Mistr olomouckých madon

Mistr olomouckých madon byl moravský řezbář činný v Olomouci na konci 15. a v první čtvrtině 16. století. Je mu připisována řada moravských madon a také reliéf Narození Páně z Třebařova u Krasíkova, který je vystaven ve stálé expozici středověkého umění Národní galerie v Praze.

Život

Starší literatura považovala Mistra olomouckých madon za žáka Veita Stosse, který přišel do Olomouce poté, kdy se roku 1496 rozpadla Stossova dílna v Krakově. Bližší souvislost však historici umění nalézají s vratislavskou sochařskou produkcí a v novějších publikacích je Mistr olomouckých madon považován za žáka Jakoba Beinharta (kolem 1460 - kolem 1525). +more Mezi olomouckou a Beinhartovou vratislavskou dílnou existovala zřejmě vzájemná výměna tovaryšů a dílenských náčrtů po celá dvě desetiletí 16. století.

Řezbář pracoval pro humanisticky vzdělaného šlechtice Ladislava z Boskovic (1455-1520), který zastával funkci nejvyššího komorníka Markrabství moravského. Datace děl Mistra olomouckých madon se shoduje s dobou, kdy Ladislav z Boskovic získal jednotlivá panství. +more Dílna pracovala také pro olomouckého biskupa Stanislava Thurza (asi 1470-1540), jehož bratr Jan byl biskupem ve Vratislavi. Augustiniánský klášter Corona Mariae v Třebařově, odkud pochází reliéf Narození Páně, byl spravován augustiniány-eremity z Jevíčka, kam byla kolem roku 1500 z olomoucké dílny dodána socha Madony z Jevíčka.

Dílo

Mistr olomouckých madon, Reliéf Narození Páně z Třebařova u Krasíkova Některé charakteristické znaky spojují díla Mistra olomouckých madon s vratislavskými sochami Jakoba Beinharta (vybočené koleno volné nohy, pramen vlasů splývající přes rameno, uspořádání drapérie). +more Vliv krakovské dílny Veita Stosse (kolem 1448-1533), kterou charakterizuje zejména dynamická pohybová složka, není v olomouckých sochách tak zřetelný. Analogie lze nalézt spíše ve formálních prvcích (kompozice, typika tváří, "uchovitý" záhyb vzniklý překlopením drapérie, baculatá tělíčka a kudrnaté vlasy Ježíšků), které ale přejímal i Jakob Beinhart. Oba zmínění sochaři byli silně ovlivněni tvorbou Nicolause Gerhaerta van Leyden (asi 1420/1430 - 1473; Veit Stoss je nově považován za Gerhaertova žáka) a jeho styl transformovali a přenášeli do další generace.

S výjimkou nejstarší Madony z Jevíčka, která se liší od dalších soch subtilností, klidným postojem a odlišným pojetím šatu, vykazují sochy z dílny Mistra olomouckých madon řadu shodných znaků: vysoko přepásaný plášť přidržovaný předloktím levé ruky, do rubu přetočený lem pláště pod rukou, diagonální záhyb splývající od kyčle zatížené nohy a ostré lámané záhyby drapérie ve tvaru "V" před břichem, širší tvář s vypouklým čelem a dvojitou bradou, nápadné krční svaly, široká a plochá ramena, pramen vlasů splývající přes rameno a vyplňující partii mezi krkem a ramenem.

Madona z Hradčan se liší ozdobným detaily v lemu výstřihu šatů, čelence a nástavci koruny, které mohly být převzaty z grafického listu Veita Stosse (sv. Jenovefa, 1490).

Starší literatura k dílně Mistra olomouckých madon řadila kamenný oltář sv. Jakuba z Rokytnice u Přerova, vykazující vliv Veita Stosse, reliéf Korunování P. +more Marie z Pavlovic u Kojetína a rovněž oltář z kostela Nanebevzetí P. Marie v Chrudimi, nyní považovaný za import z dílny Jakoba Beinharta, resp. jeho syna Christopha Beinharta (1527).

Známá díla

kolem 1500 Madona z farního kostela (předtím augustiniánského kláštera) v Jevíčku * kolem 1500 fragment Světice ze Skřípova, Moravská galerie v Brně * 1507-1510 Assumpta z kostela Navštívení P. Marie v Jedlové * před 1510 Madona z kostela v Hradčanech-Kobeřicích * Madona z Muzea umění Olomouc * 1510-1515 Reliéf s Narozením Krista, původně klášter augustiniánů Corona Mariae v Třebařově, později soukr. +more sbírka, 1934 dílo odkoupila Národní galerie v Praze * kolem 1510 Assumpta z Litovle (dříve soukr. sbírka v Brně, nezvěstná) * Madona ze Štěpánova * Madona z kostela sv. Vavřince ve Vysokém Mýtě * Assumpta z kostela Narození P. Marie v Mlýnickém Dvoře (nyní arcibiskupství Olomouc) * reliéf s Korunováním Panny Marie z farního kostela v Pavlovicích.

Okruh dílny Mistra olomouckých madon

Sv. Jan Evangelista, sv. +more Jan Křtitel, bývalá sbírka Jaroslava Mathona (nedostupné) * Sv. Barbora a sv. Jan z Konicka, bývalá sbírka Jaroslava Mathona (nedostupné) * Madona z Kroměříže (1516-1517) * Madona z kostela sv. Vavřince v Chornici (nyní arcibiskupství Olomouc) * reliéf Smrt P. Marie z Jívové, bývalá sbírka J. Mathona, nyní Národní galerie v Praze. Jedná se spíše o dílo ovlivněné následovníky Veita Stosse.

Reference

Literatura

Fajt Jiří, Chlumská Štěpánka, Čechy a střední Evropa 1200-1550, Národní galerie v Praze 2014, * Helena Dáňová, Jakob Beinhart a Mistr olomouckých madon, Těšínský muzejní sborník. V dobách umění bez hranic, Český Těšín, Muzeum Těšínska, 2012 [vyd. +more 2013], Sv. 5, s. 87-98, * Helena Dáňová, Reliéf z kláštera Corona Mariae v Třebařově u Krasíkova a olomoucká dílna činná v první čtvrtině 16. století. In: Dáňová H (ed. ), Dva neznámé pozdně gotické reliéfy ze sbírek Národní galerie v Praze, s. 47-58, Národní galerie v Praze 2011, * Milan Dospěl, Gotické sochařství ve východních Čechách do roku 1526 (území pardubického kraje), diplomová práce, FF UP Olomouc 2011 * Dáňová H, Klípa J, Stolárová L (eds. ), Slezsko, země koruny České. Historie a kultura 1300 - 1740, Národní galerie v Praze 2008, * Helena Dáňová, Das vergessene Reliéf von Krasíkov - ein Beitrag zur spätgotischen Bildhauerei in Mähren, in: Bulletin of the National Gallery in Prague XIV - XV / 2004 - 2005, s. 86. * Anna Groborzová-Schürmannová, Pozdně gotické sochařství na Olomoucku, diplomová práce, FF UP Olomouc 1996 * Anna Marie Kotrbová, Pozdně gotická plastika na Moravě, diplomová práce, FF MU Brno 1950 * Jaroslav Mathon, reliéf Narození Páně z býv. kláštera Corona Mariae u Krasíkova, Ročenka národopisného a průmyslového musea města Prostějova na Hané XII, 1935, s. 51-61.

Externí odkazy

[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/porady/10000000039-narodni-galerie-v-praze-nikdy-nezavira/212251000340085-mistr-olomouckych-madon-relief-narozeni-krista/]Národní galerie v Praze nikdy nezavírá: Mistr olomouckých madon: Reliéf Narození Krista, ČT archiv (2012)[/url].

Kategorie:Gotičtí sochaři Kategorie:Anonymní umělci