Mory

Mory jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi šest kilometrů severně od Podbořan.

Mory leží v katastrálním území Kněžice u Podbořan o výměře 12,03 km². Vesnicí protéká potok Leska.

Mory

Název vesnice je odvozen z příjmení Mora ve významu osada Morů (Morovy rodiny). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Mor (1358, 1639 až okolo 1405), „in Mor“ (1412), Mory (1573), „na… Morách“ (1615) a Mohr (1787 a 1846).

Historie

První písemná zmínka o Morech pochází z roku 1358 a vztahuje se ke zdejší plebánii. Patronátní právo ke kostelu Narození Panny Marie měli v roce 1363 Bušek a v letech 1365-1393 Beneš z Buškovic. +more Po jeho smrti za nezletilé děti majetek spravoval Petr z Buškovic. Benešův syn Petr v roce 1414 sídlil v Chrašťanech.

V patnáctém století vesnici vlastnili příslušníci lounské rodiny Sokolů z Mor, ke kterým patřili Vaněk (1435-1471), jeho syn Jan (1466-1496), Janovi synové Václav a Jiří a nakonec Václavův syn Jan (1507-1535). Většinu šestnáctého století byly Mory částí krásnobrodského panství, dokud je roku 1573 Jan Mašťovský z Kolovrat neprodal majitelům panství panství petrohradského. +more Jeho součástí zůstaly deset let a v roce 1583 je koupili bratři Kryštof a Bohuslav Felix Fictumové. Část vsi ve stejné době vlastnil Bedřich Šlik, který ji vzhledem k velkým dluhům musel prodat Adamovi ze Šteinsdorfu. Kryštof a Bohuslav Felix se roku 1590 o majetek rozdělili, takže Mory s dalším příslušenstvím připadly Bohuslavovi. Ten v roce 1605 přikoupil šteinsdorfský podíl a celou vesnici spravoval ze svého prunéřovského panství.

Bohuslav Fictum se zúčastnil stavovského povstání, a po bitvě na Bílé hoře mu byl zkonfiskován majetek. Roku 1623 panství koupil Jaroslav Bořita z Martinic. +more Jeho syn, hrabě Maxmilián Valentin z Martinic, prodal roku 1655 Mory a Kněžice Sylvii Kateřině Černínové. Díky ní se vesnice dostala do majetku rodu Bádenských a v roce 1783 ji získali Schwarzenbergové.

Panským sídlem ve vesnici bývala tvrz, která stála v areálu zemědělského dvora. Od sedmnáctého století sloužila jen hospodářským účelům a od osmnáctého století v ní bydlel správce. +more Budova tvrze byla spolu s bránou do dvora zbořena v roce 1968 a z původní zástavby dvora se dochovala jen velká třípatrová sýpka z osmnáctého století.

Vesnice se nachází na okraji malé velikoveské hnědouhelné pánve. V devatenáctém století se zdejší nekvalitní uhlí těžilo v dolech Karel a Louisa v majetku L. +more Körbla.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 374 obyvatel (z toho 192 mužů), z nichž bylo 84 Čechoslováků a 290 Němců. S výjimkou jednoho evangelíka a jedenácti židů se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 315 obyvatel: devadesát Čechoslováků a 225 Němců. Kromě jednoho člena církve československé a šesti židů byli římskými katolíky.

Pamětihodnosti

Kostel Narození Panny Marie * Socha svatého Jana Nepomuckého v severním okraji obce * Venkovský dům - původní čp. 22 v severní části obce * Sýpka * Venkovská usedlost čp. +more 19 * Venkovská usedlost čp. 28.

Osobnosti

Mory mají i své dva významné rodáky. Pedagog Ferdinand Bachmann (1817-1891), byl ředitelem vzdělávacího ústavu v Praze. +more Emil Merker (1888-1972) vystudoval v Praze přírodní vědy a filozofii, v letech 1915-1935 byl profesorem na lesnické škole v německém Reichstadtu, byl autorem několika románů a básnických sbírek, za které obdržel německou Státní cenu za literaturu. V Morech v roce 1899 zemřel František Josef Dobicer, který byl od roku 1865 místním farářem. Psal vlastenecky laděné články do Časopisu českého muzea a dalších periodik.

Galerie

Mory 2019-03-30 Domy na jihozápadě. jpg|Domy na jihozápadním okraji vesnice Mory 2019-03-30 Kostel Narození Panny Marie. +morejpg|Kostel Narození Panny Marie Mory 2019-03-30 Sýpka. jpg|Barokní sýpka Mory 2019-03-30 Usedlost čp. 29. jpg|Usedlost čp. 29 Mory 2019-03-30 Pomník padlým. jpg|Pomník padlým v první světové válce.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Části Podbořan Kategorie:Těžba hnědého uhlí v Česku Kategorie:Těžba v okrese Louny