Monmouth

Monmouth ( - „město na Monnow“) je město na jihovýchodě Walesu ve Spojeném království. Leží na soutoku řek Monnow a Wye jen něco přes tři kilometry od hranice s Anglií, ve vzdálenosti 58 kilometrů na severovýchod od Cardiffu a 204 kilometrů na západ od Londýna. Patří do hrabství Monmouth a podle sčítání v roce 2001 mělo 8 877 obyvatel.

Za římské říše spadalo území do provincie Británie a byla zde malá pevnost Blestium. Město zde vzniklo za Normanů, kteří zde po roce 1067 postavili hrad. +more Jeho středověký kamenný most s branou je jediný svého druhu, který se v Británii dochoval. Hrad se později dostal do majetku Lancasterů a v roce 1387 se zde narodil král Jindřich V. Plantagenet. V roce 1536 se stal správním sídlem okolního hrabství.

Dnes je Monmouth turistickým cílem a také se zde konají trhy. Pro okolní venkov je lokálním centrem obchodu, služeb, vzdělávání i kultury. +more Je spojen silnicí A40 na dálnici M4 v Newportu a dálnici M50 v Ross-on-Wye.

Jméno

Anglické jméno Monmouth je zkráceninou z Monnow-mouth, tedy „ústí Monnowu“. Velšské jméno řeky, Mynwy, možná původně znamenalo „rychle proudící“ a bylo poangličtěno na Monnow. +more Původní velšské jméno města bylo Abermynwy („ústí Monnowu“), které bylo později v sedmnáctém století nahrazeno Trefynwy („město na Monnowu“ - písmenko m se změnilo na f).

Dějiny

Vykopávky, které provedla Monmouthská archeologická společnost na místech podél Monnow Street, odhalily mnoho informací o rané historii města. Podle Council for British Archeology patří Monmouth mezi deset nejvýznamnějších měst z hlediska archeologie.

Éra Říma

Prvním známým osídlením na místě Monmouthu byla malá římská pevnost Blestium, jedna z mnoha v rozsáhlé sítě vojenských základen založených na obranu hranic Římem obsazených území. Blestium bylo římskou silnicí spojeno s většími římskými městy Glevum a Isca Augusta . +more Archeologové zde našli v dnešním středu města římské hrnce a římské mince. Během pozdního období nadvlády Říma, mezi druhým a čtvrtým stoletím, bylo Blestium zřejmě střediskem výroby železa, k čemuž byly využívány místní zdroje železné rudy a dřevěného uhlí, které také pocházelo z nedalekých římských středisek Gobannium a Ariconium (blízko dnešního Ross-on-Wye).

Středověk

Po konci nadvlády Říma v Británii spadal Monmouth k jižnímu okraji velšského království Ergyng. Jediným důkazem nepřetržitého osídlení v této době je záznam o kostele ze sedmého století, který se nacházel na neznámém místě ve městě a byl zasvěcen k Kadokovi, velšskému svatému. +more V roce 1056 vyplenil oblast velšský princ Gruffydd ap Llywelyn, který tudy postupoval se svou armádou Velšanů, Anglosasů a Dánů na Hereford, kde porazil Ralpha a vyplenil saský burh.

Po ovládnutí Anglie Normany v roce 1066 se stal zdejším hrabětem William fitzOsbern z normandského Breteuil, jeden z mnoha blízkých spojenců Viléma Dobyvatele, který dostal na starost bránit oblast proti Velšanům. +more Byl zde postaven nový hrad, který hlídal okolní oblast včetně přechodů přes řeky i přírodních zdrojů. Zpočátku se jednalo o hrad typu motta s předhradím, teprve později přestavěný z kamene a opevněný. Okolo hradu pak vyrostlo město. V roce 1075 zde bylo založeno benediktinské převorství Withenocem, Bretoncem, který se stal monmouthským pánem když Roger z Breteuil, syn William fitzOsberna, upadl v nemilost u krále a byl zbaven svého panství. V převorství později sídlil mimo jiných také mnich Geoffrey z Monmouthu, který se narodil kolem roku 1100 a je znám skrze své dílo: kroniku Historia Regum Britanniae („Dějiny králů Británie“).

Město bylo zaznamenáno v Domesday Book a dále se rozšiřovalo. Předměstí Overmonnow na západním břehu řeky se začalo rozvíjet v 12. +more století. Dobové prameny zmiňují, že i v této době se na základě místních zdrojů železné rudy a dřevěného uhlí zpracovávalo železo v místních kovárnách. Struska z výroby železa se shromažďovala na hromadách a pak bývala používána do základů budov; odtud pochází například dochovaný uliční název Cinderhill Street (cinder - struska, hill - kopec, street - ulice).

V době, kdy Jindřich III. +more Plantagenet bojoval s barony, kteří chtěli omezit jeho moc, bylo město dějištěm významné bitvy v roce 1233, v které byly královy síly na hlavu poraženy Richardem Marshalem, hrabětem z Pembroke. Později byl hrad rozšířen královým synem Edmundem Crouchbackem, když se tento stal lancesterským hrabětem v roce 1267. Okolo roku 1300 už mělo hradby samotné město a byl opevněn i most přes Monnow. Most, který stojí dodnes a je pěší zónou, je jediným dochovaným podobného typu v Británii a údajně jedním z pouhých tří v Evropě.

V roce 1326 byl na hradě krátce vězněn král Eduard II. +more poté, kdy jej svrhla jeho choť Izabela se svým milencem Rogerem Mortimerem. V polovině čtrnáctého století se stal hrad majetkem Lancesterů díky manželství Jana z Gentu s Blankou Lancasterovou. Jan z Gentu posílil opevnění hradu, přidal Velkou síň, a hrad se stal oblíbeným sídlem rodu. V roce 1387 se narodil v budově brány Marii de Bohun a Jindřichu Bolinbrookeovi (který byl v době porodu byl na lovu v okolí hradu) vnuk Jana z Gentu, pozdější král Jindřich V. Plantagenet. Ten pak v dospělosti i díky podpoře lučištníků s dlouhým lukem z okolí Monmouthu vyhrál bitvu u Azincourtu v roce 1415. Na paměť Jindřicha V. bylo hlavní monmouthské náměstí pojmenováno Agincourt Square („Azincourtské“) a na průčelí budovy správy hrabství je jeho socha.

Od 14. století dál se město stává známé díky výrobě vlněných monmouthských čapek (Monmouth cap). +more Následkem blízkosti hranice byl ovšem blahobyt města narušen vypleněním okolních sídel, například Usku a Grosmontu, při útocích příznivců Owaina Glyndŵra okolo roku 1405.

16., 17. a 18. století

Johna Speeda z roku 1610 V roce 1536 +more_Tudor'>Jindřich VIII. Tudor v rámci vyhlašování zákonů o Unii spojil správu Anglie a Walesu a zrušil výsady hraničních pánů (Marcher Lords). Vzniklo nové hrabství pokrývající území na západ od Gloucestershiru a Herefordshiru a jeho hlavním městem se stal Monmouth. Ve stejné době také došlo k zrušení převorství a Monmouth získal právo na reprezentanta v anglickém parlamentu. V roce 1605 udělil Jakub I. Stuart Monmouthu veřejným listem městská práva. List přitom zahrnuje požadavek, že město „ve všech nastávajících časech … bude a zůstane městem míru a klidu, aby bylo příkladem a hrozbou pro zkažené a k odměně dobrých“. Rozvržení města dochované na mapě Johna Speeda z roku 1610 je i dnes jeho obyvateli snadno rozpoznatelné, jeho osou zůstává ulice Monnow Street vedoucí z hradu k mostu. Jedná se o typickou ulici určenou pro trhy, která je uprostřed široká (aby bylo místo pro prodávající) a na koncích úzká (aby nemohl snadno utéci dobytek).

V roce 1614 založil William Jones Monmouthskou školu. Během Anglické občanské války hrad třikrát změnil majitele a navštívil ho i Oliver Cromwell na své cestě k dobytí hradu Chepstow a k obležení hradu Pembroke v roce 1648. +more Monmouthský hrad byl po skončení války úmyslně rozbořen, ale město dále prospívalo. V roce 1673 byl postaven Great Castle House, který je dnes sídlem Royal Monmouthshire Royal Engineers, nejstaršího pluku Britské armády. V roce 1724 byla postavena Shire Hall, přičemž původně sloužila k místním soudům.

Ke konci 18. století se město stalo výchozím střediskem pro ty, kteří se chtěli projet na loďce údolím řeky Wye s výhledy mimo jiné na hrad Goodrich, Tinternské opatství a hrad Chepstow. +more Mimo jiné tak navštívili Monmouth básníci William Wordsworth, Samuel Taylor Coleridge a Robert Southey a malíř William Turner.

19. a 20. století

Charlese Rollse V roce 1802 navštívil město Horatio Nelson, který si uvědomoval význam místních lesů jakožto dodavatelů dřeva pro Královské námořnictvo, a povolil postavit na blízkém kopci Kymin Hill Naval Temple („námořní chrám“) mimo jiné i k své poctě. +more V roce 1840 byly v Shire Hall jako poslední muži v Británii odsouzeni chartisté John Frost, Zephaniah Williams a William Jones k smrti „zabití oběšením, vykucháním a rozčtvrcením“ poté, co byli shledáni vinnými zradou za svou účast na Newportském povstání. Tresty byly ovšem později zmírněny na vyhnanství ve van Diemenově zemi. V letech 1857 až 1883 byly postaveny čtyři železnice vedoucí do Monmouthu: Monmouth - Pontypool, Monmouth - Ross-on-Wye, Monmouth - Chepstow a Monmouth - Coleford. Ani jedna z nich už nefunguje, byly uzavřeny v letech 1917 až 1964.

Ke konci 19. století a na začátku dvacátého století se do dějin Monmouthu zapsala rodina Rollsů, která si postavila panské sídlo The Hendre hned za městem. +more V roce 1904 založil Charles Rolls s Henry Roycem novou automobilku Rolls-Royce. Sám Charles Rolls v roce 1910 zahynul ve věku 32 let při letecké nehodě; jeho památku připomíná socha Charlese Rollse na Agincourtském náměstí. V kostele zasvěceném Marii je památník mužům, kteří zahynuli na lodi HMS Monmouth, která byla potopena s celou posádkou německými křižníky SMS Scharnhorst a SMS Gneisenau 1. září 1914 v bitvě u Coronelu nedaleko chilského pobřeží; každoročně se zde koná vzpomínkový obřad. Celkem pojmenovalo Královské námořnictvo po Monmouthu sedm lodí, včetně fregaty typu 23 Norfolk, které byla spuštěna v roce 1991 a ještě je ve službě.

Monmouth zůstal po většinu 20. století klidným a usedlým městem. +more Od roku 1959 neměl železniční spojení pro osobní přepravu, ale výrazně se zlepšilo jeho napojení na silniční síť zejména díky výstavbě A40 v roce 1966. To dále podpořilo rozrůstání města; přibyla předměstí za řekami Wye a Monmow na jihovýchodě, západě a severu od historického centra.

První WikiMěsto na světě

Tabule u vjezdu do Monmouthu hlásí, že jde o první WikiMěsto na světě: World's First Wikipedia Town. Na zajímavých objektech jsou zde umístěny QR kódy, které zájemcům o informace na chytrých telefonech rovnou zobrazí příslušné heslo na Wikipedii.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.monmouth.org.uk]oficiální stránky[/url]

Kategorie:Města ve Walesu Kategorie:Monmouthshire