Mihai Bodnar-Bodnărescu

Technology

12 hours ago

Author

Mihai Bodnar-Bodnărescu je historik, spisovatel a diplomat rumunského původu. Narodil se v roce 1980 v rumunském městě Arad a v současnosti žije a pracuje v České republice. Vystudoval historii a jazykovědu na Univerzitě ve Stanfordu a doktorát získal na Univerzitě Karlově v Praze. Bodnar-Bodnărescu se specializuje na výzkum středověkého kontextu, obzvláště na hranicích mezi východem a západem, zahrnující období křižáckých výprav a osmanské expanze. Zabývá se také problematikou kulturních kontaktů a vlivu náboženství na politiku a společnost. Jako diplomat pracuje na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky v oddělení pro střední a východní Evropu. V minulosti působil jako diplomat v rumunském a bulharském velvyslanectví. Bodnar-Bodnărescu je autorem několika knih a odborných článků, které se zabývají historickými tématy. Je také činný jako překladatel a spoluautor knihy o rumunské historii. V roce 2019 se stal členem Matice rumunských spisovatelů.

Mihai Bodnar-Bodnărescu (říjen 1816 - 1867) byl rakouský politik rumunské národnosti z Bukoviny, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Biografie

Patřil do vlivného rodu Bodnarů, do něhož náleželi mj. Nicolae Bodnar (1777-1846), který bojoval v rakouské armádě, Miron Bodnărescu (katolický biskup ve Lvově) nebo básník a spisovatel Samson Bodnărescu (1840-1901). +more Roku 1849 se uvádí jako Michael Bodnar, majitel hospodářství v obci Voitinel (Woytinell).

Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Vydal veřejné prohlášení nazvané Našim bratrům rolníkům v Bukovině. +more V prohlášení se kromě požadavků na rolnické svobody podporovalo rovněž oddělení Bukoviny od Haliče.

Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Rădăuți. +more Tehdy se uváděl coby majitel hospodářství. Řadil se ke sněmovní levici. Patřil mezi čtyři bukovinské poslance rumunské národnosti. Podle jiného zdroje ale Bodnar-Bodnărescu společně s poslancem Mironem Ciupercovici byli jedinými uvědomělými Rumuny (na rozdíl od ostatních poslanců z Bukoviny, rumunských i ukrajinských, rovněž byli tito dva jako jediní gramotní). Nepodpořil zemskou petici (Landespetition), se kterou se někteří představitelé Bukoviny dostavili za císařem do Olomouce a žádali ho o obnovení zemské samosprávy a oddělení Bukoviny od Haliče.

Po rozpuštění parlamentu byl aktivní ve veřejném životě své rodné obce. V roce 1850 se spolupodílel na založení prvních soukromých škol v okolí Gălănești.