Motorový vůz M 130.2
Author
Albert FloresMotorové vozy řady M 130.2 byly lehké motorové vozy určené pro regionální tratě ČSD. Jejich výroba probíhala v letech 1933 až 1937 v Tatře Kopřivnice. Vozům řady M 130.2 (ale i dalším řadám) se přezdívalo kvůli vyvýšenému stanovišti strojvedoucího uprostřed vozu „věžáky“.
Konstrukce
Konstrukčně byly vozy řady M 130. 2 téměř shodné s +more4'>řadou M 120. 4. Jednalo se o dvounápravový motorový vůz lehké konstrukce. Hnací bylo jedno dvojkolí, vůz byl poháněn benzínovým motorem, přenos výkonu byl mechanický pomocí planetové převodovky. Čela vozu byla průchozí. Vstup do interiéru zajišťovaly v každé bočnici jedny dveře uprostřed délky vozu. V krajních částech byly dva oddíly pro cestující, kabina strojvedoucího, která byla vyvýšena přibližně jeden metr nad střechu, byla přístupná po schůdcích ze středního nástupního prostoru. Prakticky jedinou změnou oproti řadě M 120. 4 byl jiný převodový stupeň, díky němuž měly vozy řady M 130. 2 vyšší maximální rychlost.
Vývoj, výroba a provoz
Vozy řady M 130. 2 byly vyrobeny mezi lety 1933 a 1937 ve třech výrobních sériích v celkovém počtu 63 kusů. +more Po odstoupení pohraničí Německu byly některé vozy předány Německým říšským dráhám (Deutsche Reichsbahn), za války ale byly odstaveny kvůli nedostatku pohonných hmot. V provozu se objevily i po druhé světové válce, poslední vozy byly vyřazeny v roce 1958.