Miranka

Miranka (Bontámka, Miřanka, Halovka) je usedlost v Praze 3-Žižkově v ulici Husitská 70/24. Spolu s objektem výrobní haly s loggií kina Ponec a komínem z režného zdiva je od roku 2005 chráněna jako kulturní památka ČR.

Historie

Vinice je na území mezi Trocnovskou ulicí a Kostnickým náměstím doložena již v 16. století. +more Roku 1843 zde byl poplužní dvůr s vinicí, který měl více čísel popisných (čp. 3, čp. 4, čp. 40, čp. 70). Původně tyto objekty vlastnili různí majitelé, kteří je i různě užívali. Miranka na své západní straně sousedila s pozemky Krennovky, na východní hranici vznikly později ulice Jeronýmova a Blahníkova, severní hranicí byla silnice Horská (Husitská), přes kterou ve své východní části sousedila s usedlostí Velká Proutková, a na její jižní straně vznikla později ulice Seifertova.

V 18. století držel usedlost Václav Mirany. Ještě v polovině 19. století zde vinohrad existoval a údajně plodil „dobré sladké hrozny“.

Rozsáhlou usedlost tvořila obytná budova, stáje, kolna pro koláře, kovárna, továrna na řepkový olej a velká zahrada. Patrová obytná budova na obdélném půdorysu měla šindelovou střechu z 18. +more století. V jejím přízemí byly byty pro koláře, nožíře a pekaře, v prvním patře byty pro letní hosty. Sklep na mléko se nacházel v místech železničního viaduktu. Ve velké zahradě v místech Kostnického náměstí stál gloriet, na vinici pak viniční dům.

Průmyslová historie

Roku 1832 koupil usedlost Josef Halla a zřídil zde továrnu na výrobu náhražky kávy a řepkového oleje. V 2. +more polovoně 19. století získala továrnu firma Rudolf Stabenow, kovové zboží, která vyráběla zařízení pro cukrovary a pivovary. Tato firma byla založena v Praze již roku 1860 jako mědikovectví (Metallwaren). Stabenow nechal původní továrnu odstranit a roku 1887 postavil továrnu novou. Miranku tak obklopily budovy projektantů Beneše a Sakaře, samotnou usedlost projektanti upravili pro administrativní potřeby. Výrobna ukončila činnost roku 1905 a následující rok se přestěhovala do Čelákovic. Roku 1909 pozemky s budovami zakoupilo Město Žižkov.

* Část továrny byla zbourána a uvolněné místo posloužilo jako stavební parcela pro čtyři kubistické domy - čp.753 (původní čp. továrny), čp.1249, čp.1251 a čp.1253.

* V další části provozoval od roku 1910 František Ponec svůj biograf. Pro tyto účely přestavěl pravděpodobně architekt Karel Mašek tovární halu, před kterou představil trojdílné průčelí. +more Jednalo se tak o raný příklad přeměny továrny ke kulturním účelům. Kino zrekonstruoval roku 1999 architekt Michael Klang pro taneční divadlo Ponec.

Z původního dvora se dochovala pouze klasicistní obytná budova čp. 70, z továrny kromě přestavěné výrobní haly ještě komín.

Odkazy

Reference

Literatura

BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. +more Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2. , rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. . Kapitola 5-Karlín, Žižkov, č. 152, s. 120 - 121. * Dvořák, Tomáš a kol. Žižkov: svéráz pavlačí a strmých ulic. Praha: Muzeum hlavního města Prahy, ©2012. 139 s. . * LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. . S. 192 - 193.

Související články

Seznam pražských usedlostí

Externí odkazy

[url=http://web2. mlp. +morecz/mapa1938/list_39]Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č. 39. [/url] Městská knihovna v Praze. * [url=http://www. chartae-antiquae. cz/cs/maps/19869]Monumentální plán královského hlavního města Prahy[/url]. NAKI maps. Měřítko: 5000, rok vydání: 1885, autor: Brož, Josef. Vlastník: Městská knihovna v Praze.

Kategorie:Usedlosti na Žižkově Kategorie:Kulturní památky na Žižkově Kategorie:Průmyslové stavby na Žižkově