Milan Bauman

Milan Bauman - osmdesátá léta Milan Bauman (27. března 1944 Oxford, Spojené království - 15. října 2021 Praha) byl český rozhlasový redaktor, novinář, publicista a popularizátor vědy a techniky.

Životopis

Již od dětství se zajímal o astronomii. Jeho koníčkem byly také romány Julese Verna a vědecko-fantastická literatura. +more Zájem o pozorování hvězdné oblohy se pak proměnil v konkrétní podobu při pravidelných středečních službách na Petřínské hvězdárně, kde jako astronom-amatér působil ve funkci demonstrátora. Astronomie a počáteční éra kosmonautiky ho v roce 1960 přivedla k prvnímu kontaktu s novinářskou praxí. Spolupracoval s redakcí časopisu ABC při vedení dětských tzv. raketových posádek. Později, již jako rozhlasový pracovník, do spolupráce s časopisem ABC zapojil i další své kolegy.

Do Československého rozhlasu nastoupil na roční praxi 30. října 1961. +more Jako sedmnáctiletý elév pracoval v Hlavní redakci pro děti a mládež, v redakci vědy a techniky, jejímž vedoucím byl dr. Josef Kleibl. Zde se postupně seznamoval se základními konturami umění rozhlasového a novinářského řemesla. V únoru roku 1962 stál s ostatními kolegy z redakce u ideového zrodu proslulého přírodovědeckého magazínu pro mládež, (dnes populárně-vědeckého magazínu), pořadu Meteor, jehož pravidelné vysílání bylo zahájeno o rok později - v rámci nového školního roku v září 1963. Od 1. srpna 1962 pracoval (se zaměřením na vědu a techniku) v Redakci mezinárodní spolupráce (REMS) zahraničního vysílání. Po návratu z dvouleté vojenské prezenční služby opět nastoupil do zahraničního vysílání. V roce 1965 byl přijat k dálkovému studiu na Fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy, kde působil do roku 1970. Poté, v letech 1970-1972 pokračoval v dálkovém rigoróznímu studiu na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. V době svého vysokoškolského studia zaměřil svou pozornost na psychologii a komunikaci. Jeho diplomová a rigorózní práce Psychologické faktory tvorby interviewu byla nakladatelstvím Novinář v roce 1973, za spoluautorství proděkana Fakulty žurnalistiky UK doc. Karla Štorkána, vydána pod názvem Umění interviewu jako vysokoškolská učebnice. V roce 1983 se dočkala 2. přepracovaného vydání. Před tím připravil též rozsáhlou publikaci Psychologie v novinářské praxi, která však již pro údajný „netřídní přístup“ nebyla v roce 1974 v době normalizace lektory povolena k vydání.

Po uvolnění pracovní pozice v rubrice vědy a techniky HRPV přešel 17. ledna 1966 ze zahraničního vysílání do této specializované redakce. +more Zde se mohl plně rozvinout jeho celoživotní zájem o vědeckotechnické poznatky - především z oblasti astronomie, fyziky, výpočetní techniky i řady přírodovědných a dalších oborů. Nemohl proto, kupříkladu spolu s vedoucím redakce Ivo Budilem a našimi předními odborníky na kosmonautiku, chybět v červenci 1969 při živě vysílané besedě k přistání amerických astronautů z mise Apollo 11 na Měsíci. Odvysílal rovněž pořady o první československé družici Magion.

Rozhlasové pořady

V rozhlase působil 43 let. Jeho jméno je spojeno s tvorbou vědeckotechnických popularizačních pořadů, v nichž srozumitelnou formou přibližoval svět nejnovějších poznatků z oblasti vědy, techniky i exaktních věd. +more Žánrově se jednalo o relace nejrůznějších forem - poznámky, rozhovory, živé besedy, komentáře, reportáže, dokumenty, komponované pořady, pásma, dramatizace i náročné fíčry. Jeho jméno je spojeno především s vědeckotechnickými magazíny. Podílel se na pořadech Sputník, Sputník na sobotu, Spektrum, Svět, věda a my, Zahraniční věda před mikrofonem, Věda 1969, Člověk-věda-společnost, Pondělník vědy a techniky a v poslední době zejména připravoval a moderoval magazín Satelit, dlouhodobě vysílaný v Českém rozhlase 2 - Praha a Radiožurnálu. Častým hostem v něm byl i astronom dr. Jiří Grygar a další naši přední odborníci.

Svými příspěvky také obohacoval pořady Encyklopedie souvislostí, Kolotoč a Dobré jitro. Autorsky se podílel i na mnoha dílech cyklu A léta běží…. +more V pořadu Meteor se vysílaly dramatizace z jeho vědeckopopulárních knížek a další pásma.

Ceny a ocenění

Za svoji dlouholetou redaktorskou činnost obdržel několik desítek prestižních domácích i zahraničních uznání, např. Cenu Československé akademie věd za popularizaci vědy z roku 1976.

Aktivity

Prosazoval zavedení počítačů do novinářské praxe v Československém rozhlase a v Dobříši organizoval v rámci Vědeckotechnické společnosti (VTS) a Československého svazu novinářů první kurzy základů informační techniky pro žurnalisty. Základy tehdejšího editoru WordPerfect přednášel na Fakultě žurnalistiky.

Z Českého rozhlasu odešel 20. dubna 2004. Poté pracoval jako volný novinář se zaměřením na popularizaci vědy a techniky a spolupracoval s rozhlasem.

Další novinářská a literární činnost

Vědu a techniku popularizoval nejen na rozhlasových vlnách, ale také ve svých článcích a populárně vědeckých knihách - Záhady pro zítřek (první vydání - 1979, druhé zcela přepracované vydání - 1988 a slovenské vydání - 1988). Na prahu neznámých světů - 1981. +more Labyrint říše rozumu - 1985. (Knihy Zahady pro zítřek a Na prahu neznámých světů byly oceněny dvěma cenami nakladatelství Práce - v letech 1979 a 1981). V roce 2014 vyšla v nakladatelství Radioservis ve spolupráci s pořadem Meteor jeho kniha Pohyblivé obzory (Jevy, kterým ještě zcela nerozumíme). V listopadu 2018 kniha Štvanci touhy (Jak mozek ovlivňuje lásku, milování a sex. Co už víme či ještě nevíme. ). V říjnu 2019 kniha Mozek, zázrak na pět (Neviditelné souvislosti dějů, které se odehrávají v naší hlavě). Byla oceněna grantem Nadace Českého literárního fondu. V říjnu 2020 kniha Erotika za zrcadlem (Postřehy a názory, které vás možná minuly).

Spolupracoval s Československou, později Českou televizí. 4. +more července 1984 uskutečnil a moderoval na Karlově mostě pro veřejnost - spolu s kolegou, redaktorem ČST Vladimírem Kunzem - první československý přenos obrazu a zvuku po optickém vlákně. Pořad z cyklu Perspektivy, kterého se kromě výzkumných pracovníků řady našich vědeckých pracovišť zúčastnili i herci televizního sci-fi seriálu Návštěvníci (1983) Josef Bláha (alias prof. akademik Jan Richard) a Adam Bernau (alias Viktor Král), byl vysílán pod názvem Akce Prométheus. Přítomní účastníci této historické události obdrželi pamětní list.

Je autorem čtyřdílného televizního sci-fi seriálu pro nejmenší diváky Tunel Omega (1983), či třeba televizního dokumentu o záchraně Žďákovského mostu Akce Gemma. Tunel Omega byl společný experimentální projekt vzdělávacích redakcí České a Slovenské televize, který měl diváky touto dramatickou formou více získat pro problematiku záhad vesmíru. +more Hrdinové, kterými byli herci Bořivoj Navrátil, Jiří Bartoška, Milan Kňažko, Jarmila Švehlová, Ivan Luťanský (to byla jeho poslední role před tragickou smrtí ve Vietnamu) a mnozí další, putovali jako narychlo zavolaní jeskynní záchranáři nečekaně tunelem černé díry do jiného času a prostoru, aby se s překvapením dozvěděli, kdo je na konci drastické cesty plné nástrah a zvratů čeká (seriál se natáčel v jeskyních poblíž Berouna, v Macoše a v lomu Amerika na Berounsku). Ve čtvrté části průlet černou dírou komentoval dr. Jiří Grygar, prof. dr. Rudolf Pešek a další vědci.

Po konzultacích, k nimž byl koncem sedmdesátých let přizván Vzdělávací redakcí České televize, (tehdy sídlící v pražské Jindřišské ulici), navrhl místo zvažovaného třináctidílného projektu amerického televizních seriálu Carla Sagana Cosmos: Cesta do neznáma, (vysílaného v USA v roce 1980) do role odborného průvodce obdobného typu pořadu domácí produkce dr. Jiřího Grygara. +more Seriál byl pro ČST v té době nedostatku deviz finančně náročný a obsahoval řadu témat, dobře známých u nás, například dějiny starého Říma, takže by pro využití byly zapotřebí úpravy. Vypravěč Carl Sagan téma pojímá velmi ze široka. V jednotlivých dílech se kromě astronomie a astrofyziky věnuje i mechanice, biologii, genetice, chemii a dalším vědám. Nemalá část času je věnována též historii - objasňování dřívějšího pohledu lidí na svět nebo medailonkům významných vědců.

Bauman byl tak počátečním inspirátorem pozdějšího populárně naučného televizního seriálu Vzdělávací redakce Slovenské televize Okna vesmíru dokořán (1981-1991), jejímž scenáristou byl budoucí ředitel televize TV NOVA, (tehdy po odchodu z Československé televize redaktor Technického magazínu a autor knihy o Halleyově kometě Návraty první dámy), dr. Vladimír Železný. +more (Náměty jednotlivých dílů dr. Jiří Grygar).

Kromě klasické žurnalistiky se profesně věnoval také tvorbě firemních videí, televizní reklamě, stylizaci tiskových zpráv a public relations. Jeho články nalezneme v řadě časopisů - například po dobu rozhlasové práce v Týdeníku Rozhlas a na webu ČRo, v Technickém týdeníku, měsíčníku Technik, internetovém DigiWebu, Věda a lidé, Mladá Fronta plus, VTM, víkendovém magazínu Hospodářských novin, v Právu (rubrice VT), PC Worldu, Businessu Worldu, Reseller Magazínu, a v řadě dalších periodik.

Reference

Literatura

Kolektiv autorů pod vedením Mgr. Evy Ješutové, „99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů“, Radioservis, vydavatelství Českého rozhlasu, Praha 2013. +more * Kolektiv autorů, Svět rozhlasu č. 30, Meteor se zrodil z bolesti, str. 49-51, Český rozhlas, Praha, prosinec 2013.

Externí odkazy

[url=https://plus.rozhlas.cz/host-milan-bauman-novinar-a-populazirator-vedy-a-techniky-7692495]Milan Bauman hostem pořadu Hovory[/url], Český rozhlas Plus, 28. 11. 2018 22:05

Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští spisovatelé 20. +more století Kategorie:Popularizátoři vědy Kategorie:Lidé Českého rozhlasu Kategorie:Čeští moderátoři Kategorie:Narození v Oxfordu Kategorie:Narození v roce 1944 Kategorie:Narození 27. března Kategorie:Čeští spisovatelé 21. století Kategorie:Úmrtí v roce 2021 Kategorie:Úmrtí 15. října Kategorie:Muži.