Mrkev obecná

Technology

12 hours ago

Author

Mrkev obecná (Daucus carota) je rostlina z čeledi miříkovitých, pěstovaná jako kořenová zelenina. Blízkým příbuzným mrkve je pastinák.

Poddruhy

Mrkev obecná pravá Daucus carota subsp. carota (syn. +more Daucus sylvestris Miller, 1768; syn. Daucus carota var. sylvestris (Miller) Hoffmann, 1791; syn. Daucus carota subsp. sylvestris (Miller) Schübler & Martens, 1834) - Původní divoká nešlechtěná forma mrkve. Kořen je tenký a bílý. * Mrkev obecná setá Daucus carota subsp. sativus (Hoffmann) Arcangeli, 1882 ex Schübler & Martens, 1834 (syn. Daucus carota var. sativus Hoffmann, 1791; syn. Daucus sativus (Hoffmann) Passerini, 1852 ex Röhling, 1812) - Sem patří všechny pěstované odrůdy mrkve. Od původní plané mrkve se liší zejména mohutností kořene. Barva kořene může být bílá, žlutá, oranžová, červená, nachová, fialová i vícebarevná (např. zvenku fialová, vevnitř oranžová nebo bílá).

Rozdělení odrůd

Odrůdy se dělí do několika základních skupin:

* Typ Berlikum má větší, mohutné kořeny, válcovité až mírně kónické, s tupým zakončením. * Typ Flakee má velmi dlouhé, kónicky zúžené kořeny s širokou plochou hlavou. +more * Typ Chantenay má kratší kořen kónického tvaru. * Typ Nantes je pěstován nejčastěji - je to typická karotka. * Typ Parisian je krátký kulatý kořen.

Important

Kategorie:Léčivé rostliny

zánět kloubů

Synonyma

Daucus gingidium Linné, 1753 * Daucus vulgaris Garsault, 1767 * Daucus vulgaris Lamarck, 1779 (nom. illeg.) * Daucus communis Rouy & E. G. Camus in Rouy, 1901 (nom. illeg.)

Vzhled

Mrkev je dvouletá rostlina, která první rok svého života vytváří přízemní růžici listů a v mohutném hlavním kořeni shromažďuje živiny. Druhý rok vyžene lodyhu s okoličnatým květenstvím.

Výskyt

Rostlina pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde ještě přežívají její divocí a nezkultivovaní zástupci a tvoří tak centrum diverzity druhu. Historie jejího rozšíření není zcela jistá; předpokládá se, že se v 10. +more století rozšířila do celé oblasti od Indie po východní Středomoří. Ve 12. století se dostala až do západní Evropy a do Číny. V 17. století byla v Nizozemsku vyšlechtěna její oranžová odrůda (pocházející z dřívější černé odrůdy), která je zde dnes rozšířena. V současné době se pěstuje na celém světě.

Divoké zástupce tohoto druhu můžeme objevit ve volné přírodě i v Česku.

Obsahové látky

Obsahuje mnoho vitamínů a jiných užitečných látek, z nichž nejvýznamnější jsou β-karoteny - dimery vitamínu A zodpovědné za červenou barvu kořene. Dále je bohatá na vlákniny a antioxidanty. +more Po chemické stránce byla podrobně prozkoumána a v jejím kořenu a semenech bylo nalezeno několik set různých chemických sloučenin.

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrové mrkvi.

Složka	Jednotka	Průměrný obsah	Prvek (mg/100 g)	Průměrný obsah	Složka (mg/100g)	Průměrný obsah
voda	g/100 g	90,7	Na	25	vitamin C	10
bílkoviny	g/100 g	1,4	K	170	vitamin D	0
tuky	g/100 g	0,3	Ca	25	vitamin E	0,56
cukry	g/100 g	7,4	Mg	3	vitamin B6	0,14
celkový dusík	g/100 g	0,1	P	15	vitamin B12	0
vláknina	g/100 g	2,4	Fe	0,3	karoten	12,5
mastné kyseliny	g/100 g	0,3	Cu	0,02	thiamin	0,10
cholesterol	g/100 g	0	Zn	0,1	riboflavin	0,01
energie	kJ/100 g	146	Mn	0,1	niacin	0,2

Použití

Použití v kuchyni

V kuchyni se používá kořen i nať (převážně k dochucení, stejně jako např. nať petržele).

Mrkev se může jíst syrová, v celku jen tak po opláchnutí, nasekaná či nastrouhaná do salátů v kombinaci s jablky nebo cibulí, posypaná petrželkou, pažitkou nebo ořechovými jádry či tepelně upravená v polévce, játrové omáčce atd…

V polévkách bývá často kombinována s celerem, petrželí a cibulí kuchyňskou.

Lékařství a léčitelství

Jako droga se sbírá její kořen (Radix dauci), semena (Fructus dauci) a výjimečně i nať (Herba dauci). Mrkev se používá v léčitelství jako močopudný a projímavý prostředek, při šerosleposti, močových kamenech a revmatických zánětech kloubů. +more Šťáva z kořene pomáhá také při ischemické chorobě srdeční. Mrkev obsahuje důležitou vlákninu a podporuje vylučování cholesterolu z těla. Pro úhradu vitaminu A je třeba sníst asi 50 g syrové denně, především v zimním a předjarním období.

V únoru 2005 bylo zjištěno, že látka falkarinol (falcarinol) obsažená v mrkvi může zpomalovat rozvoj rakoviny.

Odkazy

Reference

Literatura

Květena České republiky, díl 5 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 1997. - S. 421-422.

Externí odkazy

[url=http://botanika. wendys. +morecz/kytky/K143. php]Mrkev obecná na botanika. wendys[/url] * [url=http://www. biolib. cz/cz/taxon/id40371]Mrkev obecná na biolibu[/url] * [url=http://eur-lex. europa. eu/LexUriServ/site/cs/dd/03/25/31999R0730CS. pdf]NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 730/1999 ze dne 7. dubna 1999, kterým se stanoví obchodní norma pro mrkev[/url] * [url=http://www. denmrkve. cz]Mezinárodní den mrkve[/url] * [url=http://technet. idnes. cz/mrkev-oranzova-zluta-historie-dza-/veda. aspx. c=A151204_153636_veda_pka]Mrkev bývala fialová i žlutá. Za oranžovou barvu může prý politika. (technet. cz)[/url].

Kategorie:Miříkovité Kategorie:Kořenová zelenina Kategorie:Léčivé rostliny Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra Číny Kategorie:Flóra Indického subkontinentu Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy