Radošov (okres Třebíč)

Obec Radošov ( starší názvy též Rakoschow, Raposchow, Radossow) se nachází v severní části okresu Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde obyvatel.

Historie

Jméno Radošov se odvozuje od jmen Radoš, Radoslav. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1365, kdy bylo změněno zboží v Třebíči Vojslava z Bytovčice za statek Vyšemíra z Radošova v Radošově. +more K osídlení území však došlo patrně již během 12. století. Obec měla odedávna převážně zemědělský charakter, její obyvatelé se zabývali pěstováním zemědělských plodin a chovem dobytka. Vesnice měla 16 domů a v roce 1490 byl zastaven, kdy zástavu pak Vilém z Pernštejna vyplatil a Radošov zůstal v majetku třebíčského panství. Součástí panství byl i v roce 1678.

Obec Radošov je přifařena do Chlumu. Od roku 1888, kdy byla v Radošově postavena školní budova, fungovala ve vsi obecná škola; začátkem 20. +more století mívala 80 dětí. Ta bylo později zrušena a místní děti navštěvují základní školu v Kamenici. Bývalá školní budova nyní slouží jako kulturní dům.

Obecní knihovnu má obec od roku 1921, roku 1929 byl založen hasičský sbor. V roce 1937 byla vesnice elektrifikována a roku 1949 byl do vsi zaveden telefon. +more V roce 1956 bylo v Radošově založeno JZD, které se později sloučilo s JZD Kouty. V roce 1996 byla postavena víceúčelová budova, v níž se nyní nachází obecní úřad, zasedací místnost, veřejná knihovna, požární zbrojnice, klubovna mládeže a také ordinace praktického lékaře. V roce 1999 byla zahájena stavba obecního vodovodu, ta byla dokončena v roce 2000, v roce 2003 byla vesnice plynofikována. Roku 2008 byl rekonstruován kulturní dům, opravena hřiště a byl obnoven pomník padlým ve světových válkách, v roce 2009 byly také rekonstruovány místní komunikace.

Do roku 1849 patřil Radošov do třebíčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava a od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1976 a 1990 patřil Radošov pod Kouty, následně se obec osamostatnila.

Politika

V letech 2006-2010 působil jako starosta František Semrád, od roku 2010 tuto funkci zastává Pavel Pařízek.

Volby do poslanecké sněmovny

Volby do krajského zastupitelstva

Prezidentské volby

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (39 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (36 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (19 hlasů). Volební účast byla 87. +more50 %, tj. 119 ze 136 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (79 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (35 hlasů). Volební účast byla 84. 44 %, tj. 114 ze 135 oprávněných voličů.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (33 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (15 hlasů). Volební účast byla 84. +more14 %, tj. 122 ze 145 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (69 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (57 hlasů). Volební účast byla 85. 71 %, tj. 126 ze 147 oprávněných voličů.

Pamětihodnosti

Pomník padlých ve světových válkách

Zajímavosti

V blízkosti vesnice se nachází rybník Vavrovec, který se v letním obdobím stává oblíbeným rekreačním centrem pro lidi z širokého okolí. V lesích asi pět kilometrů severovýchodně od vsi se nachází hraniční kámen, u něhož se stýkají tři okresy: třebíčský, jihlavský a žďárský.

Osobnosti

Ladislav Caha, oběť slovenského národního povstání

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Chlum u Třebíče

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Obce v okrese Třebíč Kategorie:Loucko Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině