Morane-Saulnier L

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Morane-Saulnier L byl francouzský vzpěrový hornoplošník s dvoučlennou osádkou užívaný počátkem první světové války jako průzkumný a posléze i stíhací letoun.

...
...
...
...
...
...
+more images (3)

Vznik a vývoj

Typ L vznikl koncem roku 1913 z typu Morane-Saulnier G, z něhož byl převzat upravený trup čtverhranného průřezu, který byl doplněn nově zkonstruovaným křídlem baldachýnového typu, neseného na vzpěrové konstrukci nad trupem, a vyztužené dráty. Konstrukce letounu byla převážně dřevěná, s výjimkou vzpěr podvozku a kostry ocasních ploch tvořených ocelovými trubkami, a potažená plátnem. +more Francouzská armáda stroji přidělila označení Morane-Saulnier 3. U firmy Morane-Saulnier za války vzniklo přibližně 600 kusů stroje.

Koncem roku 1914 vznikla odvozená varianta Morane-Saulnier LA, s novým křídlem vybaveným křidélky, namísto dosavadního které užívalo kroucení křídel, trupem doplněným aerodynamickými panely na téměř kruhový průřez a vrtulovým kuželem, zlepšujícím aerodynamické vlastnosti. Francouzské armádní letectvo tomuto typu přidělilo označení Morane-Saulnier 4.

Operační nasazení

Pohled na vrtuli typu L s ochrannými klíny. +more Francouzské armádní letectvo zpočátku neprojevilo o typ zájem, a svolilo k výrobě typu na export do Osmanské říše. Po vypuknutí války v roce 1914 byla dodávka pozastavena a vyrobené stroje zařazeny do výzbroje francouzských armádních vzdušných sil, pro které byla také zahájena výroba dalších kusů. Na frontě byly letouny zpočátku nasazovány jako pozorovací a průzkumné, a později i jako bombardovací. Pozorovatel byl často ozbrojen, zpočátku karabinou, později pak pohyblivě lafetovaným lehkým kulometem, a již v průběhu roku 1914 byl typ často označován jako „stíhací Morane“ .

V prosinci 1914 Roland Garros, tehdy příslušník letky MS 26, a původně zkušební pilot firmy Morane-Saulnier, ve spolupráci se svým mechanikem Julesem Hue, jím pilotovaný exemplář opatřil kulometem (pravděpodobně typu Hotchkiss M1914) pevně namontovaným před kokpitem v ose letounu a střílejícím okruhem vrtule, kterou proti poškození chránily ocelové odrazné klíny. Vznikl tak jeden z prvních stíhacích letounů vůbec, a první stíhací letoun s tažným motorem a výzbrojí pevně instalovanou v ose trupu. +more Garros na něm 1. dubna 1915 dosáhl svého prvního vzdušného vítězství. Takto upravený stroj začali užívat i někteří další francouzští letci, například Eugène Gilbert, Georges Guynemer a Adolphe Pégoud, pozdější první letecké eso války. Počátkem roku 1915 pak typ proslul především působením ve stíhací roli, ale již během léta téhož roku začal být nahrazován novějšími typy vhodnějšími k této úloze, například Morane-Saulnier N a Nieuport 10, a od počátku roku 1916 již byl využíván převážně v druholiniových rolích.

Letoun byl užíván i britskými vzdušnými silami, armádním Royal Flying Corps a námořní Royal Naval Air Service, příslušník jejíž 1. +more peruti Flight Sub-Lieutenant Reginald Warneford 7. června 1915 nedaleko Ostende za použití typu L zničil německou vzducholoď LZ 37, první zeppelin zničený ve vzdušném boji.

Typ byl dodáván i armádním leteckým silám carského Ruska, kde byl také v licenci sériově vyráběn.

Několik kusů Morane-Saulnier L sloužilo i v leteckých silách některých dalších zemí, včetně států nově vzniklých po skončení první světové války.

Licenční výroba

Ještě před první světovou válkou byla licence na typ L prodána německé společnosti Pfalz Flugzeugwerke, která jej vyráběla jako neozbrojený průzkumný Pfalz A. I (s motorem +more0'>Oberursel U. 0 o výkonu 80 hp) a A. II (s motorem Oberursel U. I o výkonu 100 hp) pro potřeby letecké složky Bavorské armády. V průběhu války vznikla i ozbrojená varianta stroje, Pfalz E. III, vycházející z verze A. II a vyzbrojená synchronizovaným kulometem Spandau lMG 08.

Až 400 kusů typu L bylo během první světové války licenčně vyprodukováno v carském Rusku společností Dux, a dalších 30 letounů vzniklo u firmy Lebeděv. Tyto stroje doplnily přibližně 100 exemplářů dovezených z Francie.

Nejméně pět kusů stroje bylo také po roce 1914 licenčně vyrobeno švédskou společností E. Thulins Aeroplanfabrik jako Thulin D s motorem vlastní konstrukce Thulin A o výkonu 90 hp.

Varianty

Thulin typ D AB Enoch Thulins Aeroplansfabrik * Thulin D

Morane-Saulnier * Type L (MoS.3) * Type LA (MoS.4)

Pfalz Fluegzeugwerke * Pfalz A.I * Pfalz A.II * Pfalz E.III

Specifikace (Typ L)

Třípohledový nákres stroje Morane-Saulnier L. Údaje podle publikace French Aircraft of the First World War

Technické údaje

Posádka: 2 (pilot a pozorovatel) * Délka: 6,88 m * Rozpětí: 11,20 m * Výška: 3,93 m * Nosná plocha: 18,3 m² * Prázdná hmotnost: 385 kg * Vzletová hmotnost: 650 kg * Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený rotační motor Le Rhône 9C * Výkon pohonné jednotky: 60 kW (80 hp)

Výkony

Maximální rychlost: 125 km/h * Vytrvalost: 4 hodiny * Dolet: * Dostup: * Výstup do 1 000 m: 8 minut

Výzbroj

1 × kulomet Hotchkiss ráže 8 mm nebo Lewis ráže 7,7 mm * 2 × puma upravená z dělostřeleckých granátů ráže 155 mm :nebo * ocelové šipky :nebo * 6 × 20lb puma

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Morane-Saulnier N * Fokker Eindecker

Externí odkazy

[url=https://www. aviafrance. +morecom/aviafrance1. php. ID=3610&ID_CONSTRUCTEUR=931&ANNEE=0&ID_MISSION=0&MOTCLEF=]Morane-Saulnier L[/url] na www. aviafrance. com * [url=https://web. archive. org/web/20160911171414/http://www. wwiaviation. com/Morane-Saulnier. html]Morane-Saulnier[/url] * [url=http://forum. valka. cz/topic/view/18335]Morane-Saulnier L[/url] na www. valka. cz *.

Kategorie:Francouzská průzkumná letadla Kategorie:Francouzská stíhací letadla L

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top