Mikulov (okres Teplice)
Author
Albert FloresMikulov je město a obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Leží na jihozápadě České republiky, nedaleko hranic se Německem. Je jedním z největších měst v okrese Teplice a má bohatou historii. Město Mikulov se poprvé připomíná v písemných pramenech v roce 1201. V průběhu staletí prošlo mnoha změnami, včetně změny vlastníků. V roce 1945 bylo město znárodněno a později se stalo součástí okresu Teplice. Mikulov je známý svou krásnou historickou architekturou. Mezi nejvýznamnější památky patří zámek Mikulov, který je dominantou města. Zámek je postaven v renesančním stylu a dnes slouží jako muzeum. Další zajímavostí je barokní kostel svatého Václava, který je považován za jednu z nejkrásnějších sakrálních staveb v České republice. Mikulov má také bohatou kulturní a společenskou aktivitu. Každoročně se zde koná Mikulovské vinobraní, které přitahuje tisíce návštěvníků z celého regionu. Město je také známé vinařskou tradicí a produkcí kvalitního vína. Obec Mikulov je také významným turistickým cílem. Okolní krajina nabízí množství možností pro pěší turistiku a cykloturistiku. Turisté se mohou vydat na výlety do nedalekých přírodních rezervací a národních parků. Celkově je Mikulov považován za jedno z nejvýznamnějších a nejkrásnějších měst v okrese Teplice. Své návštěvníky láká historickou architekturou, kulturními akcemi a přírodními krásami okolí.
Mikulov (též Mikulov v Krušných horách) je obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji na svahu jednoho z mnoha údolí Krušných hor asi patnáct kilometrů severozápadně od Teplic, čtyři kilometry severně od města Hrob. Obec (původně horní město), ve které žije obyvatel, má správní území s rozlohou 3,19 km², které je tvořeno katastrálním územím Mikulov v Krušných horách a zahrnuje mimo samotného Mikulova také osadu Vitiška a několik domů v chatové oblasti poblíž říčky Divoké Bystřice.
Historie
První zmínky o Mikulovu se objevují počátkem 15. +more století, kdy se zde počalo s hledáním stříbra. Po čase se zde opravdu stříbro našlo a tím počal i rozvoj obce a později i horního města, čímž se obec přiřadila mezi ostatní hornická města v okolí, jako byl například Cínovec a Krupka.
Pohled na Mikulov z Bouřňáku (pohlednice z roku 1911)
Nejstarší záznamy o počátcích těžby stříbra v jámě Všech svatých jsou z roku 1404. Kutací právo poté získal kníže Lobkovic, který v místě těžby nechal postavit první domy a osadu nazval Neuschelenberg. +more Teprve až za císaře Josefa II. bylo zdejší horní město přejmenováno na Sant Niklasberg. První svobodné kutací právo udělil Mikulovu císař Ferdinand I. 1. května 1543, na základě kterého byla obec na 18 let zproštěna placení poplatků. Znak a právo pořádat týdenní a výroční trhy udělil městu 6. září 1597 císař Rudolf II. .
Koncem 19. století se u Mikulova krátce těžilo i černé uhlí. +more Malá ložiska byla objevena ve štole a při stavbě železnice nad mikulovským tunelem, kde se dochovala krátká štola, kterou se zde uhlí těžilo.
V dnešní době je již hornictví historií a Mikulov přitahuje spíše jako turistické místo, hlavně v zimních měsících, kdy svahy Bouřňáku nabízí mnoho příležitostí pro milovníky zimních sportů. Ale ani v létě není Mikulov ničím pozadu, svědčí o tom i rozsah chatové oblasti a množství ubytovacích možností. +more Vzhledem k náročné horské poloze je Mikulov vyhledáván i pěšími turisty a vyznavači horských kol, pro které jsou rájem hustě zalesněné svahy Krušných hor a množství lesních cest. Většina turistických tras je již propojena s nedalekým Německem.
Přírodní poměry
V minulosti ze staré štoly u Mikulova, ve které se těžil arsenopyrit, vytékal minerální pramen se zvýšeným obsahem arsenu (0,74 mg·l−1).
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 531 | 564 | 576 | 606 | 664 | 612 | 739 | 271 | 220 | 186 | 136 | 143 | 150 | 218 |
Domy | 100 | 104 | 110 | 109 | 110 | 110 | 115 | 109 | 56 | 54 | 41 | 39 | 52 | 71 |
Doprava
Zvonička z roku 2020 poblíž autobusové zastávky
Spojení s okolím zajišťuje po železnici Moldavská horská dráha, jejíž zastávka Mikulov v Krušných horách je vysoko nad vesnicí v nadmořské výšce 723 metrů. Na území Mikulova tato železniční trať překonává horské hřbítky dvěma tunely a jedním viaduktem, který se klene přes údolí potoka Bouřlivce. +more Denní autobusové spojení zajišťuje linka Teplice - Košťany - Hrob - Moldava.
Pamětihodnosti
Kostel sv. Mikuláše, postavený roku 1770 na místě starší stavby, stojí na návsi v obci nad průjezdní silnicí. +more V průčelní severní věži se nachází zvon Karel z roku 1919 od Richarda Herolda. Původní dva zvony od Gabriela Hilgera z roku 1630 a zvon od Františka Pitschmanna z roku 1806 byly zrekvírovány za první světové války. Ve věži je též zavěšen zajímavý zvonovinový cymbál, rozeznívaný hodinovým strojem. Je značně otlučený, neboť byl prý dlouho uložen někde na půdě. Má průměr 30 cm, kolem krku pás ze stojících akantů, jinak bez ozdob. * Kaple s věžičkou, postavená v 19. století, stojí v horní části hřbitova. Dnes je prázdná, věžička bez zvonu. * Štola Lehnschafter - původně dvanáctipatrový a 250 m hluboký důl na stříbrnou rudu se čtyřmi prohlídkovými trasami * Tříkrálová štola ze 16. století (nepřístupná) * Štola Milá paní * Moldavská horská dráha, jejíž úsek Louka u Litvínova - Moldava je chráněn jako kulturní památka * Železniční viadukt z 80. let 19. století na trati mezi zastávkami Mikulov v Krušných horách a Mikulov-Nové Město.
Známé osobnosti
Salesius Krügner (1781-1842), rodák, opat v Oseku * Antonín Voříšek (1905-1989), kazatel
Galerie
Soubor:Nádraží v Mikulově v Krušných horách (3). jpg|Železniční zastávka Mikulov v Krušných horách Soubor:Mikulov v Krušných horách, Tržní náměstí, čp. +more 27 a 26 a kostel. jpg|Domy a kostel sv. Mikuláše u Tržního náměstí Soubor:Štola Lehnschafter (25). jpg|Podzemí středověké štoly Lehnschafter Soubor:Vitiska-Wittichbaude-2. jpg|Horská chata Vitiška Soubor:Mikulov 2021 (8). jpg|Hřiště v centru města Soubor:Mikulov v Krušných horách 2020 (6). jpg|Památkově chráněný hrázděný dům čp. 43.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
]
Kategorie:Vesnice v okrese Teplice Kategorie:Bývalá města v Česku Kategorie:Obce v okrese Teplice Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Mikroregion Bouřlivák Kategorie:Severočeské sdružení obcí Kategorie:Horní města v Česku Kategorie:Těžba černého uhlí v Česku Kategorie:Těžba olova v Česku Kategorie:Těžba stříbra v Česku Kategorie:Těžba v okrese Teplice