Pyšel
Author
Albert FloresObec Pyšel (německy Pischel, nářečně též Pêšel) se nachází v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Pyšel a vesnici Vaneč.
Název
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Pyšel (jehož základem bylo sloveso pyšeti - "funět") a znamenalo "Pyšelův majetek". Z nepřímých pádů (Pyšele, Pyšeli) se vyvinul tvar středního rodu Pyšelo, který je už v nejstarším písemném dokladu z roku 1349 a ve středověku se užíval střídavě s tvarem Pyšel, po Třicetileté válce nicméně převládl. +more Teprve v první třetině 20. došlo k návratu k mužskému Pyšel (v místním nářečí se nicméně i poté udrželo Pešelo).
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je zmíněna Jitka z Pyšela, která se tří lánů v Pyšele ve prospěch svého bratra Náhrada z Pyšele a v roce 1354 prodala dvůr v Pyšelu. V roce 1373 pak Ondřej z Pyšele pronajal část majetků v Pyšelu Hartmanovi z Medlova. +more V roce 1385 pak Ondřej svou manželku Ofku předal část majetku v Pyšelu a připojil k Pyšelu Štěpánovice, které získal od znojemského měšťana. Jeho bratr Vlček roku 1420 pak se spojil s manželkou, která se po jeho smrti znovu vdala za Mikuláše Něpra z Vojslavic, který se pak stal dalším majitelem vsi. Mikuláš posléze v roce 1447 předal věno na Pozďatín a Vlčatín. Zhruba do 15. století nedaleko vesnice existovala vesnice Říčánky, ty roku 1390 vlastnil Ondřej z Pyšele, připomenuty byly jako pustá vesnice ještě v roce 1536.
Ondřej z Pyšele se následně začal nazývat Ondřejem z Okarce, neboť Jindřich z Okarce, který neměl potomky se spolčil s Ondřejem z Pyšele a Pyšel a Okarec se tak spojily. Po smrti Ondřeje zdědil majetky Václav z Okarce, který zemřel bezdětný a tak se o majetek přihlásili pánové z Mírova a Říčanští pánové. +more V roce 1476 byl majitelem Okarce Zikmund Válecký z Mírova a Okarce, roku 1480 pak Okarec, Říčánky, Pyšel, Hartvíkovice a kapli ve Vícenicích vlastnili Zikmund z Mírova a Markvart z Mírova. V roce 1481 pak Okarec vlastnil opět už pouze Zikmund Válecký. V roce 1497 připojil k Okarci také Vlčatín, Pozďatín, Hroznatín a Bochovice. Zemřel kolem roku 1500 a jeho majetky zdědil jeho bratr Markvart, následně jeho majetky zdědil jeho syn Vilém Válecký z Mírova a posléze majetky zdědila Mandalena z Mírova s manželem Znatem z Lomnice. Ti roku 1556 s Burianem Osovským z Doubravice vyměnili Okarec, Pyšel, Říčánky a statky v Hartvíkovicích za Říčany u Rosic, ten záhy předal nově nabyté majetky a Pozďatín, Vlčatín, Bochovice, Hroznatín a část Popůvek Oldřichovi z Lomnice a tak se Okarec stal součástí náměšťského panství.
V témže roce Oldřich z Lomnice zakoupil také od Vratislava z Pernštejna Sedlec, část Hartvíkovic, Třesov, Kozlany, Studenec, Koněšín, Smrk, Kojatín a hrady Kokštejn a Kozlov, v roce 1560 zakoupil ještě hrad Lamberk, tvrz v Březníku a Kuroslepech. +more Dalším majitelem náměšťského panství byl Jan z Žerotína, který přikoupil ještě Rosice, v roce 1570 přikoupil také Batouchovice a roku 1573 i Kralice, Lhotice, Kuroslepy, Březník, Jakubov a hrad Kraví Hora. Jan z Žerotína zemřel roku 1583, jeho synové zdědili panství, majetku se ujal Jan Diviš, ten zemřel roku 1616, ale již roku 1613 se majetku ujal druhý syn Karel starší z Žerotína, který roku 1615 přikoupil také Jinošov. V roce 1614 se oženil s Kateřinou z Valdštejna a získal tak vládu nad Třebíči. Karel však byl pronásledován a nakonec byl donucen odejít do exilu a jeho majetky odkoupil Albrecht z Valdštejna a ten jej předal Janovi Baptistovi z Verdenberka, po něm panství zdědil jeho syn Ferdinand, ten roku 1649 přikoupil k panství Jasenici. Po jeho smrti získal právo nakládat s panstvím jeho synovec Alexandr, následně pak majetky získal jeho syn Jan Filip z Verdenberka, jeho syn zemřel předčasně a tak po něm panství zdědil Václav Adrian z Enckevoirtu, po něm pak část panství zdědila Marie Františka Koloničová a další část pravnučky Kamily z Verdenberka. V roce 1743 pak panství zakoupila Františka z Kufštejna, manželé z Kufštejna však brzy zemřeli a roku 1752 zakoupil panství Bedřich Vilém z Haugvic a Biskupic, Haugvicové vlastnili panství až do roku 1945.
V roce 1789 byla ve vsi založena škola, ta pak byla roku 1867 zvětšena. Větší budova však nestačila a tak se postupně zavedlo půldenní vyučování a následně se začaly vyškolovat obce, které si založily vlastní školu. +more V roce 1891 pak byla škola přestavěna na dvojtřídku. Roku 1788 byl postaven kostel svaté Barbory.
V roce 1896 byla založena hospodářská beseda, v roce 1898 hasiči, v roce 1911 Národní Jednota a Omladina a v roce 1924 Orel a sportovní klub.
Do roku 1849 patřil Pyšel do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravský Krumlov, pak od roku 1868 do okresu Třebíč a posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Již od roku 1848, kdy došlo ke vzniku samosprávných obcí, byla součástí Pyšela také vesnice Vaneč, a to až do roku roku 1900; znovu se připojila roku 1964 a součástí Pyšela je dosud.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|
Počet obyvatel | 572 |
Politika
V letech 2006-2010 působila jako starostka Věra Machátová, od roku 2010 tuto funkci zastává Mgr. Martina Brestovská.
Volby do poslanecké sněmovny
1. | ČSSD (34. +more05 %) | ČSSD (23. 66 %) | KDU-ČSL (27. 8 %) | ANO (26. 92 %) | ANO (34. 74 %) |
---|---|---|---|---|---|
2. | KDU-ČSL (27. 58 %) | KDU-ČSL (18. 3 %) | ČSSD (20. 62 %) | KDU-ČSL (20. 0 %) | SPOLU (20. 84 %) |
3. | ODS (15. 51 %) | ODS (13. 39 %) | KSČM (16. 14 %) | KSČM (11. 53 %) | Piráti+STAN (14. 67 %) |
účast | 64. 62 % ( z ) | 64. 39 % ( z ) | 60. 86 % ( z ) | 68. 24 % ( z ) | 69. 71 % ( z ) |
Volby do krajského zastupitelstva
1. | ČSSD (32. +more85 %) | KDU-ČSL (26. 61 %) | KDU-ČSL (29. 55 %) | ANO (24. 65 %) |
---|---|---|---|---|
2. | KDU-ČSL (23. 57 %) | KSČM (20. 96 %) | ČSSD (16. 35 %) | KDU-ČSL (21. 91 %) |
3. | ODS (12. 85 %) | ČSSD (20. 96 %) | ANO 2011 (13. 2 %) | STAN+SNK ED (10. 95 %) |
účast | 40. 92 % ( z ) | 39. 38 % ( z ) | 42. 33 % ( z ) | 39. 95 % ( z ) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (103 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (42 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (35 hlasů). Volební účast byla 72. +more83 %, tj. 260 ze 357 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (181 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (78 hlasů). Volební účast byla 72. 22 %, tj. 260 ze 360 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (133 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (60 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (47 hlasů). Volební účast byla 72. +more44 %, tj. 276 ze 381 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (170 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (102 hlasů). Volební účast byla 71. 20 %, tj. 272 ze 382 oprávněných voličů.
Pamětihodnosti
Zbytek gotické tvrze ze 14. +more století, která však v 15. století zanikla. Zachovala se kamenná věžovitá třípodlažní stavba, dříve pravděpodobně vyšší. V roce 2019 došlo k rekonstrukci tvrze, která je v soukromém vlastnictví, obec Pyšel se podílela finančně na opravě. * Pozdně barokní kostel svaté Barbory *Fara z roku 1788 * Poutní kaple Panny Marie Na stráži z roku 1901, do současné podoby přestavěna v roce 1935, pod kaplí je vybudována tzv. jeskyňka - menší kaplička, nacházející se jižně od obce * Tři smírčí kameny ze středověku v okolí obce.
Osobnosti
František Čech (1876-?), legionář *Petr Široký (1903-1983), letecký akrobat a pilot
Galerie
Soubor:Pyšel, kostel.jpg|Kostel svaté Barbory
Odkazy
Reference
Literatura
Černý Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
Související články
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Horácko Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině