Mlázovy

Mlázovy (dříve Mlázov) jsou malá vesnice, část městyse Kolinec v okrese Klatovy. Nachází se asi 2,5 km na severozápad od Kolince. Je zde evidováno 47 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 62 obyvatel.

Mlázovy jsou název katastrálního území o rozloze 3,47 km2.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1360. Historie je spjatá s panským sídlem, které zde bylo založeno právě v polovině 14. +more století. Později v polovině 16. století, byl o kus dál postaven dnešní zámek nejprve v renesančním stylu a později přestavěn barokně. Již v době založení tvrze, před rokem 1384 byl založen kostel svatého Jana Křtitele, který v historii sloužil i jako zámecká kaple. V druhé polovině 18. století zde byly čtyři rybníky, z nichž se dochovaly jen dva menší, na západním a východním okraji obce. Zbylé dva větší se nacházely na jižním okraji obce a zasahovaly louky kolem dnešního Boříkovského potoka. Větší sahal od hráze Malého rybníka až po silnici vedoucí do Jindřichovic, menší na něj navazoval na západě. Kolem roku 1870 zde žilo 297 obyvatel české národnosti. Při kostele svatého Jana Křtitele se nacházela fara, dále zde byla základní škola, pivovar, lihovar a pod hrází Malého rybníka stál mlýn (ten byl stržen na přelomu 80. a 90. let 20. století). Roku 1890 se zvedl počet obyvatel na 332. Od roku 1869 do roku 1976 byly Mlázovy samostatná obec. V dubnu roku 1976 pak došlo k začlenění pod obec Kolinec.

Popis

Mlázovy se rozkládají podél silnice spojující Mochtín a Kolinec a mají tak podlouhlý charakter s orientací západ-východ. Prochází jimi několik asfaltových cest - od západu ta hlavní od Mochtína vedoucí přes Těšetiny, Hradiště a Boříkovy; a dále jiná ze Sluhova. +more Na západním okraji se též připojuje asfaltová cesta jdoucí z jihu od Jindřichovic. Na západním okraji vede jedna asfaltka do Vlčkovic a druhá do Kolince. Ves je zasazena na jižní úpatí kopců dosahujících 600 metrů nad mořem, obehnána je loukami a lesy (pouze na východě sousedí s poli), na jihu protéká Boříkovský potok, který se na jihovýchodním okraji vsi vlévá do Malého rybníka.

V západní části vsi se nachází objekt bývalého zemědělského družstva a před ním zámecký areál. Ten zahrnuje dvorec hospodářských budov, penzionu a vlastního zámku Mlázovy. +more Na jihu přiléhá zámecká zahrada. Za zámkem je ještě gotický kostel svatého Jana Křtitele, dostupný ze strany od silnice. Před zámkem u silnice se nachází sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého. Směrem na východ je vlevo u silnice malá vodní nádrž a za ní na východ hospoda.

Zhruba v polovině je rozcestí a vesnická zástavba se zde vyvíjí i severním směrem. Hodně domů je ale rozeseto podél hlavní cesty. +more Na jihovýchodním okraji obce je hasičská zbrojnice, hřiště a hřbitov s kapličkou zasazenou ve zdi. Na jižní straně silnice proti hřbitovu je pak rybník Malý, nazývaný též Malý u Mlázov. Ve vsi a kolem v okolí je kolem cest umístěno několik převážně kovových křížů na kamenných podstavcích.

Mlázovy prochází několik cyklostezek a je zde autobusová zastávka Kolinec, Mlázovy.

Pamětihodnosti

V katastru Mlázov se podle památkového katalogu České republiky nalézají čtyři památkově chráněné objekty. Jedná se o kostel svatého Jana Křtitele, zámek Mlázovy, hřbitovní kapli a sochu svatého Jana Nepomuckého.

V případě kostela svatého Jana Křtitele se jedná o raně gotickou stavbu z 1. poloviny 14. +more století, částečně přestavěnou v době baroka ve století 18. Jednolodní chrám s kněžištěm na pětibokém půdorysu je gotický, v baroku došlo pouze k zarovnání gotické klenby v hlavní lodi a k rozšíření oken.

Na mlázovském hřbitově se nachází kenotaf podplukovníka Josefa Simeta z Boříkovů, který byl příslušníkem 311. +more československé bombardovací perutě. Za druhé světové války působil ve Skotsku na letecké základně Tain. Zemřel 13. dubna 1945 ve věku 31 let při startu letadla. Je pohřben na hřbitově Saint Duthus v Tainu.

Významní rodáci

Václav Kohout (*1915) se narodil v Mlázovech 8. října 1915 do rolnické rodiny. +more V letech 1956 až 1978 působil v Trenčianských Teplicích jako houslař a opravář nástrojů a poté pokračoval v Sušici. Do roku 1989 vyrobil kolem 230 houslí a 20 viol.

Odraz v kultuře

Mlázovy se inspiroval spisovatel Karel Matěj Čapek-Chod, který je zasadil do dějů svých děl: povídky Berane buc a hry Begův samokres. V Mlázovech totiž žila matka a sestra spisovatele, ke kterým Karel Matěj často jezdil.

V letech 1994, 1997, 2004 a 2006 se v obci Kolinec, pod kterou Mlázovy spadají, objevovaly obrazce v obilí, z nichž jeden se v roce 1997 objevil přímo na východní hranici katastru Mlázovy pod Kolineckou hůrkou.

Galerie

Soubor:Mlázovy (005).jpg|Zámek Soubor:Kolinec-Mlázovy 37 (8766).jpg|Dům Soubor:Mlázovy (001).jpg|Okolní krajina Soubor:Mlázovy (019).jpg|Cesta vsí

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.portafontium.eu/contents/chronicle/soap-kt/mlazovy]Kroniky fary a školy[/url]

Kategorie:Vesnice v okrese Klatovy Kategorie:Sídla v Blatenské pahorkatině