Okres Třebíč

Historie

Po roce 1849 vznikly kraje a tehdejší soudní okres Třebíč se stal částí politického okresu Jihlava, soudní okres Náměšť nad Oslavou byl tvořen 19 obcemi a stal se součástí politického okresu Moravský Krumlov. Třebíčský soudní okres byl tvořen 39 obcemi, v roce 1855 se Třebíč i Náměšť nad Oslavou staly sídly smíšených okresních úřadů pod krajskými městy. +more Roku 1868 vznikl politický okres Třebíč, který začleňoval soudní okresy Náměšť n. Osl. a Třebíč. Tento okres sousedil s politickými okresy Velké Meziříčí, Jihlava, Dačice, Hranice, Krumlov a Brno. V roce 1925 okresy již měly v důsledku slučování a odlučování obcí 66 obcí (p. o. Třebíč) resp. 37 obcí (p. o. Náměšť nad Oslavou). Během druhé světové války zůstala struktura okresu stejná a v roce 1945 vznikl v Třebíči okresní národní výbor. Po reformách v roce 1949 byl soudní okres Náměšť nad Oslavou zrušen a většina jeho obcí byla začleněna do politického okresu Velká Bíteš, dvě obce do nového politického okresu Rosice, čtyři obce do politického okresu Třebíč. Do politického okresu Třebíč bylo začleněno i 11 obcí z politického okresu Hrotovice, tři obce z okresu Jihlava a jedna obec z okresu Moravské Budějovice.

Politický okres Moravské Budějovice (jež byl při reformách v roce 1960 sloučen s okresem Třebíč) vznikl v roce 1896 a skládal se ze soudního okresu Moravské Budějovice a ze soudního okresu Jemnice. Soudní okres Moravské Budějovice byl dříve součástí politického okresu Znojmo a s. +more o. Jemnice byl dříve součástí p. o. Dačice. K obvodu s. o. Moravské Budějovice v roce 1854 příslušelo 30 obcí, k obvodu s. o. Jemnice příslušelo v tomtéž roku 43 obcí, v roce 1869 již k obvodu s. o. Moravské Budějovice příslušelo 45 obcí a v roce 1908 již 50. K obvodu s. o. Jemnice příslušelo v roce 1869 již 44 obcí, další roky se počet již neměnil. Po vytvoření politického okresu Moravské Budějovice měl tak okres 93 obcí, v roce 1938 již měl okres jen 90 obcí. V důsledku mnichovské dohody však bylo odtrženo 15 obcí (připojeny k župě Dolní Dunaj v Rakousku a připojeno 30 obcí z bývalého politického okresu Znojmo 30 obcí, z bývalého politického okresu Krumlov bylo připojeno dalších 52 obcí (z hlediska práva až v roce 1942). Politický okres Moravské Budějovice tak měl mezi lety 1938 a 1942 celkem 157 obcí. Po druhé světové válce byly obce navráceny původním okresům a okresy byly opět reorganizovány, politický okres Moravské Budějovice měl tak 88 obcí. K roku 1960 byl okres připojen k okresu Třebíč, některé obce však byly připojeny k okresu Znojmo a některé k okresu Jindřichův Hradec.

Další zvětšení území okresu nastalo při reformách v roce 1960, okres Třebíč měl tehdy 196 obcí. Bylo k němu přičleněno 60 obcí z okresu Moravské Budějovice, 32 obcí z okresu Velká Bíteš, 12 obcí z okresu Velké Meziříčí, 10 obcí z okresu Dačice, pět obcí z okresu Moravský Krumlov a jedna obec z okresu Třešť. +more V tomto roce byl okres začleněn do Jihomoravského kraje a v roce 2000 se stal součástí tehdejšího Jihlavského kraje, který byl v roce 2001 přejmenován na kraj Vysočina.

Po tzv. kůrovcové kalamitě v roce 2018 a 2019 by měla být odstraněna přibližně čtvrtina smrkového porostu v okrese Třebíč.

Geografie

Rozloha

V roce 1900 měl politický okres Třebíč celkovou plochu 720,1 km², podobnou rozlohu měl až do reforem v roce 1949, kdy se z okresu stal již pouze okres Třebíč a ten měl plochu 618,78 km². Politický okres Moravské Budějovice měl k roku 1900 705,3 km², v roce 1950 po dalších reformách již měl 657,04 km². +more Ke konci roku 2003 měl okres celkovou plochu 1 518,61 km², z toho bylo 64,15 % zemědělských pozemků (z 87,35 % jsou tvořeny ornou půdou) a 35,85 % plochy tvořily ostatní pozemky (z toho bylo 75,67 % lesů).

Reliéf

Téměř na celém území okresu se rozkládá Českomoravská vrchovina, většinu bývalého soudního okresu Třebíč pokrývá Jaroměřická kotlina a její část nazývaná Třebíčská kotlina. Bývalý soudní okres Náměšť nad Oslavou pokrývá z větší části Znojemská pahorkatina. +more Ze severu a západu zasahuje do území okresu ještě Brtnická vrchovina, ve které se nachází i nejvyšší vrchol v okresu Třebíč - 711 metrů vysoká hora Mařenka (v literatuře se uvádí i 710 metrů).

Severně od Náměště nad Oslavou se nachází i určitá část Bítešské vrchoviny. Všechny tyto geomorfologické prvky jsou součástí tzv. +more Jevišovické pahorkatiny. Dalšími významnými vrcholy na území okresu Třebíč a zároveň v tzv. Jihlavské části (tj. jihozápad tehdejšího třebíčského hejtmanství) českomoravské vrchoviny jsou Kobylí Hlava u Heraltic (686 metrů), Zadní hora u Starče (633 metrů), Pekelný kopec u Slavic (563 metrů), Strážná hora v Třebíči (479 metrů) a Klučovská hora (594 metrů) s již nefungujícím televizním vysílačem pro oblast okolo Třebíče.

Vrcholy, jež leží na tzv. Žďárské vrchovině (tj. +more zbytek třebíčského hejtmanství) jsou: Smrček u Svatoslavi (671 metrů), Číhalský kopec u Račerovic (585 metrů), Jelení hlava u Věstoňovic (616 metrů), Křemel u Hostákova (491 metrů), Vlčí kopec u Kladerub nad Oslavou (420 metrů), Zelený kopec u Mohelna (491 metrů, s rozhlednou Babylon) a Biskupský kopec u Lhánic (398 metrů). Ve východní části hejtmanství je jediným výrazným kopcem Rapotický kopec u Rapotic (513 metrů).

Bývalý politický okres Moravské Budějovice je také pokryt útvary Českomoravské vrchoviny, tyto útvary jsou součástí tzv. Jevišovické pahorkatiny. +more V bývalém s. o. Moravské Budějovice je převážně kotlina Jaroměřická, v bývalém s. o. Jemnice je dělena na kotlinu Jemnickou. Do východní části s. o. Moravské Budějovice zasahuje i Znojemská pahorkatina, jihozápadní část s. o. Moravské Budějovice a jihovýchodní část Jemnického s. o. pokrývá Bítovská pahorkatina. Severní část jemnického s. o. přísluší pod Brtnickou vrchovinu. V této části leží i nejvyšší vrchol bývalého politického okresu Moravské Budějovice a jeden z nejvyšších vrcholů nynějšího okresu Třebíč - vrchol Maková (683 metrů).

Vodstvo

Okresem protéká řeka Jihlava, jež tvořila i přirozenou hranici na jihovýchodě okresu, dalšími významnějšími řekami protékajícími okresem jsou: Rokytná (jež pramení ještě jako Rokytka na západě okresu), Oslava, Jevišovka, Chvojnice, Stařečský potok či Želetavka. Na většině území se průměrné teploty v průběhu roku pohybují od 4 do 7 stupňů Celsia a roční srážkový průměr dosahuje cca 600 mm. +more Do výstavby vodní nádrže Dalešice mezi lety 1970 a 1978 nad řekou čnělo ostré údolí s vysokými skálami, nedaleko Hartvíkovic měl být sráz o výšce 100 metrů nad hladinou řeky a u Senorad měla být Malá skála, jež čněla 150 metrů nad hladinou řeky. Průměrná výška tehdejšího hejtmanství je kolem 450-500 metrů nad mořem, nejvyšším místem má být vrchol hory Mařenky a nejnižším místem okresu je údolí řeky Oslavy v místech hranice okresů Třebíč a Znojmo.

Bylo připraveno rozšíření heraltických vrtů podzimní vody. Důvodem bylo to, že výnosnost heraltického zdroje klesá, dříve dával 25 litrů za vteřinu, v roce 2017 10 litrů za vteřinu. +more Stejně tak se připravuje recyklace prací vody, která je použita na pročištění filtrů z pramenů heraltického vodního zdroje.

Okres Třebíč má velký problém se suchem, např. v dubnu 2019 napršelo za většinu měsíce 2,9 mm srážek, průměr dosahuje 40 mm srážek. Spojeno s tím je i zvýšené riziko požárů.

Doprava

Nejdůležitější dopravní tepnou jsou silnice vedoucí ze západu na východ (otevřena v roce 1749 a vedoucí od Jihlavy přes Brtnici, Okříšky, Třebíč, Vladislav, Náměšť nad Oslavou do Brna), na začátku 21. století je přebudovávána i silnice vedoucí z jihu na sever. +more Okres Třebíč má i přímé napojení na dálnici D1 a to přes silnici z Náměště nad Oslavou přes Jinošov a také severojižní silnicí přes Velké Meziříčí. V roce 1886 byla dostavěna železniční trať vedoucí z Okříšek do Brna s odbočkou na Vídeň a v roce 1909 byla (spolu s železniční tratí vedoucí z Okříšek do Znojma) odkoupena státem. Již v roce 1919 měla Třebíč telefonický úřad a v Třebíči i Náměšti nad Oslavou byl i úřad telegrafický.

V okrese Třebíč je celkem 1081 km silnic I., II. a III. třídy. Okresem neprobíhá žádná dálnice.

Demografické údaje

V roce 1900 v politickém okresu žilo asi 75 obyvatele na kilometr čtvereční, z toho v s. o. +more Náměšť nad Oslavou žilo 59 ob. /km², v s. o. Třebíč žilo 85 ob. /km². V roce 1930 žilo na okrese 83 ob. /km² (s. o. Náměšť nad Oslavou 66 ob. /km² a s. o. Třebíč 93 ob. /km²) a v roce 1950 žilo v tehdejším okresu Třebíč 82 ob. /km². V roce 2005 žilo 53,24 procenta obyvatel ve městech a hustota zalidnění byla 77 ob. /km². V politickém okresu či následném okresu žila do roku 1918 většina obyvatel české národnosti, jen menší procento bylo národnosti německé a minimální procento bylo národnosti cizí. Po roce 1918 již ubylo i německé národnosti a většinu tvořili Češi. V roce 1930 ještě žilo v okresu 177 obyvatel židovské národnosti.

V oblasti náboženské měla v okresu většinovou podporu církev katolická, v roce 1880 ještě žilo v okresu 1132 občanů židovského vyznání, toto číslo postupně klesalo, naopak narůstal podíl občanů hlásících se k církve evangelické a po roce 1920 i hlásících se k československé církvi. Po roce 1920 narostlo i číslo občanů označujících sama sebe jako bez vyznání.

V roce 1900 žilo v politickém okresu Moravské Budějovice asi 59,4 obyvatele na kilometr čtvereční, z toho v s. o. +more Moravské Budějovice žilo 64,1 ob. /km², v s. o. Jemnice žilo 52,9 ob. /km². V roce 1930 se počet obyvatel na kilometr čtvereční zvýšil v celém p. o. na 61, v roce 1950 poklesla na 51,8 ob. na km². Politický okres byl převážně český, stejně jako třebíčský p. o. , jen na jihu jemnického s. o. byly obce, kde i třetina obyvatel byla německého původu. Z jiných národností žili v p. o. ještě rusíni, poláci a hlavně židé. V oblasti náboženské byl okres prakticky po celou dobu své existence převážně katolický, pouze minoritní procenta obyvatel byla židovského vyznání či příslušníci církve československé nebo evangelické.

Obyvatelstvo

Sociologické dělení

Zaměstnanost

V roce 1900 bylo celkem aktivně pracujících (zaměstnaných) obyvatel v tehdejším politickém okrese Třebíč 26 249, nezaměstnaných (tj. bez povolání) bylo tehdy 27334 a v domácích službách byl zaměstnáno 745 osob. +more Celkový počet obyvatel v tehdejším p. o. byl 54 328. V roce 1930 bylo nezaměstnaných celkem 28 007 osob (v s. o. Náměšť n. O. 8 111 osob a v s. o. Třebíč 19 896 osob), zaměstnaných v celém okrese bylo 26 180 osob (v s. o. Náměšť nad Oslavou 7 109 osob a v s. o. Třebíč 19 071 osob). Domácích zaměstnanců a pomáhajících členů rodin bylo v celém okrese dohromady 5 804. Nejvíce pracujících pracovalo jako dělníci, druhé nejpočetnější postavení v zaměstnání bylo "samostatní". V tehdejším politickém okrese Moravské Budějovice bylo v r. 1900 celkem 17 580 nezaměstnaných, v domácích službách bylo celkem 474 osob. Celkový počet obyvatel byl v tomto roce 41 784. V roce 1930 bylo nezaměstnaných celkem 17 802 obyvatel, z toho 11 879 v s. o. Moravské Budějovice a 5 923 v s. o. Jemnice. Na rozdíl od p. o. Třebíč bylo nejvíce pracujících v kategorii "samostatní", druhé nejpočetnější povolání bylo "dělníci".

V roce 2003 byl průměrný plat v okrese Třebíč 13 778 korun Českých, počet stabilně zaměstnaných na okrese byl 23 207, počet nezaměstnaných byl 8 258. To znamenalo míru nezaměstnanosti ve výši 14 %.

V okrese Třebíč má v roce dle investičních pobídek vzniknout 200 nových pracovních míst.

Školství

Nejvýznamnější střední školou na tehdejším politickém okrese bylo Třebíčské gymnázium a po roce 1918 měly být zřizovány další střední školy. V samotné Třebíči bylo v roce 1930 zaměstnáno ve školství 122 osob (z toho 113 učitelů) a několik českých i německých obecných i měšťanských škol. +more Další školy byly i v Náměšti nad Oslavou i v jednotlivých obcích. V roce 1919 bylo v třebíčském hejtmanství 83 obecných škol, z toho 2 německé. Mezi těmito školami bylo 7 pětitřídních, 5 čtyřtřídních (z toho 1 německá), 7 trojtřídních (z toho jedna německá), 24 dvojtřídních a 38 jednotřídních. V hejtmanství byly i 4 měšťanské školy (všechny v Třebíči), 5 pokračovacích škol, 2 zimní hospodářské školy, obchodní škola v Třebíči a gymnázium v Třebíči. Další školské středisko (a jediné významnější v tehdejším p. o. Mor. Budějovice) bylo ve městě Moravské Budějovice, další méně významné školy byly i v Jemnici a Jaroměřicích nad Rokytnou.

Rok 2003

Zdravotnictví

V roce 1930 v s. o. +more Třebíč pracovalo 223 pracovníků v celkem 58 zařízeních a v s. o. Náměšť nad Oslavou pracovalo 21 pracovníků ve 13 zařízeních, v tomtéž roce v s. o. Moravské Budějovice pracovalo ve zdravotnictví celkem 75 pracovníků ve 26 zařízeních, v s. o. Jemnice pracovalo 21 osob v 11 zařízeních.

(2003)

Silniční doprava

Okresem prochází silnice I. třídy I/23 a I/38. +more Silnice II. třídy jsou II/112, II/151, II/152, II/349, II/351, II/360, II/361 II/390, II/392, II/393, II/396, II/399, II/400, II/401, II/402, II/403, II/405, II/408, II/410 a II/411.

Významné firmy

Na území okresu poblíž obce Dukovany je Jaderná elektrárna Dukovany.

V okresu sídlí společnost MANN+HUMMEL Group, byla založena v roce 1941 v německém Ludwigsburgu a je předním světovým expertem na filtrační systémy. Dodává originální sériové výrobky a řešení pro mezinárodní automobilový a strojírenský průmysl. +more Portfolio produktů společnosti zahrnuje průmyslové filtry, řadu produktů na snížení emisí dieselových motorů, membránové filtry pro filtraci vody a filtrační zařízení. Na území České republiky zastupují MANN+HUMMEL Group tři společnosti. Dvě z nich sídlí v Nové Vsi: MANN+HUMMEL (CZ) s. r. o. a MANN+HUMMEL Service s. r. o. a zaměstnávají dohromady přes 1200 zaměstnanců. MANN+HUMMEL Innenraumfilter CZ s. r. o. sídlí v Uherském Brodě a zaměstnává téměř 300 zaměstnanců. Ve výrobním závodě MANN+HUMMEL (CZ) s. r. o. se vyrábějí kapalinové a vzduchové filtry i další komponenty pro strojírenský, převážně automobilový průmysl. MANN-FILTER je nejsilnější zahraniční značkou filtrů v České republice a na Slovensku a pod její značkou se v Nové Vsi vyrobí přibližně 20 milionů filtrů ročně. Centrum sdílených služeb MANN+HUMMEL Service s. r. o. poskytuje servisní služby pro ostatní pobočky MANN+HUMMEL Group. Do portfolia firmy patří služby v oblasti účetnictví a financí, výzkumu a vývoje, IT & SAP, kvality, lidských zdrojů, managementu projektů, nákupu a dalších. Část společnosti sídlí také v Technologickém parku v Brně.

Seznam obcí a jejich částí

Obce v okresu Třebíč Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí . +more * Babice * Bačice * Bačkovice * Benetice * Biskupice-Pulkov * Blatnice * Bohušice * Bochovice * Bransouze * Březník * Budišov * Budkov * Cidlina * Čáslavice * Častohostice * Čechočovice * Čechtín * Červená Lhota * Číhalín * Číchov * Čikov * Číměř * Dalešice * Dědice * Dešov * Dolní Lažany * Dolní Vilémovice * Domamil * Dukovany * Hartvíkovice * Heraltice * Hluboké * Hodov * Horní Heřmanice * Horní Smrčné * Horní Újezd * Horní Vilémovice * Hornice * Hrotovice * Hroznatín * Hvězdoňovice * Chlístov * Chlum * Chotěbudice * Jakubov u Moravských Budějovic * Jaroměřice nad Rokytnou * Jasenice * Jemnice * Jinošov * Jiratice * Kamenná * Kdousov * Kladeruby nad Oslavou * Klučov * Kojatice * Kojatín * Kojetice * Komárovice * Koněšín * Kostníky * Kouty * Kozlany * Kožichovice * Krahulov * Kralice nad Oslavou * Kramolín * Krhov * Krokočín * Kuroslepy * Láz * Lesná * Lesní Jakubov * Lesonice * Lesůňky * Lhánice * Lhotice * Lipník * Litohoř * Litovany * Lomy * Loukovice * Lovčovice * Lukov * Markvartice * Martínkov * Mastník * Menhartice * Meziříčko * Mikulovice * Mladoňovice * Mohelno * Moravské Budějovice * Myslibořice * Naloučany * Náměšť nad Oslavou * Nárameč * Nimpšov * Nová Ves * Nové Syrovice * Nový Telečkov * Ocmanice * Odunec * Okarec * Okřešice * Okříšky * Opatov * Oponešice * Ostašov * Pálovice * Petrovice * Petrůvky * Pokojovice * Police * Popůvky * Pozďatín * Přeckov * Předín * Přešovice * Přibyslavice * Příštpo * Pucov * Pyšel * Rácovice * Račice * Radkovice u Budče * Radkovice u Hrotovic * Radonín * Radošov * Radotice * Rapotice * Rohy * Rokytnice nad Rokytnou * Rouchovany * Rudíkov * Římov * Sedlec * Slavětice * Slavičky * Slavíkovice * Smrk * Stařeč * Stropešín * Střítež * Studenec * Studnice * Sudice * Svatoslav * Šebkovice * Štěměchy * Štěpkov * Trnava * Třebelovice * Třebenice * Třebíč * Třesov * Valdíkov * Valeč * Vícenice * Vícenice u Náměště nad Oslavou * Vladislav * Vlčatín * Výčapy * Zahrádka * Zárubice * Zašovice * Zvěrkovice * Želetava.

Změna hranice okresu

Do 1. +more ledna 2007 byly v okrese Třebíč začleněny také obce: * Brtnička - poté okres Jihlava * Hrutov - poté okres Jihlava * Kněžice - poté okres Jihlava * Oslavička - poté okres Žďár nad Sázavou * Tasov - poté okres Žďár nad Sázavou.

Školství

Základní školy

Základní škola Třebíč, Cyrilometodějská 22 * Základní škola Moravské Budějovice, Dobrovského 11 * Základní škola Hrotovice * +more_Masaryka_Rouchovany'>Základní škola a Mateřská škola T. G. Masaryka Rouchovany * Základní škola Moravské Budějovice Havlíčkova ul. 933 okres Třebíč * Základní škola T. G. Masaryka Moravské Budějovice, náměstí Svobody 903, okres Třebíč * Základní škola v Jemnici, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Dalešice, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Třebelovice, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a mateřská škola Trnava, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Šebkovice, příspěvková organizace * Základní škola a mateřská škola, Studenec, okres Třebíč * Základní škola a Mateřská škola Rokytnice nad Rokytnou, příspěvková organizace * Základní škola Rapotice, příspěvková organizace * Základní škola a mateřská škola Pyšel, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a mateřská škola Opatov, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Mladoňovice, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a mateřská škola Lukov, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Litohoř, příspěvková organizace, okres Třebíč * Základní škola a mateřská škola Lesonice, okres Třebíč * Základní škola a Mateřská škola Kralice nad Oslavou, příspěvková organizace, okres Třebíč * Základní škola a Mateřská škola Kouty, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Koněšín, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Kojetice, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Jakubov, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Dukovany, příspěvková organizace * Základní škola Dolní Vilémovice 42 * Základní škola a Mateřská škola Dešov * Základní škola a Mateřská škola Blatnice, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola Benetice, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Nové Syrovice, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Stařeč, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola Výčapy, příspěvková organizace * Základní škola T. G. Masaryka a mateřská škola Přibyslavice, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Myslibořice * Základní škola a Mateřská škola Domamil * Základní škola a Mateřská škola Budkov, okres Třebíč * Základní škola a Mateřská škola Valeč * Základní škola a Mateřská škola Předín * Základní škola a mateřská škola Březník, příspěvková organizace * Základní škola a mateřská škola Čáslavice * Základní škola Třebíč Týnská 8 * Základní škola Třebíč, Benešova 585 * Základní škola Třebíč, Horka-Domky, Václavské nám. 44/12 * Základní škola Třebíč Bartuškova 700 * Základní škola T. G. Masaryka Třebíč, Komenského náměstí 61/6 * Základní škola Mohelno, okres Třebíč * Základní škola a mateřská škola Vladislav * Základní škola Ludvíka Svobody Rudíkov, okres Třebíč * Základní škola a Mateřská škola Hartvíkovice, příspěvková organizace * Základní škola Budišov - příspěvková organizace * Základní škola Třebíč, ul. Kpt. Jaroše 836 * Základní škola a mateřská škola Heraltice, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a Mateřská škola Lipník, okres Třebíč, příspěvková organizace * Základní škola a mateřská škola Třebíč, Na Kopcích 342 * Základní škola a Mateřská škola Želetava * Základní škola Vícenice u Náměště nad Oslavou, okres Třebíč * Základní škola Náměšť nad Oslavou, Komenského 53 * Základní škola Náměšť nad Oslavou, Husova 579 * Základní škola Otokara Březiny Jaroměřice nad Rokytnou, Komenského nám. 120 * Základní škola Okříšky * Základní škola Police, příspěvková organizace.

Zřizované krajem

Základní škola a Mateřská škola při zdravotnických zařízeních kraje Vysočina

Základní umělecké školy a jazykové školy

Obchodní akademie Dr. +more Albína Bráfa a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Třebíč * Základní umělecká škola Moravské Budějovice * Základní umělecká škola Hrotovice * Základní umělecká škola Třebíč, Masarykovo náměstí 1313/12 * Základní umělecká škola Resonance Třebíč, Soukopova 5 * Základní umělecká škola Náměšť nad Oslavou, okres Třebíč.

Školská výchovná a ubytovací zařízení

Dětský domov, Hrotovice, Sokolská 362 * Dětský domov, Jemnice, Třešňová 748 * Dětský domov, Náměšť nad Oslavou, Krátká 284 * Dětský domov, Budkov 1 * +moreo. '>Soukromý dětský domov, s. r. o. .

Gymnázia

Gymnázium Třebíč * Katolické gymnázium Třebíč * Gymnázium a Střední odborná škola, Moravské Budějovice, Tyršova 365

Střední průmyslové školy

Střední průmyslová škola Třebíč * Střední škola stavební Třebíč

Střední odborné školy

Hotelová škola Třebíč * Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč * Obchodní akademie Dr. +more Albína Bráfa.

Střední odborná učiliště

+moreo. '>Soukromá střední odborná škola a Střední odborné učiliště s. r. o. * Střední škola řemesel a služeb Moravské Budějovice * Střední škola řemesel Třebíč, zanikla sloučením s SPŠ Třebíč v roce 2014.

Vyšší odborné školy

Vyšší odborná škola a Střední škola veterinární, zemědělská a zdravotnická Třebíč

Vysoké školy

Západomoravská vysoká škola Třebíč

Nemocnice

Nemocnice Třebíč

Odkazy

Reference

Související články

Seznam katastrálních území v okrese Třebíč * Seznam chráněných území v okrese Třebíč * Seznam památných stromů v okrese Třebíč * Seznam kulturních památek v okrese Třebíč * Senátní obvod č. +more 53 - Třebíč * Okresní soud v Třebíči * Děkanát Třebíč.

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20060924154925/http://www. lexdata. cz/web/lexdata. nsf/frameset. openpage&sb=C1256D49002E7CB2C1256F65004C441B]Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb. , o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy[/url].

Třebíč Třebíč