Cesko.wiki Slavětín (okres Louny)
Author
Albert FloresSlavětín (okres Louny) je obec v okrese Louny, nacházející se v severozápadní části České republiky. Leží přibližně 15 kilometrů severovýchodně od města Louny a zhruba 70 kilometrů severozápadně od Prahy. Obec se rozkládá na vrchovině Krušných hor a je obklopena přírodou, což z ní činí ideální místo pro turistiku a rekreaci. Obec má bohatou historii, která sahá až do 13. století, kdy zde existovala tvrz. V průběhu let prošla obec různými změnami, byla například součástí Lounského panství nebo Hornického okresu. V obci se nachází kostel svatého Jiljí, který je jednou z nejstarších památek v okolí. V současnosti má obec Slavětín přibližně 400 obyvatel. V obci se nachází základní škola, mateřská škola, pošta, obchody a další veřejné instituce. Kromě toho místní obyvatelé organizují různé kulturní a sportovní akce, které přispívají ke společenskému životu ve vesnici. Celkově je obec Slavětín příjemným místem pro život a nabízí bohaté možnosti pro turistiku a odpočinek v přírodě.
Slavětín je městys v okrese Louny v Ústeckém kraji, zhruba 8 km východně od Loun. Žije v něm obyvatel.
Historie
Počátky obce sahají do doby románské. Podle kvádříkového zdiva v základech kostela se usuzuje na 12. +more století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1269, kdy se připomíná jako opevněná (villa forensa) nebo jako opevněné sídlo (Oppidum forense). Seskupení těchto staveb bylo útočištěm v době válečného ohrožení, nazývá se refugium. Zbytek valu a středověké zdi se dochoval. Král Přemysl Otakar II. ves daroval pražským biskupům.
Na počátku 14. +more století ve městě založili vladykové ze Rvenic malý hrad, který zanikl pravděpodobně během některého z požárů na konci 16. století. Jeho zřícenina byla rozebrána v letech 1796 a 1833-1834 na stavbu ohradní zdi panské zahrady a stodol.
Rozkvět obce nastal od konce 13. století. +more Držitel sousedních panství Mikuláš I. Zajíc z Házmburka mimo jiné objednal do chrámu svatého Jakuba Většího gotické nástěnné malby. Druhá etapa rozvoje sahá do 15. až 16. století za Sokolů z Mor.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.
Obyvatelstvo
| Městys Slavětín | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
| Obyvatelé | 689 | 664 | 693 | 769 | 780 | 853 | 896 | 655 | 621 | 577 | 495 | 423 | 423 | 463 |
| Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín | Místní část Slavětín |
| Obyvatelé | 557 | 539 | 552 | 610 | 629 | 670 | 735 | 529 | 515 | 501 | 447 | 385 | 390 | 439 |
| Domy | 95 | 97 | 102 | 107 | 112 | 136 | 184 | 194 | 200 | 160 | 141 | 182 | 187 | 215 |
Místní části
Slavětín * Kystra
Doprava
Městysem prochází silnice II/239. Severně od městyse vede železniční trať Lovosice-Postoloprty, na které je zřízena železniční zastávka Slavětín nad Ohří.
Pamětihodnosti
Kostel svatého Jakuba Většího je původní dochovaná románsko-gotická jednolodní stavba se severní kaplí z 14. století. +more Stojí na románských základech, hranolová věž byla na místě středověké předchůdkyně přistavěna roku 1837. Chrám je proslulý svou výzdobou: kolem roku 1385 byl vymalován dvěma cykly gotických nástěnných maleb ze života Kristova a Mariina a svatými patrony: sv. Jakub, sv. Erasmus, 10 000 mučedníků thébských aj. Na klenbě je doprovází erby Českého království a významných šlechtických rodin. Hlavní oltář tvoří goticko-renesanční oltářní archa se dvěma páry malovaných křídel z roku 1531, dílo anonymního řezbáře a anonymního malíře, nazývaného Mistr Slavětínského oltáře. Tento v pořadí druhý oltář objednal lounský patricij Václav Sokol z Mor. V kostele je jeho kopie, originál se nachází ve sbírce Severočeské galerie v Litoměřicích. První oltář byla rovněž malovaná gotická archa, ale z doby kolem roku 1450, která je uložena ve sbírce Národního muzea v Praze. Figurální pozdně gotický náhrobník nese erb pánů Sokolů z Mor. : Při opravě interiéru podle projektu Josefa Mockera roku 1881 fresky obnovil a domaloval Petr Maixner a přibyl postranní novogotický oltář. Také byly vyměněny některé architektonické články. Dva opukové baldachýny konzol s polychromií z doby kolem roku 1375 se dostaly do Lapidária Národního muzea v Praze. Na fasádě je pamětní deska Františka Štědrého, zdejšího faráře a regionálního historika Lounska. * Kaple Navštívení Panny Marie u silnice k Veltěžím * Na hřbitově jsou hroby básníka Konstantina Biebla, historika Františka Štědrého a malíře Jana Novopackého * Socha svatého Jana Nepomuckého * Přestavěný rodný dům Konstantina Biebla s bustou a pamětní deskou na fasádě * Fara čp. 14 * Sušárna * Zemědělský dvůr čp. 1, tzv. Království * Venkovská usedlost čp. 52 v Bieblově ulici * Menhir Baba.
Rodáci
* Karel Dokoupil (1896-1966), kněz * Konstantin Biebl (1898-1951), básník a prozaik * Václav Votruba (1909-1990), fyzik * Otto Trefný (1932-2019), lékař a politik
Reference
Literatura
Bohumil Matějka, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Lounském. Praha 1897. +more * Jaroslav Pešina: Česká malba pozdní gotiky a renesance. Praha 1950.