Myšice temnopásá

Rozšíření myšice temnopásé v Česku Myšice temnopásá (Apodemus agrarius) je menší myšovitý hlodavec, o málo větší než myš domácí. Žije především ve vlhčích oblastech, ale také na polích a u okrajů lesa. Je rozšířena ve střední a východní Evropě od Německa až po Kavkaz. Druhou izolovanou oblastí rozšíření je Dálný východ. V Česku žije na severní a střední Moravě a v severních oblastech Čech.

Po hřbetě této myšice se od hlavy až k ocasu táhne 2-3 mm široký tmavý pruh.

Popis

Svrchní strana těla myšice temnopásé je rezavě hnědá až žlutohnědá. Břicho má výrazně světlé - šedohnědé až do bíla. +more Délka těla je 70-125 mm, ocas má o trochu kratší než tělo. Váží 15-40 g.

Rozšíření

Myšice temnopásá je kromě českých zemí rozšířena prakticky v celé střední a východní Evropě. Na západě zasahuje až do severoněmeckých nížin a do severní Itálie. +more Dále žije ve všech zemích střední a východní Evropy včetně celého Balkánu, pobaltských států a Ruska. Zde zasahuje až do Kavkazu a do zakavkazských republik. Oblast výskytu pokrývá děle Sibiř až po Bajkal, část Kazachstánu a Kyrgyzstánu a přilehlé oblasti Číny a Mongolska.

Druhou oblastí myšice temnopásé je východní Asie: žije v Číně (především Mandžusku), na Tchaj-wan, v Koreji a na ruském Dálném východě v oblasti ohraničené na jihu 25. stupněm severní šířky.

Rozšíření v Česku

V Česku se myšice temnopásá dlouhodobě vyskytuje především na celé severní Moravě, přibližné severně od Olomouce. V období po druhé světové válce se rozšířila i dále na jih - především na Vsetínsko a Kroměřížsko a také do okolí Brna. +more Nejnověji byla nalezena i v okolí Hodonína a Znojma, i když zde již, stejně jako u Brna, jde jen o ostrůvkovitý výskyt.

V Čechách se vyskytuje jen na severu od Teplicka přes Českolipsko až k Liberecku. Ostrůvkovitě se pak vyskytuje na Chebsku, v Krušných horách, ve východním Podkrkonoší a v Broumovském výběžku. +more Dřívější literární záznamy o nálezech z jiných částí Čech, především z Českobudějovické pánve, nejsou spolehlivě doložené.

Na Dálném východě je velmi hojná; v Evropě už výrazněji méně. Její populační hustota zde kolísá mezi 5 a 50 jedinci na hektar. +more V rocích populační exploze je počet zvířat výrazně vyšší, ale v Evropě nebyla od roku 1970 žádná takové exploze zaznamenána.

Prostředí

Myšice temnopásá žije v otevřené krajině. S oblibou vyhledává vlhčí stanoviště (rákosí), ale stejně často ji lze nalézt i na polích, na mezích a na okrajích menších lesíků, ale i na okrajích zahrad nebo městských parků. +more Proniká do okolí lidských sídlišť a přizpůsobí se i životu v menších vesnicích.

Nejvíce se vyskytuje v nížinách, ale ostrůvkovitě žije i ve vyšších polohách: v Krušných horách a Jeseníkách až do 800 m n.  m. +more, v Krkonoších i nad 1000 m. V Evropě byla nejvýše nalezena v Severní Makedonii - 1750 m.

Způsob života

Žije v nehlubokých norách, které si vyhrabává celá skupina jedinců. Obvykle mívají dva vchody. +more Je aktivní hlavně za soumraku, ale i ve dne. Neskáče a nešplhá tak dobře, jako myšice lesní a myšice křovinná. Na zimu se stěhuje do stohů nebo do budov.

Rozmnožuje se od dubna do října. Po 3 týdnech březosti přivádějí samice na svět 4-9 mláďat. +more Ta jsou 14 dní kojena; pohlavně dospívají ve 2 měsících. V jednom roce mívá samice 2-3 vrhy.

Potrava

Myšice temnopásá je všežravá. Rostlinná potrava však u ní převažuje - požírá hlavně semena pěstovaných rostlin, plevelů, jejich zelené části i kořínky. +more Z živočichů se živí larvami hmyzu i dalšími drobnými bezobratlými (pavouky, žížalami).

Nemoci

Myšice je přenašečem některých patogenů - z jedince odchyceného v roce 1976 v jižní Koreji u řeky Hantaan byl poprvé izolován hantavirus.

Odkazy

Reference

Literatura

Anděra Miloš, Horáček Ivan (2005): Poznáváme naše savce. Sobotales, Praha

Externí odkazy

Kategorie:Myšovití