Milada Petříková-Pavlíková

Milada Petříková-Pavlíková (22. srpna 1895 Tábor - 30. června 1985 Praha) byla česká architektka, první žena v ČSR, která byla promována (1921) na Ing. arch. na Vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. Byla manželkou prof. Theodora Petříka.

Mládí a studia

Milada Petříková-Pavlíková vyrůstala s mladší sestrou Libuší v rodině táborského lékaře a vlastence MUDr. Josefa Pavlíka. +more Absolvovala dívčí gymnázium Minerva. V roce 1914 začala - ač to c. k. rakousko-uherské předpisy nedovolovaly - v Praze studovat architekturu. Zkoušky z pozemního stavitelství však vykonala neoficiálně, byly jí uznány až 2. prosince 1918 v samostatné ČSR. Po dobu svých studií v Praze bydlela u své tety Anny Honzákové, která jistě na ni měla kladný vliv. Další studia architektury Petříková ukončila s vyznamenáním 18. června 1921 a byla promována inženýrkou architektkou jako první žena v ČSR. Brzy nato - 22. června - se provdala na Staroměstské radnici za profesora Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT Ing. arch. Dr. Theodora Petříka (8. 10. 1882 Tábor - 2. 6. 1941 Praha).

Architektka

Milada Petříková začala pracovat jako svobodná architektka. Jejím osobitým přínosem pro tehdejší československou architekturu byla pozornost k domu jako předmětu organicky fungujícího domova, naplněného pocitem sounáležitosti. +more Brala stavbu-dům jako vyjádření citového vztahu člověka k jeho nejbližšímu světu, neopomíjela otázky humanizace a intimizace. Architektce Petříkové ani po létech nelze upřít prioritu v nasměrování pozornosti k sociálním stavbám pro ženy.

Po náhlém ovdovění v červnu 1941 se dále věnovala rodině (péče o 3 syny-studenty ), nevzdala se ale ani své architektury. Avšak situace rodiny, nejen finanční, byla neutěšená a byla nucena se vzdát i rodinného sídla Petříků v Táboře na „Převrátilce“. +more Také v roce 1948 začala mít potíže pro „třídní původ“ svůj i manžela, zřejmě i kvůli v Itálii provdané sestře Libuši ; po roce 1950 ukončila své povolání svobodné architektky a pracovala ve velkém podniku Stavoprojekt v oddělení urbanismu, kde nebyla, stejně jako většina tehdejších architektů, příliš spokojená. Později pracovala v podniku Rudný projekt, kde zpracovávala urbanistické plány sídlišť a dolů.

Publikační a osvětová činnost

Kromě své profesní práce často publikovala , např. publikace Jak bydlet (Orbis, 1932); články a pojednání na téma dětské jesle, racionální kuchyně, rodinný dům; popularizace kulturního bydlení na venkově. +more Často publikovala spolu s manželem. V roce 1946 se účastnila výstavy Žena v boji, práci a tvorbě, o pár let později v Praze u Topičů výstavy Česká a slovenská výtvarná umělkyně a v roce 1953 členské výstavy Svazu čs. výtvarných umělců v Umělecké besedě.

Připomínání

Rodný dům ing. +morearch. M. Petříkové, Tábor-Palackého ul. 357 - s pamětní deskou MUDr. Pavlíka * Právem bylo její jméno a dílo uvedeno na předním místě na obsáhlé výstavě „Povolání: architekt(ka)“ o tvorbě českých architektek od první republiky až po současnost (v galerii Nová síň v Praze, 2003). * Až do svého vysokého věku jezdívala ing. arch. Petříková-Pavlíková do Tábora a na letní byt v Plané nad Lužnicí; živě se zajímala o památku svého otce ; o dějiny města a také o práci táborského muzea.

Dílo

nájemní dům, Praha - Holešovice, Přístavní 55, spolu s T. Petříkem, 1922 * domy Stavebního družstva pro zřízení útulného domova osamělým ženám, Praha 6 - Dejvice, Šolínova 1 a 3 (projekt 1922, 1923-1934) * rodinný dům Albíny Honzákové, Dobřichovice 1923 * vila Bedřicha Honzáka, Hradec Králové, spolu s manželem Theodorem Petříkem, 1923 * Interiéry Dívčí studentské koleje Budeč, Praha 2 - Vinohrady, 1924 * Kampelička, Dobré u Dobrušky, 1926 * Domov Charlotty Masarykové, azylový dům spolku Čsl. +more ochrana ženských zájmů, Praha 2 - Vinohrady, Dykova 20/50, 1928, spolu s Theodorem Petříkem - v tvorbě obou manželů-architektů lze najít mnoho společných projektů se stopami autorského rukopisu každého z nich, dohromady však tvoří vynikající symbiózu * rodinný dům, Praha 6 - Dejvice, 1929, spolu s Theodorem Petříkem * spolkový dům Ženského klubu českého, Praha 1, Ve Smečkách 26, projekt 1929, 1931-1933. Známý dům byl postaven Stavebním družstvem Ženského klubu českého na základě rozhodnutí ze dne 16. března 1928; projekt jako členka vypracovala pro klub zdarma; koncepce domu byla velkorysá: klubovny, sál (ve kterém dnes sídlí divadlo Činoherního klubu), knihovna, restaurace a zejména ubytování. * činžovní dům Bedřicha Honzáka, Hradec Králové, spolu s manželem Theodorem Petříkem, 1931-32 * Jesle a mateřská školka dr. Václava Vacka, Praha 4 - Lhotka (1947-1950) * Projekt rozšíření hřbitova, Slivenec, s Janem Mayerem, 1949.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

medailon in: kolektiv autorů: Povolání: architektka, Praha : Kruh, 2003, str. 68-73, * Marie Platovská, Vladislava Valchářová: První architektky - studia a tvorba, in: kolektiv autorů: Povolání: architektka, Praha : Kruh, 2003, s. +more 50-53, * Jiřina Masnerová: První studentky na pražské technice, s. 181-187, In: Práce z dějin vědy, sv. 3. , Výzkumné centrum pro dějiny vědy : Praha 2002). * Archiv ČVUT, fond Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství při ČVUT (VŠAPS 1879-1960), katalogy studentů. * Za rodáky Táborska, Týdeník Palcát, č. 25/1998, str. 6 * Před jedním domem - o rodině Pavlíků, Týdeník Palcát, Tábor 4. 5. 2005 * Eva Uhrová - Anna Honzáková a jiné dámy, Praha 2012,.

Reference

Kategorie:České architektky Kategorie:Absolventky gymnázia Minerva (1890) Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Lidé s dvojitým příjmením Kategorie:Umělci z Tábora Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Narození 22. +more srpna Kategorie:Narození v Táboře Kategorie:Úmrtí v roce 1985 Kategorie:Úmrtí 30. června Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy.