Mistr Slavětínského oltáře

Mistr Slavětínského oltáře, též Mistr Slavětínské archy byl anonymní malíř, činný v severozápadních Čechách přibližně v letech 1531-1550. Spolupracoval s řezbářem označovaným jako Mistr Doksanské archy, nebo v novější literatuře jako Mistr oltáře ze Štětí.

Život

Jméno autora se odvozuje od jeho nejstaršího známého díla, Slavětínské archy (1531) určené pro kostel sv. Jakuba Většího ve Slavětíně. +more Donátorem byl bohatý lounský občan povýšený do šlechtického stavu, Václav Sokol z Mor, považovaný za přívržence utrakvismu. Tento rod zakoupil slavětínské panství od Zajíců z Hazmburka a později vlastnil také Vršovice, Černčice a Vetlou.

Otázka, zda Mistr Slavětínského oltáře pracoval v jedné větší malířsko-řezbářské dílně s řezbářem označovaným jako Mistr oltáře ze Štětí nebo se jednalo o dvě spolupracující dílny, není zatím vyřešena. Podobné dílny dodávající kompletní skříňové oltáře jsou známy ze sousedního Německa (Norimberk, Ulm) i z českých zemí (Mistr Týneckého Zvěstování, Mistr Všerubské Madony). +more Vzájemná podobnost jak malovaných (vnější křídla Doksanského oltáře a Oltáře se sv. Václavem, Vítem a řezanými anděly), tak řezaných částí oltářů (střed Slavětínské archy a Oltáře se sv. Václavem, Vítem a řezanými anděly), svědčí pro jejich vznik ve společné dílně.

Dílo

Malířský styl Mistra Slavětínského oltáře má blízko k jihoněmeckému malíři Hansi Leonhardu Schäufeleinovi, který byl spolupracovníkem Albrechta Dürera. Jeho postavy jsou monumentální, klidné a silně stylizované. +more Malíř směřuje k tvarovému zjednodušení a lineární abstrakci, bohatě řasené drapérie splývají v dlouhých rovnoběžných liniích, figury mají strnulá gesta. Proporčně malé hlavy kladných a záporných postav odlišují charakteristické výrazy obličeje (u záporných grimasy nebo zdůraznění ošklivosti). Kompozice více figur jsou pouze na Slavětínském oltáři a oltáři s Proměněním Páně, ostatní desky obsahují jednotlivé postavy. Raně renesanční charakter maleb se projevuje zasazením scén do krajiny, která je zobrazena pomocí jednoduché perspektivy se snahou o perspektivní zkratku, případně také častým použitím šachovnicové podlahy v interiérech.

Na vzniku děl se zřejmě podíleli nejméně dva tovaryši zaměstnaní v dílně, které lze odlišit podle rozdílné typiky postav. Samotnému mistru Slavětínského oltáře, kterého charakterizuje zájmem o fyziognomii, oduševnělý výraz tváří a cit pro detail, se připisují postavy Krista a figur v popředí na křídlech Slavětínského oltáře. +more Druhý malíř byl určen podle postav s nápadně vysokým čelem. Třetí malíř je autorem vedlejších postav se silně klenutým hrudníkem, úzkým pasem a disproporčně dlouhými pažemi. Mistr Slavětínského oltáře zřejmě polychromoval řezbářská díla Mistra oltáře ze Štětí, se kterým na oltářích spolupracoval.

Díla připsaná autorovi

Slavětínský oltář (1531)

Slavětínský oltář +morejpg|náhled'>Vnější křídla Slavětínského oltáře: Zajetí Krista, Ecce Homo, Kristus před Kaifášem, Nesení kříže Oltář o rozměrech 1050 x 410 cm má střední vyřezávanou část, dvojici pevných jednostranně malovaných křídel 246 x 88 cm a dvojici oboustranně malovaných pohyblivých křídel 246 x 102 cm. Predela je vyřezávaná a krytá malovanou deskou s erbem donátora. Ve vysokém vyřezávaném nástavci byly původně osazeny sochy sv. Jakuba většího, sv. Petra a sv. Pavla (nyní v depozitáři Arcibiskupství pražského). Malovaná křídla jsou rozdělena na 12 scén z Kristových pašijí. Zavřená křídla (vnější strana) - horní řada: Kristus na hoře Olivetské, Zajetí Kristovo, Kristus před Kaifášem a Bičování Krista, dolní řada: Korunování Krista trním, Ecce homo, Nesení kříže a Ukřižování. Při otevření křídel jsou viditelné čtyři scény: Klanění pastýřů, Zmrtvýchvstání Krista, Nanebevstoupení Krista a Seslání Ducha svatého. Předlohou kompozic byly grafické listy Malých a Velkých Pašijí Albrechta Dürera.

Střed oltáře má uspořádání typické pro utrakvistické archy známé i z jiných míst (oltář sv. Kateřiny z Chrudimi, oltář sv. +more Jakuba v Libiši, archa z Litoměřic). V centru oltáře je zdobený tabernákl s výklenkem pro monstranci s hostií, který lemují dvě řezané a polychromované postavy andělů v nízkém reliéfu. V predelle je řezaný reliéf s výjevem Poslední večeře.

Oltář s Proměněním Kristovým (před r. 1540)

Mistr Slavětínského oltáře, Oltář s Proměněním Kristovým, SGVU v Litoměřicích +morejpg|náhled'>Mistr Slavětínského oltáře, Oltář s Proměněním Kristovým, zadní strana, SGVU v Litoměřicích Třídílný oltář se dvěma oboustranně malovanými křídly, datovaný před rok 1540, má rozměry centrální desky 154 x 119 cm a křídel 154 x 54,5 cm. Na oltáři jsou vyobrazeny nezvyklé scény - Proměnění Krista na hoře Tábor (střed), Mojžíš na hoře Sinaj ukazující Izraelitům Boží zákon (levé křídlo), Žena uzdravená Kristem z krvetoku, podle jiných interpretací též Kristus a cizoložnice, nebo Pokus o kamenování Krista (pravé křídlo). V dolní části křídel jsou klečící donátor se syny a erbem (vlevo) a osm žen rodiny donátora (vpravo). Na vnější straně křídel je vyobrazen sv. Ondřej a sv. Marie Magdalena.

Donátory byli dle erbu na levém křídle oltáře pravděpodobně Kunšové, později zvaní Táborové z Lukavce. Tato původně měšťanská rodina z Lukavce u Litoměřic, hlásící se k utrakvismu, byla roku 1508 povýšena do šlechtického stavu a obdržela od krále Vladislava II. +more erb s jednorožcem. Témata, vyobrazená na oltáři, souvisejí s reformačním učením o ospravedlnění vírou. Oltář patrně pochází z dominikánského kláštera sv. Michaela v Litoměřicích a je nyní v expozici starého umění SČGU v Litoměřicích.

Oltář se sv. Václavem, sv. Vítem a dvěma řezanými anděly (před r. 1540)

K původní oboustranně malované desce levého křídla o rozměrech 164 x 66 cm byly roku 1956 nalezeny chybějící střed a pravé křídlo, oltář byl restaurován a sesazen. Utrakvistický oltář má ve střední části řezaný tabernákl s výklenkem a dvěma zlacenými postavami andělů v nízkém reliéfu po stranách. +more Na křídlech je vyobrazen sv. Václav (vlevo) a sv. Vít (vpravo). Na zadní straně křídel je scéna Zvěstování s nezvykle umístěnými postavami Panny Marie (vlevo) a Archanděla Gabriela (vpravo).

Podle archivního průzkumu byl oltář věnován do Diecézního muzea roku 1895 z kostela sv. Prokopa v Černěvsi. +more Proto původní součástí oltáře mohla být i deska se sv. Zikmundem (Oltářní křídlo z Vetlé), která má shodné rozměry a kompozici se šachovnicovou podlahou, odpovídající zadní straně pohyblivých křídel. Deska, připsaná dílně Mistra Slavětínského oltáře, rovněž pochází z Černěvsi. Na druhém pevném křídle, dnes nezvěstném, mohl být vyobrazen sv. Prokop.

Doksanský oltář (1524?)

Trojdílný oltář s dvěma pohyblivými křídly o rozměrech 162 x 58,2 cm a střední částí 162 x 116,5 cm je dílem řezbáře označovaného jako Mistr Doksanského oltáře (nověji Mistr oltáře ze Štětí). Mistr Slavětínského oltáře nebo jeho dílna je autorem malované zadní strany oltářních křídel s výjevem Zvěstování. +more Oltář, pocházející pravděpodobně ze zrušeného kláštera nebo hřbitovního kostela v Doksanech, je nyní v majetku Královské kanonie premonstrátů na Strahově.

Strahovská oltářní křídla se sv. Alžbětou a sv. Ludmilou (před r. 1550)

Desky se sv. Alžbětou a sv. +more Ludmilou (170 x 59 cm) jsou fragmentem vnitřní strany původního křídlového oltáře, z něhož se nezachovala střední část ani vnější strana křídel. Jde o práci dílny Mistra Slavětínského oltáře. Podle restaurátorské zprávy mohl být oltář poškozen při požáru. Desky byly uvedeny v inventáři kostela v Libotenicích, pod správou kláštera v Doksanech. Nyní jsou vystaveny v obrazárně Strahovského kláštera.

Oltářní křídlo z Vetlé (kolem r. 1550)

Původně pravé křídlo oltáře je jednostranně malovaná deska o rozměrech 158 x 66 cm. Je na něm zobrazen sv. +more Zikmund nebo blíže neurčený panovník (Karel Veliký. ). Na autorství Mistra Slavětínského oltáře ukazuje styl malby a šachovnicový vzor podlahy. Dílo věnoval roku 1897 Národnímu muzeu děkan kostela sv. Jakuba Většího ve Vetlé u Roudnice. Podle Matějky pocházel oltář z kostela v Černěvsi a jeho součástí byl i reliéf se sv. Jiří.

Oltář ze Štětí

Oltář ze Štětí, připisovaný anonymnímu řezbáři Mistru oltáře ze Štětí (dříve označovanému Mistr Doksanského oltáře), je dvoukřídlý oltář sestávající z reliéfně zdobených desek. Na predelle je vyřezávaný reliéf Poslední večeře, který je typově shodný se Slavětínským oltářem. +more Vnější strana oltářních křídel je malovaná. Je zde vyobrazen sv. Václav se sv. Ludmilou a krajinným motivem v pozadí. Charakter malby ukazuje na práci jiného malíře, pocházejícího pravděpodobně z dílny Mistra Slavětínského oltáře. Původní umístění oltáře není známo a erb donátora nelze určit. Oltář putoval z pozdně barokní kaple Nejsvětější Trojice ve Štětí do tamního kostela sv. Šimona a Judy, kde se nacházel již v rozebraném stavu. Po restaurování byl převeden do sbírky starého umění SČGU v Litoměřicích.

Reference

Článek vychází z podrobných údajů uvedených v bakalářské práci Evy Csémyové (2011).

Literatura

Chlumská Š, Klípa J. , Ottová M. +more, Bez hranic, průvodce výstavou, 240 s. , Národní galerie v Praze 2015 * Jan Royt, Gotické deskové malířství v severozápadních a severních Čechách, 1340-1550, 352 str. , Karolinum Praha 2015, * Eva Csémyová, Mistr Slavětínského oltáře, bakalářská práce, FF UK, UDU, Praha 2011 [url=https://is. cuni. cz/webapps/zzp/detail/112159/]Dostupné jako PDF[/url] * Michaela Ottová, Archa ze Štětí, in: Hrubá Michaela, Hrubý Petr (ed. ): Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách, Ústí nad Labem 2008, 121 - 128. * Hrubá, Michaela, Život předbělohorské šlechty na Lounsku z pohledu pramenů městské provenience. Neudertová, Michaela. In: Život na šlechtickém sídle v 16. -18. století = Das Alltagsleben auf dem Adelsitz im 16. bis 18. Jahrhundert: sborník příspěvků z konference na Pedagogické fakultě UJEP v Ústí nad Labem 30. -31. října 1991 / V Ústí nad Labem : Pedagogická fakulta UJEP v Ústí nad Labem, 1992 s. 65-73. * Jaroslav Pešina, Česká malba pozdní gotiky a renesance, Praha 1950.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160502121519/http://www. slavetin. info/historie. php]Historie Slavětína[/url] * [url=http://www. hrady. cz/index. php. OID=6779&PARAM=2]Kostel sv. Jakuba Většího, Slavětín[/url].

Kategorie:Čeští gotičtí malíři Kategorie:Anonymní umělci Kategorie:Čeští malíři 16. +more století.