Cesko.wiki Morašice (okres Chrudim)
Author
Albert FloresObec Morašice se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Žije zde obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. K roku 1349 se připomíná farní kostel sv. +more Víta jako plebánie a v době husitských válek zdejší duchovní správa zanikla, poté byl filiální do Rozhozovic. Ve 13. a 14. století ves držel vladycký rod pánů z Morašic, který v 15. s 16. století vystřídali páni z Ronovce, z nichž se jako první uvádí Jan Anděl z Ronovce v letech 1470-1491, po něm Hynek Anděl do roku 1534. Pravděpodobně oni dali tvrz přestavět na větší objekt uprostřed obce, západně od dosavadní stavby. Do roku 1538 se připomínají Hynkovi synové Zikmund a Burian, kteří při dělení otcovského majetku výslovně uvádějí tvrz, dvůr a ves. Roku 1544 vše koupil Mikuláš Štítný ze Štítného, který zemřel roku 1550 a dědila po něm jeho dcera Johanka, provdaná za Petra Hamzu ze Zábědovic (†1557). Johanka se podruhé provdala za Prokopa Štítného a při převodu majetku dala vyhotovit popis tvrze. Byla to jednopatrová kamenná budova s arkádovým dvorem a hospodářskými budovami. Roku 1661 ves s popsanými stavbami koupil Jan hrabě Špork a připojil ji ke svému panství Heřmanův Městec. Zpustlou tvrz, sladovnu a pivovar dal zbořit a kámen použil na opravu hospodářského dvora.
Pamětihodnosti
Kostel svatého Víta
Kostel svatého Víta je umělecko-historicky významná vrcholně gotická stavba, jednolodní s trojbokým presbytářem a žebrovou klenbou z poloviny 14. století. +more Gotické jsou také severní vstupní portál, sanktuarium v presbytáři a zbytky nástěnných maleb. Kostel byl průběžně upravovaný: valená klenba lodi a kazatelna jsou barokní, dřevořezby čtyř evangelistů na kazatelně z doby kolem roku 1700; z barokního oltáře se dochoval obraz sv. Víta (mimo kostel), z roku 1684. V minulosti (cca do druhé poloviny 19. století) se v kostele sv. Víta nacházel epitaf někdejšího pána na Morašicích - Myslibora Hamzy ze Zábědovic. Obraz pochází nejspíše z roku 1617 a autorem byl zřejmě chrudimský malíř Matouš Radouš. Obraz byl nějaký čas vystaven v Chrudimském muzeu, kde jeho stopa mizí a o dalším osudu epitafu není známo.
Kolem roku 1879 byl kostel přestavěn, regotizován také jeho interiér a poslední patro hranolové věže. Vnitřní zařízení je většinou novogotické, hlavní oltář z roku 1893. +more Znakový náhrobní kámen Petra Hamzy (†1557) se dochoval zazděný na vnější straně chrámu, znakový náhrobek jeho syna Bořka Hamzy (†1557) a dcery (. ) Markéty jsou zazděny v presbytáři.
Součástí nemovité kulturní památky kostel (ÚSKN č.14944/6-876) je i hranolová stavba márnice a hřbitov s ohradní zdí.
Další památky
Barokní sýpka byla stržena v květnu 2007, zůstalo z ní jen torzo jižní zdi a základy. Podle některých názorů šlo o přestavěnou věžovou tvrz ze 14. +more století rodu Bludů z Bludova a Morašic - předkové Žerotínů. Nebyl proveden stavebně historický průzkum, takže hypotézu nelze doložit.
Lokalita Na hrádku - jde o pahorek za farní budovou, který August Sedláček pokládal za pozůstatek zbořené tvrze. Týž uvádí u někdejšího panského dvorce zámek, v 17. +more století zpustlý.
Části obce
Morašice * Holičky * Janovice * Skupice * Zbyhněvice
Reference
Literatura
Karel Chytil, Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XIX, politického okresu Chrudim, Praha 1900, s. 169 - 172. +more * Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Východní Čechy. Kolektiv autorů, editor Tomáš Šimek. Svoboda Praha 1988, s. 308. * Umělecké památky Čech. Díl 2, Emanuel Poche a kolektiv. Academia Praha 1978, s. 420 - 421.