Miloš Axman

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Miloš Axman (20. listopadu 1926 Litovel - 30. ledna 1990 Brno) byl český sochař, profesor, rektor AVU a politik Komunistické strany Československa.

Biografie

Sochař Miloš Axman se narodil 20. +more listopadu v roce 1926 v Litovli. Pocházel z ekonomicky neutěšeného prostředí rodiny zkrachovalého knihtiskaře, na kterou drtivě dopadly důsledky Velké hospodářské krize. V roce 1937 byl přijat na Litovelské reálné gymnázium (dnes Gymnázium Jana Opletala), kde se seznámil se studentem posledního ročníku Janem Opletalem, jedním z vůdců budoucího studentského odboje, který zaplatil za svůj postoj životem. Axman se na škole za okupace v roce 1942 zúčastnil přípravy ostře protiokupační a antifašistické divadelní hry a byl „jen“ vyloučen ze školy. Poté pracoval jako lesní dělník v Baťových závodech ve Zlíně. Kvůli zavření všech vysokých škol v září roku 1939 začal svoje výtvarné vzdělávání v baťově Škole umění ve Zlíně, kam docházel mezi lety 1943 a 47. Tato soukromá škola neměla status vysoké školy, ale fakticky nabízela vysokoškolskou úroveň vzdělání, což dokládá, že sochařské ateliéry vedli profesoři Vincenc Makovský a Jan Kavan. Vedení školy se v pedagogických postupech inspirovalo progresivní školou Bauhaus. V závěru války se podílel na odbojové činnosti. Byl součástí buňky organizace Naše Pravda, která zajišťovala spojovací článek mezi partyzány moravsko-slovenského pomezí a dělnickými odbojovými skupinami ve Zlínských závodech. Za svoje protifašistické aktivity byl Axman za třetí republiky vyznamenán. Jeho odbojářský kolega, malíř Václav Chad byl v únoru roku 1945 odhalen gestapem a popraven.

Po studiích působil jako Kavanův asistent ve Zlíně a od roku 1952 působil na katedře teorie architektury a výtvarné výchovy FA VUT v Brně. Nejprve jako Makovského asistent a v letech 1962-1980 jako vedoucí. +more Mezitím od roku 1973 začal vyučovat také sochařství na pražské AVU, kde se roku 1976 stal rektorem a tuto funkci vykonával až do roku 1985.

Angažoval se i politicky a společensky. Na jaře roku 1945 vstoupil, společně s většinou spolužáků a pedagogického sboru, manifestačně do KSČ a byl funkcionářem ve Svazu československých výtvarných umělců. +more Ve volbách roku 1971 byl zvolen za KSČ do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za volební obvod Jihomoravský kraj. Mandát obhájil ve volbách roku 1976 (obvod Brno-město-severozápad) a ve FS setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1981.

Dílo

+morejpg|náhled'>Pamětní deska V. Makovskému, Nové Město na Moravě Většinu svého života tvořil realisticky pojednou figurou v pozdně modernistické zkratce, někdy kombinovanou s geometrickou abstrakcí jako dekorativní doprovod. V komornější plastice citoval předválečný surrealismus a prvorepublikovou avantgardu inspirovanou především tvorbou Ladislava Zívra nebo Vincence Makovského ze 30. let 20. století. Tématem jeho soch byl většinou člověk a práce a další sociální témata. Sociální rozměr akcentuje například jeho socha Dojička z roku 1952. Pro reálně socialistický režim vytvořil také řadu oslavných památníků. Jedná se o monumentální pomníky připomínající důležité události, zejména z českých dějin ale také pomníky komunistických vůdců (památník umučeným v Prlově z roku 1947, nebo z roku 1950 dva projekty pro památník osvobození v Praze 14. říjen 1918 a Dukelský bojovník, socha Klementa Gottwalda v Kroměříži z roku 1975), případně pomníky různým osobnostem (Mikoláš Aleš, Václav Chad, Alois Jirásek (spolu s Makovským), Michelangelo).

Je také autorem sochy Bratrství v boji, která stojí před památníkem 2. světové války v Hrabyni poblíž Opavy, nebo Pomníku babické tragédie v obci Babice (případ Babice v roce 1951), který byl odhalen 21. +more září 1975, do roku 1997 chráněný jako kulturní památka z politických důvodů a v obci zůstal i po roce 1990.

Mediálně je neznámější jeho sousoší s oficiálním kontroverzním názvem Komunisté nebo také Památník budování socialismu. Podle sochařova syna byl ateliérovým názvem Pracující. +more Toto sousoší navrhl Axman už v roce 1956. Formálně je velmi podobné slavnějšímu dílu Nový věk pro Expo 58 v Bruselu od Vincence Makovského, které je umístěné před Federálním shromážděním (v současnosti budovou Národního muzea) v Praze a před Brněnskými výstavištěm a je kulturní památkou. Makovský se totiž nechal ve svém díle inspirovat modelem svého studenta - Milošem Axmanem. Axmanova socha byla realizována až v roce 1973 v Brně na Moravském náměstí a v roce 1977 v Ostravě proti Úřadu městského obvodu Ostrava-Jih. Brněnská realizace byla odstraněna vzápětí po revoluci v roce 1990. Od roku 2021 je v ohrožení plánovanou netransparentní privatizací veřejného prostranství i realizace v městském obvodu Ostrava-Jih. Svojí formálně kvalitní a řemeslně dokonalou tvorbou ve stylu pozdní, a od 80. let neaktuální moderny, byl Miloš Axman souputníkem ostravského sochaře Vladislava Gajdy.

Výtvarné citace

Axmanovy hojné realizace ve veřejném prostoru se staly častou inspirací současných výtvarných umělců. Například grafik a pedagog z Fakulty výtvarných umění VUT Jan Šrámek vytvořil na motivy dnes už zaniklého sousoší Komunisté, která stála na Moravském náměstí v Brně, sérii grafik. +more Axmanova socha se stala v rámci festivalu Brno Art Open 2017, pořádaném Domem umění města Brna, tématem site specific monumentální instalace nazvané Zářič.

Zastoupení ve sbírkách

Galerie hlavního města Prahy * Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, p. o. +more * Moravská galerie v Brně * Muzeum města Brna * Národní galerie v Praze * Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě * Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top