Horní Újezd (okres Třebíč)
Author
Albert FloresHorní Újezd (starší názvy též in villa Vgezd, ves Augezd, Ober Augezd, případně také Hornj Augezd, Ober Zájezd, až v 19. století získala obec přídomek Horní) je obec ležící necelých 9 km jižně od města Třebíče. Nadmořská výška obce činí 490 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde obyvatel.
Historie
Katastr obce, jímž prochází rozvodí mezi Rokytnou a Štěpánovickým potokem, se rozkládá na okraji staré sídelní oblasti, která byla souvisle osídlena už od pravěku. V okolí je několik sídlišť z období neolitu (kultura s moravskou malovanou keramikou, jordanovská kultura (4000-3800 let př. +more n. l. )). Středohradištní sídliště (9. -10. stol. n. l. ) v jihozápadní části katastru je nejstarším dokladem slovanského osídlení v okolí. Obec se poprvé písemně připomíná v roce 1243, kdy zde již byl farní kostel. Nedaleko obce byl již ve 14. století Újezdský mlýn a také patřila Pernštejnům. V roce 1542 pak byla prodána Václavovi Chroustenskému z Malovar a posléze byla prodána v roce 1640 Jiřímu Dubskému z Třebomyslic a roku 1659 pak byl Újezd připojen k jaroměřickému panství. Na počátku 16. století byl postaven kostel sv. Petra a Pavla a v době třicetileté války byla zrušena farnost v obci a také byla opuštěna polovina domů, ty pak nebyly obsazeny až do roku 1671, v roce 1676 pak byla založena farní škola. Fara pak byla obnovena v roce 1709.
V roce 1775 se občané vesnice účastnili nevolnického povstání, to pak bylo potlačeno, v robotní vzpouře v roce 1821 se také místní občané účastnili a jeden z občanů byl za organizaci povstání zatčen. Roku 1861 v obci propukl požár a v roce 1862 pak byla rozšířena škola na dvojtřídku. +more Do roku 1849 patřil Újezd do jaroměřického panství, ale v roce 1850 se stal součástí okresu Znojmo a v roce 1896 se stal součástí okresu Moravské Budějovice. Roku 1881 byl v obci založen Čtenářský hospodářský spolek a roku 1889 pak také Cyrilský spolek. V roce 1910 byl postaven mlýn s pilou a roku 1924 byla v obci založena Domovina, roku 1930 pak byla do obce přivedena elektřina. Roku 1926 byl umístěn památník padlým občanům v první světové válce. V roce 1919 byly vysazeny tři lípy svobody. V roce 1928 byly znovu pořízeny zvony do kostela a v roce 1931 byla zahájena oprava kostela a také byl kostel elektrifikován.
V roce 1947 byl umístěn památník obětem druhé světové války a po roce 1945 byl postaven kulturní dům a mateřská škola, v roce 1949 pak byla obec začleněna do okresu Třebíč. Roku 1957 bylo v obci založeno JZD. +more V roce 1978 pak byla zrušena škola v obci a od roku 1980 pak byl Újezd začleněn pod Kojetice. Od roku 1990 je pak Horní Újezd opět osamostatněn a začleněn do okresu Třebíč.
Do roku 1849 patřil Horní Újezd do jaroměřického panství, od roku 1850 patřil do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1949 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřil Horní Újezd pod Kojetice, následně se obec osamostatnila.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|
Počet obyvatel |
Politika
V letech 2006-2010 působil jako starosta Stanislav Renát, od roku 2010 tuto funkci zastává Iva Durdová.
Volby do poslanecké sněmovny
1. | ČSSD (36. +more66 %) | ČSSD (24. 53 %) | ČSSD (25. 82 %) | ANO (16. 88 %) | SPOLU (37. 88 %) |
---|---|---|---|---|---|
2. | ODS (24. 66 %) | TOP 09 (19. 01 %) | TOP 09 (17. 21 %) | ČSSD (16. 23 %) | ANO (19. 25 %) |
3. | KSČM (12. 66 %) | KSČM (16. 56 %) | ANO 2011 (13. 9 %) | Piráti (13. 63 %) | SPD (10. 55 %) |
účast | 71. 77 % ( z ) | 76. 85 % ( z ) | 72. 73 % ( z ) | 70. 45 % ( z ) | 75. 23 % ( z ) |
Volby do krajského zastupitelstva
1. | ČSSD (36. +more44 %) | ČSSD (25. 96 %) | ČSSD (23. 65 %) | Piráti (20. 68 %) |
---|---|---|---|---|
2. | ODS (18. 69 %) | KDU-ČSL (16. 34 %) | KDU-ČSL (15. 05 %) | ODS+STO (17. 24 %) |
3. | KSČM (13. 08 %) | KSČM (13. 46 %) | KSČM (13. 97 %) | Pro TOP Vysočinu (12. 93 %) |
účast | 52. 15 % ( z ) | 52. 11 % ( z ) | 42. 47 % ( z ) | 52. 73 % ( z ) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (43 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (32 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (31 hlasů). Volební účast byla 77. +more25 %, tj. 162 ze 211 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (88 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (64 hlasů). Volební účast byla 73. 21 %, tj. 153 ze 209 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (55 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (22 hlasů). Volební účast byla 76. +more85 %, tj. 166 ze 216 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (94 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (77 hlasů). Volební účast byla 78. 44 %, tj. 171 ze 218 oprávněných voličů.
Zajímavosti a pamětihodnosti
Farní kostel sv. +more Petra a Pavla K památkám v obci patří farní kostel sv. Petra a Pavla s románským jádrem, gotickými úpravami a věží z počátku 16. století. Věžní zvon s motivem Madony s dítětem pochází z roku 1509. Kostel byl v 18. a 19. století přestavěn. Návrší u kostela je místem dalekého rozhledu. Západní část ohradní zdi kolem hřbitova pochází z konce 18. století.
Padlé první světové války i padlé druhé světové války připomínají pomníky z let 1918 a 1945.
Boží muka z 18. století se nachází u silnice na Vacenovice, tři kameny s hrubě tesaným křížem jsou umístěny u silnice za farskou stodolou, u hřbitovní zdi a dříve byl i v poli nedaleko obce, ten byl následně umístěn do dlažby domu majitele pole, posléze pak byl umístěn jako mostek přes příkop u domu čp. +more 24. Nad mlýnem u potoka stojí 3 m vysoký kamenný kříž z roku 1851, kříž z roku 1898 je umístěn u silnice k Vacenovicím, kříž je umístěn u Černého kopce, také u tzv. Doležalovy stodoly a dřevěný kříž je u mlýna. Další kříž byl postavěn u silnice do Kojetic.
Jihozápadně od obce se na řece Rokytné nachází Újezdský mlýn připomínaný již ve 14. století.
Z přírodních zajímavostí stojí za zmínku výskyt chráněného bramboříku nachového v trati Liští a jaterníku podléška u Újezdského mlýna.
Pamětní deska Františku Pařilovi na budově fary.
Osobnosti
Stanislav Beroun (* 1938), strojař * Josef Blatný (1891-1952), lékař a pedagog * Antonín Brabenec (1881-?), sochař a malíř * Antonín Mityska (1927-1951), odbojář * Karel Rusov (1924-2013), generál, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění * František Pařil (1911-1951), zdejší farář, který byl v rámci babických procesů komunisty odsouzen a také popraven * František Kabelka, učitel - čestný občan obce (od roku 1924)
Odkazy
Reference
Literatura
Karel Čermák: Listy z farní kroniky. Praha: Regulus, 2015.
Související články
Římskokatolická farnost Horní Újezd - zahrnuje i okolní vesnice, včetně Výčap, které byly v roce 2001 třikrát větší než samotný Horní Újezd
Externí odkazy
[url=http://mesta. obce. +morecz/vyhledat. asp. id_org=4452/]Oficiální stránky obce na mesta. obce. cz[/url] * [url=http://www. czso. cz/lexikon/mos2003. nsf/mos. openform&:590649]Statistické informace o obci[/url].
Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Rokytná Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině