Mincha
Author
Albert FloresMincha (hebrejsky: מנחה) je židovská odpolední modlitba. Jméno této modlitby je odvozeno z názvu moučné oběti, která byla přinášena v Chrámu jako poslední oběť dne. Podle tradice je založení této modlitby připisováno Izákovi, který měl ve zvyku vycházet v čas odpolední do polí a rozjímat, podle jiných zdrojů byla ustanovena až v době poexilové. Zvyk tří modliteb denně je zmíněn v knize Daniel.
Jednotlivé části odpolední modlitby
Mincha je nejkratší modlitbou v židovské liturgii. Skládá se z následujících částí:
* Ašrej - Žalm 145 (s úvodem ze a uzavřen ). * Uva le-Cijon - pouze o šabatu a svátcích * Poloviční kadiš * Čtení z Tóry - pouze o šabatu a půstech; ke čtení jsou vyvoláni tři lidé. +more * Amida - ústřední část modlitby; tichá modlitba složená z devatenácti požehnání (o šabatu a svátku pouze sedm). Následně je celá modlitba včetně Keduše nahlas zopakována chazanem. * Viduj a Tachanun - kajícné modlitby, které se recitujípouze o všedních dnech. O půstech se k nim někde přidává Avinu malkejnu a o šabatu se místo nich recituje Cidkatcha cedek. * Celý kadiš * Alejnu - chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všehomíra. “, závěr bohoslužby. * Kadiš sirotků.
Čas pro recitaci odpolední modlitby je vymezen obdobím krátce po poledni a soumrakem. Mincha recitovaná období od poledne (šest a půl hodiny po východu slunce) do devíti a půl hodiny po východu slunce je nazývána mincha gdola, „velká mincha“, mincha recitovaná v období od devíti a půl hodiny až do západu slunce je nazývána mincha ktana, „malá mincha“. +more „Hodinou“ se v těchto případech vždy rozumí „proporcionální hodina“ (ša'a zmanit), tj. dvanáctina osvětlené části dne, nikoli standardní hodina o šedesáti minutách.
V pátek odpoledne je mincha obvykle oddalována na nejpozdější možný termín, aby plynule přešla do další liturgie, Kabalat šabat a poté ma’arivu pro šabat. Podobně je v mnohých komunitách zvykem spojit sobotní minchu s následující společnou hostinou a ukončením šabatu.