Muhammad Mosaddek

Muhammad Mosaddek ( محمد مصدق, vlastním jménem Muhammad Hedájat; 16. června 1882 Teherán, Persie - 5. března 1967 Ahmadabad-e Mosaddeq, Írán) byl íránský politik, zastávající v letech 1951-1953 funkci předsedy vlády.

Dětství a mládí

Mosaddek byl synem Mírzy Hedájata, ministra financí kádžárovských šáhů, a jako příslušník perské elity měl k politice velmi blízko už od dětství. Traduje se, že když mu bylo patnáct let, poslali ho jako finančního inspektora do provincie a šáh byl jeho výkonem tak nadšen, že mu dal jméno Mosaddek, tj. +more ten, který se osvědčil. V osmnácti letech mu pak bylo umožněno studium ve Francii, kde Mosaddek absolvoval Institut politických věd v Paříži a stal se právníkem.

Politická kariéra

Po návratu do Íránu převzal Mosaddek nejprve úřad státního podtajemníka na ministerstvu financí a později zastával řadu významných politických funkcí - v roce 1920 byl ministrem spravedlnosti, v roce 1921 ministrem financí, v roce 1923 ministrem zahraničních věcí a v letech 1923-1927 poslancem madžlisu, tj. íránského parlamentu. +more Z politiky však nakonec v závěru dvacátých let odešel na protest proti diktatuře Rezy Pahlavího (byl jediným poslancem, který hlasoval proti Rezovu zvolení šáhem).

Funkci v madžlisu získal Mosaddek znovu až roku 1944, tedy tři roky po rezignaci Rezy Šáha. Jeho činnost byla od roku 1949 spojena s Národní frontou, politickým uskupením, sestávajícím z nacionálních, liberálních, socialistických a islámsky orientovaných stran a hnutí, které usilovaly o plnou nezávislost Íránu a kontrolu nad jeho přírodním bohatstvím, především nad těžbou ropy. +more V tomto ohledu mu jistou popularitu vyneslo zmaření sovětských snah získat ropnou koncesi v zemi.

Předsedou vlády

Mosaddek a Muhammad Rezá Pahlaví na první schůzce poté, co byl Mosaddek zvolen ministerským předsedou +morejpg|náhled|vlevo'>Mosaddek na návštěvě USA v roce 1951 Dne 29. dubna 1951 jmenoval íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví Mosaddeka předsedou vlády poté, co byl 7. března zavražděn dosavadní premiér Hádží Alí Razmárá. O devět dní později schválil parlament poměrem hlasů 99:3 šáhovo rozhodnutí. Mosaddek v mezidobí začal připravoval krok, který jej měl později tak proslavit - zákon o zestátnění íránského ropného průmyslu, dosud v podstatě kontrolovaného Brity (resp. Anglo-íránskou ropnou společností, dnes British Petroleum). Podle dohody z roku 1933 náležel Íráncům jen 20 % podíl na zisku z prodeje ropných produktů.

Anglo-íránská ropná společnost se chystanému zákonu bránila tím, že podala podnět Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu, ale veškeré návrhy na vyrovnání Mosaddek odmítl. Nakonec íránská vláda nejen vyvlastnila majetek společnosti, ale také zavřela britské konzuláty v zemi spolu s bankou Imperial bank of Persia a zahájila ostrou protibritskou politiku. +more Ze strany Británie došlo nejprve k vyhlášení embarga na dovoz ropných produktů z Íránu, později však - jak se krize stupňovala - k blokádě Perského zálivu válečným loďstvem.

Pro chod íránské ekonomiky měla ropná krize vážné důsledky a dříve či později musela mít vliv i na Mosaddekovo postavení. V červnu 1952 proto předseda vlády požádal šáha, aby mu udělil některé další pravomoce spolu s funkcí ministra obrany - když to panovník odmítl, Mosaddek odstoupil. +more Jeho nástupcem se stal Mírzá Ahmad Ghavám, politik, který se netajil svým úmyslem obnovit jednání s Brity.

V tomto momentě se postavila na odpor část íránské veřejnosti a proběhly masivní protesty, jichž se zúčastnily tak odlišné sociální skupiny, jako byli komunisté či duchovní vedení ájatolláhem Kášáním. Nepokoje z +more_červenec'>20. až 22. července 1952, při nichž armáda střílela do demonstrantů, přiměly Ghaváma ohlásit 21. července svojí rezignaci. Dne 22. července dosadil parlament opět do funkce Mosaddeka a šáh mu musel přiznat nejen požadované plné moci nad armádou, ale i jiná, téměř diktátorská zplnomocnění na dobu šesti měsíců. Navíc byl ájatolláh Kášání jmenován předsedou parlamentu a komunisté z Lidové strany Íránu (TÚDE) se stali důležitým spojencem vlády.

Velká Británie zatím íránský zákon o znárodnění přijala, ale trvala na kompenzacích - když to Mosaddek odmítl, byly 22. +more října 1952 přerušeny diplomatické styky mezi oběma zeměmi. Ekonomická situace Íránu se tímto vývojem dále zhoršila, neklid v oblasti vzrůstal. Navzdory tomu byl Mosaddek při volbách 24. ledna 1953 ve funkci předsedy vlády potvrzen.

Parlament za těchto okolností prodloužil Mosaddekovy široké pravomoce o další rok a premiér začal požadovat sesazení šáha. Dne +more_srpen'>2. srpna 1953 převzal z moci svého úřadu kontrolu nad královským palácem a v referendu o den později si nechal schválit rozpuštění parlamentu. Šáh odjel 11. srpna z Teheránu, oficiálně na plánovanou dovolenou, ve skutečnosti však do zahraničí. Dne 15. srpna vydal ještě dva dekrety: jedním odvolával Mosaddeka z funkce, druhým dosazoval na jeho místo generála Fazlulláha Záhidího. Pak odletěl do Bagdádu, odtud 18. srpna do Říma a vrátil se teprve 22. srpna, tři dny po státním převratu.

Státní převrat

Muhammad Mosaddek v domácím vězení v Ahmadabádu Mosaddekova spolupráce s íránskými komunisty, stejně jako některé jeho levicové kroky (především pozemková reforma), vzbuzovaly vedle ropné krize již delší dobu obavy Spojených států amerických. +more Dne 4. dubna 1953 vyčlenil ředitel CIA Allen W. Dulles z rozpočtu 1 milion dolarů, který měl být použit ke svržení Mosaddeka. Ve spolupráci se šáhem, monarchistickými a klerikálními skupinami a generálem Záhidím pak Američané zahájili tzv. Operaci Ajax, jejímž cílem bylo obnovení moci šáha.

Převrat pod taktovkou generála Záhidího proběhl 19. +more srpna 1953 (28. mordádu 1332), a přestože došlo k pouličním bojům, při nichž zahynulo nejméně 200 lidí a 300 utrpělo zranění, v zásadě nevznikl rozsáhlejší odpor. Samotný Mosaddek byl zatčen.

Soud a domácí vězení

Mosaddeka soudil vojenský tribunál a v prosinci 1953 ho odsoudil za velezradu k trestu smrti - po šáhově intervenci byl však trest zmírněn na tři roky vězení. Když koncem roku 1956 bývalého předsedu vlády propustili, stáhl se do svého domu v Karbul Abálu a až do své smrti +more_březen'>5. března 1967 zůstal v domácím vězení. Operace Ajax stála americké daňové poplatníky 390 000 dolarů, USA poskytly Íránu půjčku ve výši dalších 45 milionů dolarů, zatímco íránská vláda obnovila diplomatické styky s Velkou Británií.

Reference

Literatura

Farhad Diba, Dr. Mohammad Mossadegh. A Political Biography, London 1986

Související články

Íránská krize

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20071110235536/http://www.iranian.ws/bio/men/mohammed_mossadegh.htm]Časopis Time s Mosaddekovým prohlášením osobností roku 1951[/url]

Kategorie:Narození 16. +more června Kategorie:Narození 1882 Kategorie:Úmrtí 5. března Kategorie:Úmrtí 1967 Kategorie:Íránští politici Kategorie:Kádžárovci Kategorie:Narození v Teheránu Kategorie:Absolventi Sciences Po Kategorie:Osobnosti roku časopisu Time Kategorie:Muži Kategorie:Íránci odsouzení k trestu smrti.