od roku 1598 ** Pavel (1589 - 26. srpna 1632) *** Václav (Jan) (. +more - 22. května 1667), bez dětí ** Jiří Vilém (1590 - 1640) *** Sigmund Norbert (. - 1668) **** Karel Jiří (. - 1710), bez dětí **** Ferdinand, bez dětí *** Vilém Fridrich ** Martin Jaroslav *** Vilém Václav - jeho synové byli v roce 1711 povýšeni do hraběcího stavu s predikátem von Weitzenau-Weitzenhofen **** Martin Vilém (. - 1722) **** Jan Václav ***** Ferdinand Karel ****** Karel (. - 1790), manželka Johana hraběnka z Bubna (. - 1803) ******* Emanuel (18. prosince 1772 - 16. listopadu 1827) ******** Bedřich Jan (16. března 1804 - 1872), bez dětí, jím rod Michnů z Vacínova vymírá ******* Marie (1786 - . ) ***** Martin Antonín ***** Bohuchval Sebald ****** Jan Nepomuk Xaver, bez dětí **** Václav Ferdinand (. - 1712).

Rodinný strom:

Příbuzenstvo

Spojili se s Jeníšky z Újezda, Lažanskými, Kolovraty či Žerotíny.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam českých šlechtických rodů

Kategorie:České šlechtické rody