Cesko.wiki Mory
Author
Albert FloresMory jsou malá vesnice, část města Podbořany v okrese Louny. Nachází se asi šest kilometrů severně od Podbořan. Mory leží v katastrálním území Kněžice u Podbořan o výměře 12,03 km². Vesnicí protéká potok Leska.
Název
Název vesnice je odvozen z příjmení Mora ve významu osada Morů (Morovy rodiny). V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Mor (1358, 1639 až okolo 1405), „in Mor“ (1412), Mory (1573), „na… Morách“ (1615) a Mohr (1787 a 1846).
Historie
První písemná zmínka o Morech pochází z roku 1358 a vztahuje se ke zdejší plebánii. Patronátní právo ke kostelu Narození Panny Marie měli v roce 1363 Bušek a v letech 1365-1393 Beneš z Buškovic. +more Po jeho smrti za nezletilé děti majetek spravoval Petr z Buškovic. Benešův syn Petr v roce 1414 sídlil v Chrašťanech.
V patnáctém století vesnici vlastnili příslušníci lounské rodiny Sokolů z Mor, ke kterým patřili Vaněk (1435-1471), jeho syn Jan (1466-1496), Janovi synové Václav a Jiří a nakonec Václavův syn Jan (1507-1535). Většinu šestnáctého století byly Mory částí krásnobrodského panství, dokud je roku 1573 Jan Mašťovský z Kolovrat neprodal majitelům panství panství petrohradského. +more Jeho součástí zůstaly deset let a v roce 1583 je koupili bratři Kryštof a Bohuslav Felix Fictumové. Část vsi ve stejné době vlastnil Bedřich Šlik, který ji vzhledem k velkým dluhům musel prodat Adamovi ze Šteinsdorfu. Kryštof a Bohuslav Felix se roku 1590 o majetek rozdělili, takže Mory s dalším příslušenstvím připadly Bohuslavovi. Ten v roce 1605 přikoupil šteinsdorfský podíl a celou vesnici spravoval ze svého prunéřovského panství.
Bohuslav Fictum se zúčastnil stavovského povstání, a po bitvě na Bílé hoře mu byl zkonfiskován majetek. Roku 1623 panství koupil Jaroslav Bořita z Martinic. +more Jeho syn, hrabě Maxmilián Valentin z Martinic, prodal roku 1655 Mory a Kněžice Sylvii Kateřině Černínové. Díky ní se vesnice dostala do majetku rodu Bádenských a v roce 1783 ji získali Schwarzenbergové.
Panským sídlem ve vesnici bývala tvrz, která stála v areálu zemědělského dvora. Od sedmnáctého století sloužila jen hospodářským účelům a od osmnáctého století v ní bydlel správce. +more Budova tvrze byla spolu s bránou do dvora zbořena v roce 1968 a z původní zástavby dvora se dochovala jen velká třípatrová sýpka z osmnáctého století.
Vesnice se nachází na okraji malé velikoveské hnědouhelné pánve. V devatenáctém století se zdejší nekvalitní uhlí těžilo v dolech Karel a Louisa v majetku L. +more Körbla.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 374 obyvatel (z toho 192 mužů), z nichž bylo 84 Čechoslováků a 290 Němců. S výjimkou jednoho evangelíka a jedenácti židů se hlásili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 315 obyvatel: devadesát Čechoslováků a 225 Němců. Kromě jednoho člena církve československé a šesti židů byli římskými katolíky.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 383 | 415 | 395 | 394 | 400 | 374 | 315 | 162 | 151 | 103 | 60 | 38 | 32 | 38 | 58 |
| Domy | 48 | 52 | 56 | 59 | 58 | 58 | 64 | 49 | . | 29 | 20 | 28 | 30 | 34 | 33 |
Obecní správa
Při sčítání lidu v letech 1869-1950 Mory byly samostatnou obcí v okrese Podbořany. V letech 1961-1978 byly částí obce Kněžice v okrese Louny. +more Od 1. července 1978 do 31. prosince 1980 byly částí obce Kaštice v okrese Louny. Od 1. ledna 1981 jsou částí města Podbořany v okrese Louny.
Pamětihodnosti
Kostel Narození Panny Marie * Socha svatého Jana Nepomuckého v severním okraji obce * Venkovský dům - původní čp. 22 v severní části obce * Sýpka * Venkovská usedlost čp. +more 19 * Venkovská usedlost čp. 28.
Osobnosti
Mory mají i své dva významné rodáky. Pedagog Ferdinand Bachmann (1817-1891), byl ředitelem vzdělávacího ústavu v Praze. +more Emil Merker (1888-1972) vystudoval v Praze přírodní vědy a filozofii, v letech 1915-1935 byl profesorem na lesnické škole v německém Reichstadtu, byl autorem několika románů a básnických sbírek, za které obdržel německou Státní cenu za literaturu. V Morech v roce 1899 zemřel František Josef Dobicer, který byl od roku 1865 místním farářem. Psal vlastenecky laděné články do Časopisu českého muzea a dalších periodik.
Galerie
Mory 2019-03-30 Domy na jihozápadě. jpg|Domy na jihozápadním okraji vesnice Mory 2019-03-30 Kostel Narození Panny Marie. +morejpg|Kostel Narození Panny Marie Mory 2019-03-30 Sýpka. jpg|Barokní sýpka Mory 2019-03-30 Usedlost čp. 29. jpg|Usedlost čp. 29 Mory 2019-03-30 Pomník padlým. jpg|Pomník padlým v první světové válce.