Případ Babice

Památník zastřelených funkcionářů MNV, vybudovaný za normalizace

Případ Babice je označení pro události, které souvisely s vraždou tří funkcionářů MNV v Babicích na Třebíčsku v červenci 1951. Podle Státní bezpečnosti (StB) ji provedla protistátní skupina řízená ze zahraničí. +more Tato vražda pak byla záminkou k likvidaci a diskreditaci především rolníků a kněží. Byly zatčeny desítky lidí, kteří byli ve vykonstruovaných procesech odsouzeni k vysokým trestům odnětí svobody a k trestům smrti. Na seznamu obětí justičních vražd spojených s babickým případem jsou i tři katoličtí kněží.

Do té doby byly monstrprocesy vedeny proti již dříve organizovaným skupinám (politickým, církevním nebo vojenským). Babické procesy byly vedeny proti uměle vytvořeným skupinám a jejich cílem bylo zastrašit církev a rozvrátit selské rody na západní Moravě.

Po roce 1989 se v médiích objevily spekulace, že celou akci, počínaje založením a organizováním tzv. odbojové skupiny a konče trojnásobnou vraždou, zorganizovala sama StB a samotné vraždění provedl jediný člověk, agent provokatér StB Ladislav Malý. +more Není však doloženo, že Ladislav Malý skutečně byl agentem StB.

Počátky případu

Dne 25. února 1951 navštívil Ladislav Malý svého spolužáka z gymnaziálních studií pátera Jana Bulu, administrátora farnosti Rokytnice nad Rokytnou. +more Malý byl oblečený v uniformě SNB a tvrdil, že slouží v Břeclavi. Den nato (26. února) svou výpověď změnil a tvrdil, že se vrací ilegálně ze zahraničí, prodělal výcvik ve Vídni, má šest společníků a že mají osvobodit z internace a převést do zahraničí pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana.

Později Malý Bulovi tvrdil, že Berana již unesli a chystají se jej odvézt za hranice a že se arcibiskup chce před přechodem hranic vyzpovídat. A provést by to měl Bula. +more Bula Malému nejprve věřil, posléze byl však varován farářem z Jaroměřic nad Rokytnou, P. Janem Podveským, kterého varoval již dříve jeho známý Josef Ošmera, člen KSČ. 28. dubna se Bula setkal s Malým naposledy, žádost Malého odmítl a 30. dubna 1951 byl zatčen. Zatčení P. Buly mělo souvislost se zatýkáním po akci Ladislava Malého v Heralticích. Nešlo tedy o reakci na Bulovo odmítnutí, ale Bulovo jméno se objevilo po prvních zatčeních mezi výslechy.

S podobnou žádostí o spolupráci (ve věci zpovědi Berana) se Malý obrátil i na faráře v Babicích, P. Václava Drbolu. +more Také Drbola na doporučení Podveského přerušil s Malým veškeré styky a 17. června 1951 byl zatčen. Drbolovo zatčení bylo odůvodněno výpovědí dalšího z kněží, P. Opletala z Moravských Budějovic.

V prvním období pomáhal Malému Drahoslav Němec, od 15. dubna 1951 až do svého zatčení 1. +more května 1951. Od 15. května 1951 spolupracoval s Malým Antonín Plichta starší, který byl na útěku před bezpečností. Od 30. května 1951 pomáhal Malému také uprchlý rolník Antonín Mityska. Na konci června 1951 donutil Antonín Plichta k odchodu do ilegality celou svoji rodinu, včetně Antonína Plichty ml. , Stanislava Plichty, dcery a ženy. Do té doby s Malým ve skupině nebo samostatně podnikali různé menší akce (sabotáže, zastrašování).

Vraždy v Babicích

Večer 2. července 1951 se v babické škole sešli funkcionáři místního MNV k poradě. +more Kolem 22. hodiny a 30. minuty vtrhli do budovy útočníci. Tři ze čtyř funkcionářů (Tomáš Kuchtík, předseda MNV a MO KSČ, Josef Roupec, místopředseda MNV, člen KSČ a Bohumír Netolička, pokladník MNV, člen KSČ - ale měl církevní katolický pohřeb v chrámu sv. Martina v Třebíči v pátek 6. července 1951) byli zastřeleni, jeden (František Bláha, předseda místního akčního výboru Národní fronty, KSČ) byl postřelen. Kuchtík a Roupec byli do roku 1948 členy sociální demokracie.

Na církevním pohřbu Josefa Roupce svévolně promluvil i přítomný komunistický ministr Václav Kopecký, čímž přerušil církevní obřad, načež celebrující páter Jan Podveský odešel od hrobu. Krátce poté byl zatčen za údajnou urážku ministra. +more Jiné svědectví Josefa Hrůzy hovoří o tom, že promluvil Gríša Spurný, nikoliv Kopecký. Zádušní mše za Bohumíra Netoličku v chrámu páně sv. Martina v Třebíči v sobotu 7. července 1951 se nemohl zúčastnit.

Podle protokolů StB stříleli Ladislav Malý (z pistole) a Antonín Mityska (ze samopalu), zatímco Antonín a Stanislav Plichtovi drželi hlídku před budovou. Balistická expertiza byla provedena - často se traduje opak - a doložila střelbu z pistole i samopalu, nelze již však doložit, kdo z jaké zbraně střílel.

Malý s kolegy odešli do Cidliny u Třebíče (kde se tou dobou skrýval Antonín Plichta st. ) a později se ukryli v poli u nedalekých Bolíkovic. +more Příslušníci SNB výslechem Plichty st. brzy zjistili, kde se Malý s druhy skrývá. Podle úřední zprávy je pak 3. července v poli objevilo letadlo SNB. Při pokusu o zatčení skupiny propukla přestřelka. Nedoložitelně se traduje, že Malý střílel po svých druzích. Při přestřelce zahynuli Ladislav Malý a Antonín Plichta mladší. Stanislav Plichta byl těžce zraněn (zranění blízko páteře, ochrnul). Antonín Mityska byl zraněn lehce.

Přetrvávají legendy o tom, že Malý zásah SNB přežil a že jeho úmrtní list byl zfalšován. Lékař, který v televizním dokumentu Moc má jméno šibenice zkoumal údajnou posmrtnou fotografii Ladislava Malého, připustil, že osoba na fotografii podle určitých znaků nemusí být vůbec mrtvá. +more Ludmila Vondráčková, dcera popraveného statkáře Plichty, v 90. letech pro televizní reportáž uvedla, že se náhodou setkala s Ladislavem Malým ještě v roce 1954 (kdy teoreticky měl být již tři roky mrtvý) a že on, když ji poznal, před ní utekl. Taktéž uvedla, že když v roce 1968 náhodou viděla údajnou fotografii mrtvého Malého, vůbec jej nepoznala.

Procesy

Busta Václava Drboly v Babicích (2014) V souvislosti s událostmi v Babicích byli zatčeni mnozí další, například cidlinský občan Ludvík Stehlík, farář z Horního Újezda František Pařil, moravskobudějovický děkan Josef Opletal, Jan Podveský a jeho kaplan Josef Valerián. +more Kněží Podveský a Valerián byli souzeni na základě výpovědi děkana Opletala. Josef Valerián později vzpomínal, jak se s Opletalem setkal záhy po skončení procesu, Opletal si před ním klekl na zem a omlouval se mu s tím, že jej vyšetřovatelé mučením donutili podepsat prázdné protokoly a poté si do nich napsali, zcela co chtěli, a co on vůbec nevypovídal.

Mnoho zatčených bylo zajištěno dávno před babickou vraždou - hajný František Kopuletý, jeho manželka Božena, hajný Antonín Škrdla, Karel Němec a další. Tito lidé s případem v Babicích měli společné jen to, že je Ladislav Malý kontaktoval a oni ho pomáhali ukrýt.

Faráři Pařil, Bula a Drbola (který se po mučení doznal i ke spoluúčasti na případu Babice, přestože v době střelby byl již tři týdny vězněn) dostali trest smrti a byli oběšeni. Popraven byl v roce 1953 i ochrnutý Stanislav Plichta. +more Mnozí rodinní příslušníci byli nuceně vysídleni na Litoměřicko (státní statky Trnovany a Ploskovice). Tehdejší brněnský biskup Karel Skoupý byl státní mocí donucen pátery Drbolu a Pařila posmrtně degradovat.

V 15 procesech (většina jich probíhala od července 1951 do května 1952) bylo odsouzeno celkem 107 osob. Bylo uděleno 11 trestů smrti a více než 1375 let odnětí svobody. +more Popraveni byli: * P. Jan Bula * P. Václav Drbola * František Kopuletý * Jaroslav Melkus * Antonín Mityska * Drahoslav Němec * P. František Pařil * Antonín Plichta st. * Stanislav Plichta * Gustav Smetana * Antonín Škrdla Degradaci páterů Drboly a Pařila v roce 1999 odvolal nový brněnský biskup Vojtěch Cikrle. V roce 1968 byli otcové Podveský a Valerián rehabilitováni. P. Jan Bula je kandidátem na blahořečení.

Ohlasy

V roce 1956 vydala Mladá fronta propagandistickou verzi události pod názvem Stopy vedou k Mrákotínu; autorem byl Bohumír Polách. V sedmdesátých letech byl podle babického případu natočen 10. +more díl seriálu Třicet případů majora Zemana s názvem Vrah se skrývá v poli. Stejně jako celý seriál je i tento díl poplatný době vzniku a skutečnost je v něm značně zkreslena. Babicím se věnoval ještě díl Štvanice, který měl zpochybňovat rehabilitace během roku 1968. Rehabilitace se snažil zpochybnit i televizní "dokument", pojmenovaný Vražda na pokyn, natočený v roce 1970 režisérem Miroslavem Hladkým. V tomto snímku šlo o rekonstrukci případu na základě oficiálního komunistického výkladu a o urážení lidí, které babický případ postihl (ve snímku se objevily záběry na texty jejich rehabilitačních žádostí, doplněné znevažujícím komentářem). V roce 1972 byl natočen film Cesty mužů, který sice s babickým případem dějově vůbec nesouvisí (děj filmu je zcela vymyšlen, pojednává o likvidaci "protistátní skupiny" zabraňující kolektivizaci na anonymním venkovském okrese kdesi v Čechách), ale v jedné ze scén jsou použity autentické fotografie, pořízené v babické škole po zastřelení funkcionářů MNV.

V roce 1981 vyšla kniha Oty Holuba Vlčí komando, po roce 1990 pak mnoho knih zachycujících vzpomínky aktérů případu. Začátkem 90. +more let byl pořízen videozáznam vzpomínek dvou kněží, kteří byli do případu zataženi, Jana Podveského a Josefa Valeriána. Oba se shodli v mínění, že celá akce byla provokací v režii StB (Podveský po zatčení Václava Drboly spravoval ex currendo babickou farnost a mimo jiné pohřbíval zastřeleného Josefa Roupce, Valerián byl tehdy jeho kaplanem), kterou měli být zastrašeni zemědělci vzdorující kolektivizaci a držící se katolické víry.

Památka

V roce 1953 byly do budovy školy v Babicích umístěné upomínkové předměty, v roce 1954 byla v jedné ze tříd vybudována pamětní síň a v roce 1981 byla vybudována budova expozice Památník třídních bojů a vítězství. Památník byl uzavřený po roce 1990 a ve druhé polovině 90. +more let byla sňata i pamětní deska z roku 1951. V obci je také Pomník babické tragédie pracovníkům MNV Tomáši Kuchtíkovi, Bohumíru Netoličkovi a Josefu Roupcovi od sochaře Miloše Axmana, který byl odhalen 21. září 1975, do roku 1997 chráněný jako kulturní památka z politických důvodů. Pomník v obci zůstal i po roce 1990. Původní základní kámen k pomníku z roku 1971 na jiném místě byl odstraněn v roce 2000.

V roce 2016 byla v Lukově otevřena Pamětní síň pátera Jana Buly. Od 90. +more let začal probíhat beatifikační proces kněží Jana Buly a Václava Drboly. Jeho diecézní fáze byla ukončena v roce 2015 a beatifikační akta byla postoupena do Říma ke konečnému rozhodnutí.

V roce 2021 byla v poutním domě Velehrad v Římě připravena putovní výstava připomínající Jana Bulu a Václava Drbolu.

Odkazy

Reference

Literatura

KOLOUCH, František. Oběť případu Babice: Jan Bula (1920-1952). +more V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakl. , 2016. 310 s. Osudy, sv. 67. ISBN 978-80-7195-858-1. * PLICHTA, Alois. Pravda o Babicích. Brno: Salve Regina, 2001. 106 s. ISBN 80-902332-3-6. * RÁZEK, Adolf. StB + justice: nástroje třídního boje v akci Babice. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2002. 295 s. Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, sv. 6. ISBN 80-86621-02-2. Dostupné také z: http://www. policie. cz/soubor/sesit-06-pdf. aspx * STEHLÍK, Michal. Babické vraždy 1951. Praha: Academia, 2016. 255 s. 1938-1953, sv. 1. ISBN 978-80-200-2593-7.

Související články

Jan Bula * Václav Drbola * Jan Dokulil * Ladislav Malý (1920) * Josef Valerián * František Pařil * Jan Podveský * skupina bratří Mašínů * Josef Toufar * Antonín Plichta * Stanislav Plichta * Antonín Plichta mladší

Externí odkazy

[url=http://www. obecbabice. +moreeu/pripad-babice-2/]Případ na stránkách obce Babice[/url] * [url=http://hledani. rozhlas. cz/. defaultNavigation=&query=P%C5%99%C3%ADpad+Babice]Devítidílný rozhlasový pořad o případu Babice na ČRo[/url] * [url=http://www. tv-mis. cz/titul. php. id=70]Svědectví o Babicích (videozáznam - účastníci událostí mluví o vraždách v Babicích a procesech 50. let)[/url] * [url=http://www. tv-mis. cz/vypis. php. klic=51]Případ Babice na TV-MIS. cz - všechny aktuálně dostupné tituly[/url].

Kategorie:Politické procesy v komunistickém Československu Kategorie:Události roku 1951 Kategorie:Babice (okres Třebíč) Kategorie:Události v Kraji Vysočina Kategorie:Politika v okrese Pelhřimov Kategorie:Česko v roce 1951