Cesko.wiki Myšice křovinná
Author
Albert FloresMyšice křovinná (Mus spicilegus) je druh malé hlodavé savce z podčeledi pravých myší (Murinae). Tento druh je rozšířený v Evropě a Asii. Myšice křovinná je přizpůsobena životu v otevřeném terénu, zejména v suchých a stepních oblastech. Je to společenské zvíře, které žije ve skupinách a stavbách, které vytváří pod zemí. Myšice křovinná je malá a kompaktní s šedohnědým a světle hnědým zbarvením. Její ocas je dlouhý a plně osrstěný, což ji odlišuje od klasické domácí myši. Dospělý jedinec dosahuje délky přibližně 12 centimetrů a váží asi 20 až 40 gramů. Myšice křovinná se živí převážně semeny, ale také konzumuje hmyz, traviny a další rostlinnou potravu. Tento druh je známý pro svůj způsob rozmnožování. Má promiskuitní páření, kdy samec a samice se páří s různými partnery. Samice mohou mít více než deset vrhů za rok, každý vrh obsahuje dvě až šest mláďat. Myšice křovinná je noční zvíře, které se stává aktivní v noci a odpočívá během dne v norách nebo skrýších. Myšice křovinná je považována za druh s minimálním ohrožením ohrožením, ale v některých oblastech její populace klesá kvůli ztrátě přirozeného prostředí a změně klimatu. Je také vystavena lovu a predaci od koček a dalších predátorů. V některých zemích je tato myš chráněna zákonem. Myšice křovinná má významnou roli v ekologickém systému, protože pomáhá šířit semena rostlin.
Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) je myšice asi stejně velká jako myš domácí. Ve starší odborné literatuře byla označována jako myš lesní, což svádí k záměně s myšicí lesní - jinou velmi příbuznou a velmi podobnou myšicí.
Rozšíření
Obývá skoro celou kontinentální Evropu kromě severní Skandinávie a Finska. Žije i na Islandu a na středomořských ostrovech. +more V Asii proniká až do Číny, Mongolska a severní Indie. Vyskytuje se také v severozápadní Africe. Přední zuby myšice křovinné.
Výskyt v Česku
Myšice křovinná je jedním z našich nejběžnějších drobných savců. Žije na prakticky celém českém území od nížin až po subalpinské pásmo hor - např. +more v Krkonoších až do téměř 1500 m n. m.
Stavba těla
Tato myšice váží 13-38 g. Dosahuje délky těla 75-110 mm; ocas je o něco kratší (70-105 mm). +more Je na něm 150-180 rohovinových kroužků. Má velké ušní boltce, šedohnědý, lehce nahnědlý kožíšek, na břiše špinavě bílý, přičemž hranice přechodu barev mezi boky a břichem není ostrá. Mívá také žlutou skvrnu na hrdle, která je však oproti myšici lesní menší a nezasahuje na přední končetiny.
Výskyt
Obývá světlé a suché lesy, křovinatá místa na krajích polí, křoviny podél vod, ale také parky a okraje měst a vesnic. Žije i v horách především v křovinatých místech podél cest. +more V zimě se přestěhovává k lidským obydlím (pokud jsou blízko), nebo přímo do nich.
Vyskytuje se i v centrech velkoměst. Jako tzv. +more pionýrský druh je jedním z prvních savců osidlujících zdevastované nebo naopak rekultivované plochy (smetiště, opuštěné lomy, výsypky dolů apod. ).
Způsob života
Myšice křovinná velmi dobře šplhá i skáče - většinou se pohybuje rychlými skoky. Dovede také plavat. Za potravou se vydává po setmění.
Žije v málo organizovaných společenstvích. Skupinám dominuje dospělý samec, jehož relativně velké teritorium překrývá teritoria většiny podřízených samic.
Potrava
Živí se hlavně semeny - často konzumuje zásoby zrní. Potravu doplňuje některými drobnými plody, kořínky, hmyzem i dalšími bezobratlými - umí např. +more nahlodávat ulity hlemýžďů a vykusovat jejich těla. Živočišná složka u ní tvoří významnější podíl především na jaře a v létě. Zelené části rostlin požírá jen málo.
Často si dělá zásoby, například pecek třešní. Zimu stejně jako ostatní myšice nepřespává a dožívá se až 3 let.
Rozmnožování
Staví si hnízdo v noře, kterou si vyhrabává nejčastěji v měkkých půdách. Doupě má 2 až 3 východy. Někdy se však hnízdo nachází na zemi.
Samice vrhá mimo zimní období až třikrát ročně 2 až 9 mláďat (obvykle 4-7). Ta se rodí holá a slepá; váží 1-2 g. +more Od 6. dne se jim pokrývá hřbet šedohnědou srstí a po několika dalších dnech světlejší srstí i břicho. Ve 12 dnech jim rostou přední zuby; oči se jim otvírají po 12-14 dnech.
Nepřátelé
Myšici v Česku loví draví ptáci a sovy, ale i krkavcovití. Ze savců jsou to především drobné lasicovité šelmy, ale např. +more i lišky.
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.biolib.cz/cz/taxon/id20613/]Článek na databázi BioLib[/url]