Moravskobudějovická kotlina
Author
Albert FloresMoravskobudějovická kotlina je geomorfologický podcelek Českomoravské vrchoviny na jihozápadní Moravě, jedna ze dvou částí Budějovické kotliny (druhou je městská aglomerace Jihlavy). Moravskobudějovická kotlina je protáhlá sníženina, která se táhne ve směru sever-jih. Její nejvyšší vrchol se nachází v nadmořské výšce 515 metrů u obce Bohdalovice. Kotlina je tvořena mezozoickými sedimenty, které jsou pokryty čtvrtohorními vrstvami zvláště v oblasti severní části kotliny. Moravskobudějovická kotlina je zemědělsky využívaná oblast, která je bohatá na zemědělskou půdu a významná zejména pro pěstování obilovin a chov dobytka. V kotlině se nacházejí také menší řeky a rybníky, které slouží jako zdroj vody pro zavlažování zemědělských pozemků. Celkově je Moravskobudějovická kotlina přírodně a krajinářsky zajímavým územím se svou specifickou faunou a flórou.
Moravskobudějovická kotlina je geomorfologický okrsek v jižní části Jaroměřické kotliny, ležící z větší části v okrese Třebíč v kraji Vysočina a z menší části v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji.
Poloha a sídla
Okrsek se rozkládá zhruba v prostoru mezi obcemi Ctidružice (na jihu), Martínkov (na západě), Kojetice (na severu) a Dolní Vilémovice (na severovýchodě). Uvnitř okrsku se nacházejí města Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice.
Charakter území
Sníženina s plochým pahorkatinným dnem, v severovýchodní části složená z žul až syenitů třebíčsko-meziříčského masivu, zbývající část v migmatitech a pararulách moravské větve moldanubika, ostrůvky jezerních, říčních a mořských neogenních usazenin. Na rozvodích plošiny holoroviny, rozevřená údolí řek Rokytné a Jevišovky a jejich přítoků. +more Místy poměrně mocné tropické zvětraliny (kaolíny), při úpatí okrajových svahů jsou pedimenty. Kotlina je málo zalesněná borovými a smrkovými lesíky s dubem, převládají pole a kulturní louky, rozptýleně rybníky s mokřadními lemy.
Geomorfologie
Okrsek Moravskobudějovická kotlina (dle značení Jaromíra Demka IIC-7C-3) náleží do celku Jevišovická pahorkatina a podcelku Jaroměřická kotlina.
Kotlina sousedí se dvěma okrsky Bítovské pahorkatiny (Vranovská pahorkatina na jihu a Dešovská pahorkatina na jihozápadě), se dvěma okrsky Brtnické vrchoviny (Zašovický hřbet a Markvartická pahorkatina na severozápadě), s jedním okrskem Jaroměřické kotliny (Stařečská pahorkatina na severu) a se čtyřmi okrsky Znojemské pahorkatiny (Hrotovická pahorkatina na severovýchodě, Myslibořický hřbet na východě a Bojanovická a Pavlická pahorkatina na jihovýchodě).
Významné vrcholy
Nejvyšším vrcholem Moravskobudějovické kotliny je Holý kopec (579,8 m n. m.).
* Holý kopec (580 m) * Černý kopec (537 m) * Přední kopec (528 m) * Kopečky (521 m) * Na výhonu (507 m) * Strážnice (502 m) * Ve žlebě (468 m) * Bílý kopec (459 m) * Kopaniny (449 m) * Stráž (442 m) * Daleká (423 m) * Hadí kopec (406 m)
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=http://mapy.nature.cz]Geomorfologická mapa na Mapy.nature.cz (J. Demek et al. 2006)[/url]
Kategorie:Jevišovická pahorkatina Kategorie:Geomorfologické okrsky v Česku Kategorie:Kotliny v Česku Kategorie:Geografie okresu Třebíč Kategorie:Geografie okresu Znojmo Kategorie:Údolí v Jevišovické pahorkatině