Cesko.wiki Karel Matěj Čapek-Chod
Author
Albert Flores
Život
Mládí a rodina
Narodil se v rodině středoškolského profesora na reálné škole v Domažlicích (německy Taus) Jana Čapka a matky Josefy (1839-. ), rozené Jakubšové. +more Pokřtěn byl jako Mathias (Matěj) Čapek. Měl staršího bratra Václava (1853-. ), který též žil v dospělosti v Praze, kde pracoval jako poštovní zřízenec. Další bratr Jan (1865-1892) byl knězem, zemřel jako kooperátor v Lošticích ve věku 27 let na souchotiny. (Podle jednoho zdroje prožil mládí v Mlázovech, kam měl též později za sestrou a matkou zajíždět. Mlázovy byly inspirací pro jeho drama Begův samokres a povídku „Berany berany duc“. ).
Po studiích na gymnáziu v Domažlicích pokračoval Matěj Čapek studiem práv v Praze, ale studia nedokončil.
Novinář v Olomouci
Jako novinář začínal v Olomouci, kde působil jako redaktor v letech 1884-1888 v novinách Našinec. V té době bydlel v domě Jindřicha Wankla. +more Přátelství s Jindřichem Baštou z Olomouce přetrvalo téměř 40 let. Čapek-Chod obdržel od svého přítele v letech 1888-1926 na 37 dopisů.
Novinář v Praze
Čapek-Chod (stojící vlevo) a Adolf Velhartický u Antonína Sovy, 1926
V Praze byl policejně hlášen od roku 1889. V letech 1888-1890 pracoval jako redaktor ve staročeském Hlasu národa a následně (1890-1900) v Národní politice.
Dne 4. května 1896 se v Pražském kostele sv. +more Štěpána oženil s Boženou roz. Kubeovou (*1874), se kterou měl syna Víta (*22. srpna 1896). Vít Čapek pracoval jako úředník, 22. dubna 1917 se oženil se 24letou Olgou Švarcovou; zemřel předčasně na tyfus 30. srpna 1920. (Podle korespondence uložené v Památníku národního písemnictví měl K. M. Čapek-Chod vnuky Víta a Vladimíra. ) Počínaje rokem 1898 byl policejně hlášen na Královských Vinohradech.
Od roku 1900 až do smrti byl redaktorem Národních listů.
Styky s významnými osobnostmi
Jak vyplývá z korespondence K. M. +more Čapka-Choda uložené v Památníku národního písemnictví, stýkal se a přátelil s mnoha významnými osobnostmi své doby. Rozsah jeho kontaktů přesahoval literární okruh a korespondenci vedl krom literátů například s malířem Vojtěchem Hynaisem, zpěvačkou Emou Destinnovou, herečkou Marií Hübnerovou.
Závěr života
+moreČAPEK-CHOD. jpg|náhled'>Spisovatelův hrob na Vinohradském hřbitově Zemřel po operaci střev v sanatoriu v Praze-Podolí. Podle nekrologu v Národních listech navštívil redakci osobně ještě 29. října, pět dnů před smrtí. Karel Čapek věnoval Čapku-Chodovi obdivný nekrolog v Lidových novinách a obdobně zaznamenal jeho úmrtí veškerý český tisk.
Je pochován na pražském Vinohradském hřbitově (odd. IV-I, hrob 601).
Úpravy jména
Křestní jméno Karel
Podle Čapkových vlastních, žertovně laděných vzpomínek se křestní jméno nelíbílo nejmenovanému redaktorovi, který mu odmítl otisknout první povídku se slovy: „. račte uvážiti, že můj týdeník jest časopisem salonním a jak by to vypadalo, kdyby ležel na stole v dámském budoáru s povídkou, kterou napsal - Matěj Čapek. +more“.
Literatura uvádí, že odmítajícím redaktorem byl Josef Václav Sládek, kterému se neliterárně znějící jméno nelíbilo. (Do časopisu Lumír, jehož byl Sládek redaktorem, přispíval Čapek-Chod od roku 1884 a podepisoval příspěvky K. +more M. Čapek. ).
Přídomek Chod
Zdroje obvykle uvádějí, že přídomek Chod si osvojil od roku 1917, kdy s ním bratři Čapkové pracovali společně v redakci Národních listů, aby nedocházelo k záměně s Karlem Čapkem. Dvojité příjmení Čapek-Chod však užíval již dříve. +more Jako autor je K. M. Čapek-Chod uváděn v tiráži knih již od roku 1902 (Dar svatého Floriána a Zvířátka a Petrovští, Nakladatelské družstvo Máje, 1902), tedy v době, kdy Karel Čapek ještě studoval na gymnáziu v Hradci Králové. V Národních listech se příjmení Čapek-Chod objevilo již v roce 1912 v souvislosti s jeho článkem ve Zlaté Praze. V té době byl Karel Čapek studentem filozofické fakulty.
Ocenění a posmrtné uznání
Čapek-Chod, foto před rokem 1927 * 1920 Státní cena za literaturu * 1924 Státní cena za literaturu * 1927 Státní cena za literaturu
Jméno Čapka-Choda nesou ulice v rodných Domažlicích, Liberci a Olomouci. Pamětní deska byla umístěna na jeho rodném domě v Domažlicích; po demolici domu je uložena v muzeu. +more Místo dnes připomíná kamenný sloup. Na desce umístěné na budově bývalého domažlického gymnazia je jméno Matěje Čapka-Choda též připomenuto.
Díla
Ve svém díle se Čapek-Chod soustřeďoval na atraktivní náměty, na příběhy fyzicky a duševně poznamenaných jednotlivců nebo lidí z periférie. Různá prostředí, ve kterých se jeho hrdinové pohybují, charakterizuje i jazykem, užívá archaismy i novotvary, slang, odborné výrazy i obecnou češtinu. +more V návaznosti na Jana Nerudu se také soustředil na drobné beletristické žánry určené pro noviny. S Nerudou ho také srovnával Arne Novák v nekrologu v Lidových novinách slovy:.
Próza
Povídky (1892), povídky * Nejzápadnější Slovan (1893), novela * V třetím dvoře (1895), román * Nedělní povídky (1897), povídky * Dar svatého Floriána, Zvířátka a Petrovští (1902), povídky * Patero novel (1904), novely („Znova a lépe“, „Mendelssohnův koncert“, „Snivá Kateřina“, „Tííííííš“, „Jak panenka na podpatku“) * Kašpar Lén Mstitel (1908), román považovaný za jeho nejlepší. Příběh muže, který se rozhodne pomstít svůdci své milé tak, že mu při práci na jeho domě hodí na hlavu cihlu. +more Hlavní hrdina pak zemře na chrlení krve (zřejmě tuberkulóza) při procesu, ve kterém mu vraždu nelze dokázat * Nové patero (1910), novely („Tři dopisy MUC. Růženy Hamáčkové MUDru Marii Loukotové“, „Mates Holejch“, „Zpověď naturalistova“, „Ant. Vondrejce státní stipendium“, „Poslední večer Ant. Vondrejce“) * Patero třetí (1912), novely („Antonín Vondrejc a redaktor Hejhola“, „Antonín Vondrejc v Upanišádě“, „Debut“, „Konteska Fina“, „Svatba Antonína Vondrejce“) * Z města i obvodu (1913), povídky * In articulo mortis: novella z cyklu příběhové Antonína Vondrejce, korektora a spisovatele (1915), novela * Turbína (1916), román * Siláci a slaboši (1916), povídky * Antonín Vondrejc (1917-1918), román, dva díly; tragická životní historie nadaného básníka a redaktora, kterého zničí pudový vztah ke sklepnici Anně * Ad hoc. (1919), povídky * Romanetto, Tři chodské grotesky, Pohádka (1920), povídky * Jindrové (1921), román o mravní odpovědnosti válkou postiženého slepce k dítěti * Experiment (1922), romaneto * Vilém Rozkoč (1923) a Řešany (1927), dvoudílná románová skladba z prostředí výtvarné bohémy, jejíž příslušník, proletářský sochař prožije po uměleckém neúspěchu světovou válku jako legionář a po návratu do vlasti se ve venkovském městě lidsky i umělecky obrodí láskou * Větrník (1923), esejistická próza * Humoreska (1924), novela * Čtyři odvážné povídky (1926), povídky * Labyrint světa (1926), povídka * Psychologie bez duše (1928), povídka, vydáno posmrtně.
Divadelní hry
Begův samokres (1911) * Slunovrat (1913) * Výhry i prohry (1915) * Básníkova nevěsta (1926)
Filmové adaptace
Humoreska (1939), režie Otakar Vávra * Turbina (1941), režie Otakar Vávra * Experiment (1943), režie Martin Frič * Mstitel (1959), režie Karel Steklý * Florián (1961), režie Josef Mach * Chvojka (1970), televizní film, režie Jaroslav Mach * Vilém Rozkoč (1975), televizní inscenace, režie Zdeněk Kubeček
Odkazy
Reference
Poznámky
Literatura
(Jat). K. +more M. Čapek-Chod mrtev. Bylo to loučení. Národní listy: večerník Národ. 1927, č. 251, 4. listopadu 1927, s. 1. Dostupné také z: https://kramerius. nkp. cz/kramerius/ontheflypdf_PGetPdf. app=11&id=461481&start=1&end=4.
Související články
Seznam českých spisovatelů * Česká literatura v letech 1815-1918
Externí odkazy
[url=https://service. ucl. +morecas. cz/edicee/data/prirucky/obsah/CS/11. pdf]Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století[/url] * [url=http://www. libri. cz/databaze/kdo18/search. php. zp=11&name=%C8apek-Chod]Karel Matěj Čapek-Chod[/url] v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 * * * * *.
Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Naturalističtí spisovatelé Kategorie:Lidé s dvojitým příjmením Kategorie:Spisovatelé z Olomouce Kategorie:Spisovatelé z Prahy Kategorie:Narození 21. +more února Kategorie:Narození v roce 1860 Kategorie:Narození v Domažlicích Kategorie:Úmrtí 3. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1927 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách.