Myšice lesní

Myšice lesní (Apodemus flavicollis) - dříve též myšice žlutohrdlá - je středně velký hlodavec z čeledi myšovitých (Muridae). Obývá převážně lesy celého Česka i Slovenska.

Rozšíření

V Evropě žije od východní Francie, Itálie a jižní Skandinávie (kde u pobřeží proniká až k 64. stupni severní šířky) až po Ural, Kavkaz, Malou Asii a Blízký východ, ostrůvkovitě se vyskytuje v jižní Anglii, Pyrenejích a na mnoha ostrovech.

Stavba těla

Tato statnější myšice je dlouhá 90-123 mm, ocas má stejně dlouhý jako tělo. Váží 18-45 g. +more Zaujmou na ní výrazně velké oči - připadá na ně 0,52 % váhy celého těla (u myši domácí jen 0,13 %).

Je dvoubarevná, hřbet má rezavě hnědý, břicho bělavé. Často mívá výrazně žlutou skvrnu na hrdle.

Prostředí

Domovem myšice lesní jsou lesy všeho druhu. Obývá převážně vzrostlé listnaté nebo smíšené lesy, ale vyskytuje se i v jehličnatých lesích, horských porostech i mladých lesích. +more Lze ji nalézt i v křovinách navazujících na les. Vyhýbá se obdělávaným půdám.

Na většině území, kde se vyskytuje, je velmi hojná - její populační hustota přesahuje 100 jedinců na hektar. Nebyly u ní zaznamenány žádné populační exploze - tedy roky, kdy by se počet zvířat výrazně zvýšil.

Způsob života

Jako všechny ostatní myšice je velmi aktivní. Rychle běhá a dobře šplhá po stromech a keřích i ve výšce několika metrů. +more Zde také hledá potravu - žere žaludy, bukvice, ořechy a další semena stromů (nejraději olejnatá). Nedělá ji větší problém poradit si s tvrdou skořápkou. Především na jaře si přilepšuje i hmyzem nebo jinými bezobratlými lesními živočichy. Nebylo zjištěno, že by se - oproti myšici temnopásé a myšici malooké - živila zelenými částmi rostlin.

Hodně potravy si také shromáždí ve svém hnízdě před zimou. To si staví v kořenech stromů nebo mezi kameny, ale i v dutinách stromů, metrech dřeva nebo ptačích budkách. +more V něm často žije i víc jedinců pohromadě. V zimě však - stejně jako ostatní myšovití - neupadá do zimního spánku.

Je aktivní především v noci (jak nazačují i její velké oči). Z hnízda vychází většinou hodinu po setmění a potravu shání i několik stovek metrů od něj.

Rozmnožování

Myšice lesní má za rok až 4 vrhy mláďat. Začíná se rozmnožovat poměrně brzy už v únoru až březnu; poslední vrhy jsou v září. +more Nejčastěji mívá 5-6 mláďat (pozorované rozmezí je 2-9), která kojí dva týdny. Mláďatům se oči otevírají v 12 dnech, osamostatňují se ve třech týdnech a v 6-8 týdnech pohlavně dospívají. Pokud se myšice lesní nestane kořistí kuny, sovy nebo zdivočelé, příp. divoké kočky, může se v přírodě dožít 2, v zajetí výjimečně až 3 roky.

Nemoci

Myšice je přenašečem některých patogenů, mj. i jednoho z hantavirů - viru Dobrava, objeveného ve Slovinsku.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id20612/]Článek na BioLibu[/url] * [url=http://www.hununpa.cz/modules/news/article.php?storyid=923]Článek na stránkách Hununpa[/url]

Kategorie:Myšovití