Množení rostlin

Množení rostlin je proces, kdy se počet jednoho nebo více organismů zmnoží. Rostliny se množí přirozeně dvěma různými způsoby - pohlavně semeny (generativně) a částmi rostlin (vegetativní rozmnožování).

Generativní rozmnožování rostlin

Semena a spory mohou být využity pro reprodukci (například výsev). Semena jsou běžně výsledkem pohlavního rozmnožování daného druhu. +more Semeno nese dědičné vlohy po otci i po matce. Proto může u semen dojít genetickou změnou k odlišným vlastnostem, než měli rodiče. Mnohdy nevíme, které znaky se projeví. Generativní způsob se proto například v ovocnářství používá minimálně, téměř výhradně pro podnože. Semeno se získává z matečných semenných stromů. Některé druhy tvoří semena, která potřebují zvláštní podmínky k vyklíčení, jako je stratifikace.

Většina druhů vyšších rostlin původně vytvářela semena a většinou je tomu tak i u lidmi ovocných a okrasných dřevin v 21. století. +more Semeno ve většině případů je vytvářeno spojením samičí a samčí buňky z květů dvou rostlin. Nová rostlina má některé znaky obou rodičovských rostlin, ale nemusí se podobat ani jednomu z nich. Například jaké plody bude mít ovocná rostlina, jenž má být vypěstována ze semene získané spojením pohlavních buněk dvou odlišných rostlin, tak nelze bezpečně předpovědět.

Generativní rozmnožování rostlin v ovocnářství

Zpracování plodů na semeno

dužnaté plody - rozříznou se, pecka se vyjme a omyje a osuší se (jabloň) * dužnaté plody - rozmačkají se a nechají se kvasit (krátkodobě), pecky se vyjmou, omyjí a osuší * suché plody - zbaví se rubiny (zelený obal) a osuší se (ořech)

Úkony prováděné se semeny či peckami

skarifikace (luštění) - pecky se rozbíjí, náročné na čas, minimální použití * stratifikace - překonání doby klidu (dormace) u semen, které ztrácí schopnost klíčit, zamezení vstupu do dormace (nezralé plody) nebo se dormace rychle překoná (jarovizace), stratifikace je spojena se stratifikačními jámami, teplota 0-6 °C. Stratifikaci lze provést přímou cestou na poli na podzim. +more Vysévá se zjara.

Velikost a váha semen

Semena mohou mít různou váhu a velikost. V 1 kg semen může být 20000-40000 ks semen jádrovin nebo 70-100 vlašských ořechů.

Výsev semen

Hloubka výsevu je různorodá, je dána 3-5 násobkem průměru semene. Jádroviny 1-1,5 cm. modré peckoviny 3 cm. Ořešák 6-7 cm.

Termín výsevu

jarní (březen) - používá se nejvíce, jakmile to půdní podmínky dovolí

* podzimní (říjen) - z hlediska rostlin je velmi vhodný, před zamrznutím půdy

Spon výsevu

Spon podle velikosti stromku a podnože. U podnoží řádky od sebe 60-80 cm. V řádku 5-7 cm. U semenáče 80-120 cm řádky. V řádku 20-30 cm.

Ošetření semenáčků

Bezplevelný stav půdy udržujeme mechanicky, v krajnosti lze použít herbicid. Závlaha podle potřeby. +more Sklizeň v bezlistém stavu v prvém roce. Pouze slabé podnože sklízíme až na podzim. Ochrana proti chorobám a škůdcům.

Název generativně množeného potomstva

Semenáč - jedinec jehož aspoň jeden z rodičů je znám a je tvořen ušlechtilou odrůdou.

Pláně - jedinec jehož původ je neznámý.

Vegetativní rozmnožování rostlin

Vegetativní rozmnožování je šíření rostlin oddělením části rostliny, z níž poté vznikne další, stejná, kompletní rostlina. Rostliny jsou reprodukovány použitím materiálu z jedné rodičovské rostliny a proto neprobíhá výměna genetického materiálu, proto metody vegetativního množení téměř vždy produkují rostliny, které jsou identické s rodiči. +more Různé formy tohoto způsobu jsou používány pro šíření ovocných a okrasných rostlin. V ovocnářství je to nejrozšířenější způsob.

Vegetativní rozmnožování používá vegetativní části, kořeny, kmeny a listy. Množení přes nepohlavní semena (samoopylením) nebo apoximii nepohlavní rozmnožování, ale ne vegetativní množení.

Autovegetativní metody množení

Autovegetativní metody množení jsou metody, kdy dceřiná rostlina vzniká z rostliny matečné. Jsou děleny na metody, kdy se dceřiná rostlina oddělí: * až po zakořenění * před zakořeněním

Nepřímé vegetativní rozmnožování neboli xenovegetativní rozmnožování (štěpování)

Nový jedinec vzniká ze dvou odlišných genetických částí nazývaných podnož a ušlechtilá odrůda. U kmenotvorných je ještě tvořena ze třetí části (kmínku). +more Je to nejčastější způsob rozmnožování stromů. Do této skupiny patří tyto způsoby rozmnožování: * roubování * očkování * ablaktace (přikájení) Způsob množení běžně používaný pro přenášení části z jednoho stromu na druhý se nazývá roubování. Větvička ustřižená z jedné rostliny, se spojí s jinou a vytvoří zcela novou rostlinu.

Část výhonu, tzv. roub, je oddělen střihem z jedné rostliny, aby se stala součástí jiné. +more Rostlina, na kterou se roub umístí se nazývá podnož. Různé druhy roubování mohou být rozděleny s ohledem k místu, kde je roub připojen k podnoži. Takto lze rozeznávat například roubování na kořeny, při vložení roubu na kořen podnože, anebo třeba roubování na korunku. Roubování lze rovněž rozdělit podle techniky provedení, jako je roubování do rozštěpu, kopulace, ablaktace, roubování za kůru, roubování na kozí nožku a další.

Roubování

Při roubování se přenáší pupen i s dřevem na podnož. Je méně častý než očkování. +more Výhody: provádí se v době kdy není jiná práce. Metody použitelné podle mízy. Pokud proudí míza, může se použít všechny způsoby roubování. Pro toto období nejlépe za kůru, Tittelův způsob. Bez mízy, se dají použít všechny, mimo ty, kde se odchlipuje kůra (za kůru a Tittelův způsob). Rozdělení způsobu roubování podle průměru podnože a roubu: * podnože je stejně silná jako roub - obyčejná kopulace nebo anglická kopulace * podnož je silnější než roub - za kůru, Tittelův způsob, plátování, sedélkování, na kozí nožku, do rozštěpu, do boku. Základem je obyčejná kopulace.

Množení očkováním

Při očkování přenášíme pouze očko s malou částí kůry a malou částí dřeva na podnož. Podle způsobu provedení dělíme na: * T-očkování * Forteovo očkování * Nikolování * Manžetové očkování (prstencové očkování) +moresvg|náhled'>Manžetové očkování.

Množení očkováním se hodně používá pro peckoviny a do jisté míry i pro jabloně a hrušky. Očkování spočívá ve vložení jediného pupenu se štítkem kůry z roubu pod kůru podnože. +more Operace může být provedena v době, kdy je možné jednoduše uvolnit kůru, a v době kdy lze získat zralé pupeny. Tyto podmínky přicházejí v předjaří a znovu v pozdním létě nebo začátkem podzimu. Pupeny pro použití na jaře jsou z roubů (z výhonů) odebraných v loňské sezóně, a ty, které se používají v pozdním létě nebo začátkem podzimu jsou odebrány z letošních výhonů.

Ablaktace

Ablaktace se nepoužívá s výjimkou citrusu. Základem jsou dvě rostliny, které se pěstují vedle sebe. +more Na obou jsou vytvořené eliptické zářezy. Místa přiložena k sobě a svázána. Srůstá dlouho. Asi po třech až čtyřech měsících je ušlechtilá odrůda odříznuta pod místem srůst a podnož nad místem srůstu.

Zajímavosti

Semena některých australských rostlin a rostlin z Jižní Afriky a západu Spojených států potřebují kouř nebo oheň k vyklíčení. Některé rostlinné druhy, včetně mnoha stromů nevytvářejí semena, dokud nedosáhnou dospělosti, která může přijít až za mnoho let. +more Semena mohou obtížně klíčit a některé rostliny vůbec nevytvářejí semena.

Odkazy

Reference

Literatura

Ovocnictví, Schuchman a kolektiv, SZN, Praha, 1981

Související články

Mikrotuberizace * Rostlinné explantáty

Externí odkazy

Kategorie:Rozmnožování Kategorie:Zahradnictví Kategorie:Ovocnářství