Seifertova (Praha)
Author
Albert FloresSeifertova ulice v Praze je jedna z významných ulic Žižkova. Její délka je asi 1,1 km. Dnešní název ulice připomíná básníka Jaroslava Seiferta (1901-1986), žižkovského rodáka a laureáta Nobelovy ceny za literaturu v roce 1984.
Trasa ulice
Ulice začíná na rozhraní Nového Města, Vinohrad a Žižkova u křižovatky U Bulhara, a mírně stoupá zhruba východním směrem až k ulici Lipanská, kde končí a odkud je jejím pokračováním ulice Táboritská. Celou trasou ulice vede tramvajová trať, spojující stanici Hlavní nádraží (v Bolzanově ulici) přes stanice Viktoria Žižkov a Lipanská se stanicí na Olšanském náměstí.
Asi 300 metrů Seifertovy ulice - od jejího začátku až k Italské ulici - patří k Praze 2, a tento úsek také tvoří hranici mezi městskými částmi Praha 2 a Praha 3. Dál již ulice pokračuje na Žižkov a je součástí Prahy 3.
Na své cestě prochází Seifertova ulice nejprve pod mostem železniční tratě vedoucí od Hlavního nádraží, které leží jižně od Seifertovy ulice, k tzv. Novému spojení. +more Od jihu pak do ní ústí Italská ulice, nad ní je náměstí Winstona Churchilla. Na druhé, severní straně je na začátku Seifertovy ulice blok domů v místech, kde dříve bývala usedlost Komotovka.
Dále je na jižní straně ulice dům Radost, náměstí Radost a fotbalový stadion Viktoria Žižkov v místech zaniklé žižkovské plynárny, a potom Sladkovského náměstí s kostelem sv. Prokopa. +more Na celé severní straně Seifertovy ulice a na její jižní straně od náměstí Radost až ke Sladkovského náměstí a pak dále za ním jsou převážně činžovní domy s obchody či provozovnami služeb v přízemích.
Na horním konci Seifertovy ulice, hned za křižovatkou s Lipanskou ulicí, je umístěn památník v podobě stuhy mířící k nebi. Připomíná básníka Jaroslava Seiferta, který nedaleko prožil své dětství. +more Autorem památníku z litého betonu, odhaleného v roce 2016, je sochař Jan Roith. Na stuze je citát z básně „Prosinec 1920“: To slovo letělo jako pták do sítě hvězd.
Historie a názvy
Ulice vznikla ze starobylé silnice mířící z centra Prahy Horskou branou k Olšanským hřbitovům, proto se jí říkávalo „umrlčí cesta“. Také zde kdysi - tehdy za pražskými hradbami - stávala na vršku šibenice. +more Po výstavbě Žižkova ve 2. polovině 19. století, od roku 1875, se ulice jmenovala Karlova (na počest císaře Karla IV. ). Za protektorátu se jmenovala Lutherova (podle německého teologa a reformátora Martina Luthera) a v období socialistického režimu Kalininova (Michail Ivanovič Kalinin byl sovětský revolucionář a politik).
Své nynější jméno Seifertova dostala ulice až po sametové revoluci.
Ulice se má v příštích letech revitalizovat, cílem je zlepšit podmínky pro chodce i pěší, vyřešit dopravní zátěž a také zmírnit důsledky klimatické změny zadržováním dešťové vody a výsadbou nové zeleně.
Galerie
Soubor:Křižovatka_U_Bulhara,_železniční_most. jpg|Začátek ulice: křižovatka U Bulhara Soubor:Evening_on_Selifertova_street_in_Praha_-_panoramio. +morejpg|Náměstí Winstona Churchilla Soubor:Husinecká. jpg|Tramvajová zastávka Viktoria Žižkov Soubor:Žižkov_sv. _Prokop_8. jpg|Kostel sv. Prokopa Soubor:Památník_Jaroslava_Seiferta_na_rohu_ulic_Táboritská_a_Chelčického_(Q64815349)_01. jpg|Na východním konci ulice je památník Jaroslava Seiferta.