Mladohegelovci

G. W. F. Hegel Mladohegelovci (něm. Junghegelianer) nebo leví hegelovci byla skupina pruských intelektuálů, kteří navazovali na dílo filozofa George Wilhelma Friedricha Hegela. Mladohegelovci čerpali z jeho idejí, kritizovali náboženství (zároveň je však neortodoxně propagovali) a pruský politický systém.

Historie

Brzy po Hegelově smrti došlo ke konfliktu mezi konzervativními a radikálními stoupenci jeho filozofie. Počátek rozkolu v hegelovské škole je spojen s vystoupením Davida Strausse, který uveřejnil knihu Život Ježíšův (1835-1836). +more To byl jeden z prvních projevů mladohegelovců. Pruský král Fridrich Vilém III. jejich aktivity povolil.

upright=0. +more8 Prvně začali mladohegelovci kritizovat spíše náboženství než politiku. Spolu se starohegelovci začali přispívat do novin Hallische Jahrbucher (1836-43), které editoval Arnold Ruge, zastánce volného a spojeného Německa. Začali napadat katolicismus a ortodoxní protestantismus, zpočátku ale byli mírní, požadovali vývoj Pruska na konstituční monarchii s protestantským náboženstvím (ale odděleným od státu) a svobodou projevu. Hlavní "baštou" mladohegelovců byl Berlín, kde byl do roku 1838 jejich představitelem Bruno Bauer, který psal nejvíce protikřesťanských brožur v Německu.

upright=0. +more7 Radikalizace a zpolitizování mladohegelovců nastala v roce 1840, když s nástupem krále Fridricha Viléma IV. došlo k omezením politické svobody a náboženské tolerance. Začaly se objevovat manifesty odmítající křesťanství a propagující ateismus (vedl je zejména Bauer). Po politické stránce opustili mladohegelovci Hegelovu politickou teorii a z větší části se obrátili k republikánství - výjimkou byl Moses Hess, který slučoval hegelovství s komunismem, a samozřejmě Marx a Engels.

Mladohegelovci brzy začali přijímat Fichteho názory, zvláště jeho idealismus.

Ačkoli mladohegelovci do jisté míry šířili demokratické myšlenky po Německu, jejich námaha brzy přišla vniveč, a když byly jejich noviny v roce 1843 zakázány, začali se mladohegelovci rozpadat.

Filozofie

Podle mladohegelovců má být stát založen na luteránském náboženství (ne ortodoxním; tato myšlenka byla rozhodně inspirována převahou luteránství v Prusku). Zavrhovali despotický státní aparát, útočili na filozofický základ náboženství a někteří členové navrhovali fyzické útoky proti vládním osobám (prvek anarchismu). +more Mladohegelovci jsou považováni za první nekřesťanské učence od dob Spinozy, pravděpodobně se však podobné směry vynořovaly již dříve.

Kromě již zmíněných Strausse, Rugeho a Bauera patřili mezi mladohegelovce také Ludwig Feuerbach, Karl Neuwerck, Max Stirner, zprvu také Karl Marx a Friedrich Engels, August von Cieszkowski, Karl Schmidt a Edgar Bauer, zastánce oprávněnosti politického terorismu. Později se jejich myšlenkami nechal ovlivnit i Friedrich Nietzsche.

Literatura

Filosofický slovník. Olomouc: FIN 1998. +more Heslo hegelianismus, str. 164 * Halder - Müller, Philosophisches Wörterbuch. Freiburg: Herder 1993. Heslo Hegelianismus, str. 125. * NETOPILÍK, Jakub. Co víte o filozofii 19. století. Díl 1. Praha: Horizont, 1988. 291 s. [Kapitola „Mladohegelovci" je na str. 13-105; jednotlivé statě pojednávají o těchto osobnostech: D. F. Strauss, B. Bauer, L. Feuerbach, A. Ruge, A. Cieszkowski, M. Hess, M. A. Bakunin, M. Stirner. ] * * PEŠEK, Jiří, ed. Výbor z filozofických spisů mladohegelovců. 1. Překlad Naděžda Pelcová. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1989. 355 s. . [Obsahuje výbor ze spisů D. F. Strausse, A. von Cieszkowského a B. Bauera. ].

Externí odkazy

http://www.socialistreview.org.uk/article.php?articlenumber=10900

Kategorie:Filozofické směry Kategorie:Politická filozofie Kategorie:Ateismus