Mikuláš Koperník

Mikuláš Koperník ( nebo , ; 19. února 1473, Toruň - 24. května 1543, Frombork) byl astronom, matematik, právník, stratég a lékař, římskokatolický duchovní a tvůrce heliocentrické (sluncestředné) teorie (tzv. koperníkovský obrat).

Jsou po něm pojmenovány krátery na Měsíci (Koperník) a na Marsu (Koperník) a také prvek kopernicium s protonovým číslem 112.

Životopis

Rod pocházel ze vsi Koperniki u města Nisa. Mikuláš se narodil v Toruni v rodině kupce Mikuláše (Niklas Koppernigk, který pocházel z Krakova) a Barbary rozené Watzenrode (svatba před rokem 1464). +more Jeho rodným jazykem byla němčina. Po smrti otce se jej ujal strýc (matčin bratr) Lukáš Watzenrode, který byl v roce 1489 zvolen varmijským biskupem.

Díky úsilí strýce ukončil v roce 1491 farní školu sv. Jana v Toruni a zahájil studia na krakovské univerzitě, kterou zakončil v roce 1495. +more V roce 1496 začal studovat právo na univerzitě v Boloni, v roce 1500 absolvoval právnickou praxi v papežské kanceláři v Římě a v následujícím roce získal souhlas k zahájení studií medicíny v Padově spolu s pokračováním studia práva. V roce 1503 se ve Ferraře stal doktorem kanonického práva a v Padově ukončil lékařská studia a získal právo provádět lékařskou praxi.

Na návrh fromborské kapituly se stal v roce 1507 osobním lékařem varmijského biskupa. V témže roce zpracoval komentář k teorii pohybu nebeských těles, první náčrt heliocentrické teorie a rozšířil ho v četných dopisech. +more V roce 1510 přesídlil do Fromborku a sestavil mapu Varmie.

Spolu s fromborskou kapitulou složil v roce 1512 přísahu věrnosti polskému králi Zikmundovi I. +more V roce 1513 na výzvu lateránského koncilu vypracoval a poslal do Říma vlastní projekt reformy kalendáře.

Ve Fromborku si opatřil dům v místě příznivém k astronomickým pozorováním, kde vybudoval pozorovatelnu a shromáždil astronomické přístroje. V roce 1514 začal psát první knihu De Revolutionibus Orbium Coelestium.

V letech 1516-1519 působil ve funkci správce kapitulního majetku se sídlem v Olštýně. Přivedl nové osadníky na hospodářství kapituly a s úspěchem připravoval olštýnský hrad k obraně před očekávaným útokem křižáků. +more V roce 1522 na sjezdu stavů Královského Pruska ve městě Grudziądz přednesl traktát o mincích. Působil v mnoha úřadech, byl poslancem, kancléřem, vizitátorem a kapitulním správcem. Spolupracoval s kartografem Bernardem Wapowským na mapě Polského království a Litvy.

V roce 1533 byly jeho názory v rukopise jeho díla De Revolutionibus předneseny papeži Klementovi VII. +more V roce 1537 byl králem potvrzen jako jeden ze čtyř kandidátů na biskupa varmijského.

Koperníkovo vidění universa v díle De revolutionibus orbium coelestium V roce 1539 jej biskup Jan Dantyszek obvinil z konkubinátu, nařídil mu propustit hospodyni a připravoval kanonický proces. +more K Mikuláši Koperníkovi v roce 1539 přijel Georg Joachim von Lauchen zvaný Rhaeticus, profesor matematiky ve Wittenbergu, aby se seznámil s jeho naukou. V témže roce vyjádřil své mínění o Mikuláši Koperníkovi Martin Luther: Ten hlupák chce převrátit celé umění astronomie. Ale jak uvádí Písmo svaté, Jozue kázal zastavit se Slunci, a ne Zemi. Norimberský teolog Andreas Osiander přemluvil Mikuláše Koperníka, aby v předmluvě ke svému dílu představil svůj model jako hypotézu, čímž by zjemnil příliš odvážné myšlenky. V Basileji vyšlo v roce 1541 tiskem druhé vydání Narratio prima, Koperník vykonal své poslední astronomické pozorování v životě (zatmění Slunce). Téhož roku jeho žák Georg Joachim zv. Rhaeticus opustil Frombork s rukopisem De Revolutionibus, aby jej dal v Norimberku vytisknout. Úplný název tohoto díla, v němž Koperník shrnul své poznatky v celistvou heliocentrickou teorii, zní De Revolutionibus orbium coelestium libri VI (Šest knih o obězích sfér nebeských).

Lutherův spolupracovník Philipp Melanchthon shrnul svůj názor na Mikuláše Koperníka takto: Někteří si myslí, že je vynikající vypracovat věc tak absurdní, jako onen sarmatský astronom, který uvádí do pohybu Zemi a zadržuje Slunce. Moudří vládci by měli zajisté ovládnout talentovanou lehkomyslnost. +more V roce 1542 vyšly z tiskařských lisů první dva archy De Revolutionibus. Mikuláš Koperník posílá do Norimberka předmluvu dedikovanou papeži Pavlu III. Kapitoly 13 a 14 první knihy vyšly ve Wittenbergu tiskem v podobě samostatné knihy De lateribus et angulis triangulorum… (O stěnách a úhlech trojúhelníků) s předmluvou Georga Joachima zv. Rhaetica. A v následujícím roce vyšla v Norimberku tiskem celá kniha De Revolutionibus. Tato kniha, ačkoli byla především církevními autoritami považována přinejmenším dalších sto let za nepřijatelnou, přinesla základní obrat v chápání místa člověka v kosmu, neboť na rozdíl od ptolemaiovského systému odmítla přiznat Zemi nejvýznamnější místo v centru všehomíra.

Koperníkův spis De Revolutionibus zařadila katolická církev roku 1616 na Index zakázaných knih. Ke zrušení zákazu šíření Koperníkovy teorie docházelo postupně. +more V roce 1820 bylo církví povoleno vytištění knihy, jejíž autor se zastával soustavy Koperníkovy, a v roce 1822 rozhodla příslušná římská kongregace že „tisknouti a vydávati knihy jednající o pohybu Země a klidu Slunce dle všeobecného názoru novějších hvězdářů v Římě je dovoleno. " Přesto ještě ve vydání Indexu zakázaných knih z roku 1834 je Koperníkovo dílo uvedeno. Teprve v dalším vydání Indexu z roku 1835 již Koperníkův spis není zmíněn.

Národnost

Od počátků moderního nacionalismu si jej přisvojují Poláci i Němci (současné pojetí národnosti vzniklo v 19. století a za jeho života neexistovalo).

Argumenty pro polskou národnost

Narodil se v Polsku. Polsko však nebylo národním státem. +more * Byl poddaným polského krále, účastnil se bojů proti křižákům na straně Polska, ale rozdělení politické a etnicko-jazykově-národnostní se překrývalo jen v malé míře. * Většina zdrojů uvádí, že Koperník byl Polákem. * Soudobí vědci ho považovali za polského astronoma. * Dedikoval svá díla polskému králi.

Argumenty pro německou národnost

Jeho matka byla původem Němka. Původ otce je sporný. +more * Příjmení Koperník může pocházet od dolnoněmeckého Kopper (měď). Má ale polskou koncovku „-nik“. * Toruň bylo město s převážně německým obyvatelstvem. * Nejsou důkazy, že uměl polsky. Zachovaly se pouze jeho latinské a německé texty. Polština v jeho době nebyla v písemném projevu příliš používána.

Hrob

+more8'>Hrob Mikuláše Koperníka Po smrti byl pohřben ve fromborské katedrále u oltáře, o který se staral, jak bylo zvykem u kanovníků. Nebylo však známo, který oltář měl na starosti. Polští archeologové řadu let jeho hrob v katedrále hledali a 3. listopadu 2005 oznámili, že v srpnu nalezená lebka s velkou pravděpodobností patřila Mikuláši Koperníkovi. Důkazem má být počítačová rekonstrukce tváře v Ústřední kriminalistické laboratoři ve Varšavě. [url=http://www. policja. pl/portal. php. serwis=pol&dzial=107&id=3837&search=221202]]Stoprocentní jistoty však nešlo dosáhnout, protože chyběly testy [[DNA[/url]] jeho potomků (jako duchovní nemohl Koperník mít děti). Autentičnost ostatků byla prokázána teprve v roce 2008, když polští vědci za pomoci švédských kolegů porovnali DNA vlasu z knihy, kterou Koperník vlastnil, a DNA jeho zubu z objeveného hrobu. Vědci tak mohli konstatovat, že jde skutečně o astronomovy ostatky.

Dílo

Souborné Koperníkovo dílo, rozvržené do 9. svazků vydává pod názvem [url=http://www. +moreoldenbourg-verlag. de/akademie-verlag/nicolaus-copernicus-gesamtausgabe]Nicolaus Copernicus Gesamtausgabe[/url] bavorské nakladatelství Akademie Verlag. * De revolutionibus orbium coelestium (O obězích nebeských sfér). ** [url=https://web. archive. org/web/20050728153447/http://www. bj. uj. edu. pl/bjmanus/revol/titlpg_e. html]Faksimile rukopisu v elektronické podobě[/url] je dostupná na webu [url=http://www. bj. uj. edu. pl/]Jagelonské knihovny v Krakově[/url]. ** [url=https://web. archive. org/web/20060713225327/http://ads. harvard. edu/books/1543droc. book/]Faksimile vydání z r. 1543[/url] na jedné ze stránek NASA. ** K dispozici je také slovenský překlad Zdeňka Horského aj. : Obehy nebeských sfér, Bratislava : VEDA vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 1974. * [url=http://www. gutenberg. org/browse/authors/c#a6426]Koperníkova díla[/url] na Projektu Gutenberg. Spis O obězích nebeských sfér je vybaven obsáhlými tabulkami a propočty. Koperník v něm vyvrací geocentrickou koncepci sluneční soustavy, vypracovanou ve 2. století n. l. Klaudiem Ptolemaiem.

Odkazy

Reference

Literatura

, překlad Zdeněk Horský * * * Haubelt Josef, Mikuláš Koperník, Praha : Horizont, 1974. * Horský Zdeněk, Mikuláš Koperník : Profil významné osobnosti renesanční doby, Praha : Ústav pro kulturně výchovnou činnost, 1973. +more * , překlad Jaroslav Simonides, životopisný román * * Koyré Alexandre, Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru, Praha : Vyšehrad 2004, . * McGREAL, Ian Philip, ed. Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů. Překlad Martin Pokorný. Vyd. 1. Praha: Prostor, 1997. 707 s. Obzor; sv. 10. . [Stať „Mikuláš Koperník" je na str. 173-178. ] * CETL, Jiří aj. Průvodce dějinami evropského myšlení. 1. vyd. Praha: Panorama, 1985. 634 s. [Kapitola „Mikuláš Koperník a nové uspořádání vesmíru" je na str. 229-240; autorem je Petr Horák. ] * Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 14. díl. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. [O Koperníkovi a jeho soustavě viz str. 780-790. ] * SZOSTAKOWSKI, Stanisław. O Mikulášovi Koperníkovi. 1. vyd. Bratislava: Slov. pedagog. nakl. , 1973. 81 s. Knižnica všeobecného vzdelania. * ŚNIADECKI, Jan. O Kopernikovi. 1. vyd. Praha: Odeon, 1973. 148, [3] s. * PIASECKI, Jan. Podobizna s konvalinkou: [Kniha o M. Kopernikovi]. Překlad Richard Vyhlídal. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1977. 751, [2] s. Členská knižnice nakl. Svoboda. [Historický román. ] * * Schmauch Hans, heslo [url=http://daten. digitale-sammlungen. de/0001/bsb00016319/images/index. html. fip=193. 174. 98. 30&id=00016319&seite=364]Copernicus, Nicolaus[/url]. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 3. Duncker & Humblot, Berlin 1957, s. 348-355. * Bruhns Christian, heslo [url=http://de. wikisource. org/wiki/ADB:Copernicus,_Nicolaus]Copernicus, Nicolaus[/url]. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 4, Duncker & Humblot, Leipzig 1876, s. 461-469.

Externí odkazy

Kategorie:Polští astronomové Kategorie:Polští matematici Kategorie:Polští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Anglikánští svatí Kategorie:Kanovníci Kategorie:Matematici 16. +more století Kategorie:Absolventi Jagellonské univerzity Kategorie:Absolventi Boloňské univerzity Kategorie:Absolventi Padovské univerzity Kategorie:Osobnosti na polských bankovkách Kategorie:Osobnosti na amerických poštovních známkách Kategorie:Osobnosti na severomakedonských poštovních známkách Kategorie:Náboženství a věda Kategorie:Narození v roce 1473 Kategorie:Narození 19. února Kategorie:Narození v Toruni Kategorie:Úmrtí v roce 1543 Kategorie:Úmrtí 24. května Kategorie:Úmrtí ve Fromborku Kategorie:Zemřelí na cévní mozkovou příhodu Kategorie:Pohřbení v katedrále ve Fromborku Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách.