Vícenice
Author
Albert FloresObec Vícenice (dříve Výcenice, jinak též Wecennitz, Wyeczenycze, Wiczenicze, Wiczenitz, Wicenice, Wiczenitz, Vicenice) se nachází 4 km severně od Moravských Budějovic v nadmořské výšce 459 m n. m. Žije zde obyvatel.
Za vesnicí se nachází menší rybníček Oklika, který je napájený místním potokem. Nejvyšším bodem je Holý kopec (580 m n. +more m. ). Závody v motocrosu se zde již nekonají. Obec se nachází na jižním okraji geomorfologického celku Stařečská pahorkatina.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1278, v tu dobu byl majitelem vesnice Adalhard z Vícenic, roku 1447 byly Vícenice prodány Smilovi z Doubravice, posléze Vícenice patřily Janovi z Pernštejna, který je roku 1538 prodal Jindřichovi z Lomnice. +more Roku 1609 prodala Kateřina Meziříčská z Lomnice Jaroměřice i s Vícenicemi Zikmundovi z Tiefenbachu, v roce 1615 zakoupil Vícenice s Bohušicemi Štokhornarovi ze Storejnu, tomu byl následně majetek zkonfiskován a Vícenice byly připojeny k jaroměřickému panství.
V roce 1623 získali panství Questenberkové, Jaroměřice jako konfiskát zakoupil od královské komory Gerhard z Questenberka. V roce 1661 se vlády nad panstvím ujal Jan Antonín z Questenberka, ten dokončil renesanční přestavbu zámku včetně divadla. +more Dalším majitelem z rodu Questenberků se stal Jan Adam z Questenberka, za jeho vlády vyvrcholila barokní přestavba Jaroměřic. V roce 1752 byly Jaroměřice převzaty pod správu Václava Antonína z Kounic-Rietbergu. V roce 1897 byl po vleklém soudním dědickém sporu jaroměřický velkostatek Nejvyšším soudem Rakouska Rudolfu Kristiánu z Vrbna a Bruntálu, jeho majetek pak v roce 1927 zdědila jeho manželka Elvíra.
V roce 1911 nedaleko vesnice spadl meteorit o váze 4 kg. V roce 1901 byla v parku ve vsi postavena dřevěná zvonice, nedaleko ní byl již v roce 1888 postaven kříž. +more V roce 1931 byla zahájena stavba silnice mezi Vícenicemi a Jakubovem, ta byla dokončena 1933. Roku 1935 byl vysázen sad ve vesnici a také vysazena Švehlova lípa na návsi, roku 1936 byl do parku umístěn památník obětem první světové války. V roce 1942 byl rekvírován zvon z kostela, na konci druhé světové války bylo ve vesnici skladiště granátů a nábojů, v dubnu roku 1945 chtěl Rudolf Stritzko se svojí partyzánskou skupinou přepadnout skladiště a zlikvidovat je. Stanislav Slavík byl určen k tomu, aby skladiště vyhodil do vzduchu, ale při ústupu byl zastřelen a pohřben v Lukově.
V roce 1952 bylo založeno JZD a také byl do vesnice přiveden telefon. Roku 1956 byla v úřadu MNV založena mateřská škola. +more V roce 1960 byly Vícenice začleněny do obce Dolní Lažany. V roce 1965 byl vybudován rybník za Oklikou, roku 1968 byl přestaven bývalý hostinec na kulturní dům. V roce 1972 byly sloučeny různá JZD do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích. Roku 1976 byl zatrubněn Vícenický potok v obci a roku 1979 byla založena kanalizace ve vsi. V roce 1980 byly Vícenice začleněny pod Moravské Budějovice a roku 1986 byl po vsi rozveden vodovod.
V roce 1992 se obec osamostatnila, roku 1996 bylo rozvedeno telefonní vedení po všech domech vesnice. Mezi lety 1997 a 1998 byla dokončena přestavba budovy obecního úřadu. +more V roce 1998 bylo také rekonstruováno veřejné osvětlení a elektrické vedení, byl také opraven památník obětem války. V letech 1999 a 2000 byla obec plynofikována.
V roce 1952 bylo ve vsi založeno JZD, roku 1960 bylo sloučeno s JZD v Dolních Lažanech a vzniklo tak JZD Rozkvět ve Vícenicích, to pak bylo roku 1972 sloučeno do JZD Budoucnost v Moravských Budějovicích.
Do roku 1849 patřily Vícenice do jaroměřického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřily Vícenice pod Dolní Lažany, mezi lety 1961 a 1979 byla obec začleněna opět pod Dolní Lažany a mezi lety 1980 a 1991 byla obec začleněna pod Moravské Budějovice, následně se obec osamostatnila.
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
---|
Počet obyvatel |
Politika
Volby do poslanecké sněmovny
1. | ČSSD (44. +more54 %) | ČSSD (30. 58 %) | KSČM (28. 57 %) | ANO (38. 46 %) | ANO (39. 28 %) |
---|---|---|---|---|---|
2. | KSČM (24. 54 %) | KSČM (25. 88 %) | ČSSD (19. 04 %) | KSČM (14. 28 %) | SPD (13. 39 %) |
3. | KDU-ČSL (13. 63 %) | ODS (11. 76 %) | ANO 2011 (17. 85 %) | ČSSD (10. 98 %) | SPOLU (11. 6 %) |
účast | 67. 90 % ( z ) | 54. 49 % ( z ) | 55. 13 % ( z ) | 63. 01 % ( z ) | 72. 73 % ( z ) |
Volby do krajského zastupitelstva
1. | ČSSD (39. +more06 %) | STO (32. 2 %) | STO (22. 64 %) | ANO (24. 44 %) |
---|---|---|---|---|
2. | ODS (23. 43 %) | KSČM (25. 42 %) | ČSSD (20. 75 %) | ODS+STO (22. 22 %) |
3. | KSČM (20. 31 %) | ČSSD (23. 72 %) | KSČM (18. 86 %) | STAN+SNK ED (13. 33 %) |
účast | 43. 24 % ( z ) | 40. 76 % ( z ) | 35. 57 % ( z ) | 30. 41 % ( z ) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (29 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (25 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (16 hlasů). Volební účast byla 64. +more78 %, tj. 103 ze 159 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (73 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (18 hlasů). Volební účast byla 58. 23 %, tj. 92 ze 158 oprávněných voličů.
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (54 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (12 hlasů). Volební účast byla 70. +more07 %, tj. 103 ze 147 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (35 hlasů). Volební účast byla 75. 17 %, tj. 109 ze 145 oprávněných voličů.
Zajímavosti a pamětihodnosti
Holý kopec (579,8 m n. m. +more) - kopec na severozápad od obce. Na jeho jihovýchodním svahu byla v polovině 70. let 20. století vybudována motokrosová trať. * kříž v parku z roku 1888 * dřevěná zvonička v parku z roku 1901 * památník padlým vojákům v první světové válce v parku z roku 1936.
Osobnosti
Vladimír Nekuda (1927-2006), archeolog
Odkazy
Reference
Související články
Naučná stezka Otokara Březiny * Římskokatolická farnost Lukov u Moravských Budějovic
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Mikroregion Moravskobudějovicko Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině