Cesko.wiki Mše (Bernstein)
Author
Albert FloresÚvod Mše je dílo amerického skladatele Leonarda Bernsteina, které bylo poprvé provedeno v roce 1971. Tato mše je kompozičně velmi neobyčejná, protože kombinuje prvky klasické mše s moderními hudebními styly jako jazz, rock a blues. Bernstein také do celého díla zapracoval politické a sociální poselství. Mše obsahuje devět částí, které provází vokální sólisté, sbory a orchestr. Bernstein zde využívá různorodé hudební nástroje jako trubky, bicí, elektrickou kytaru a saxofon. Dílo je charakteristické svou energií a vášní, kterou skladatel vložil do každé části. Mše Leonarda Bernsteina je hluboce náboženská a přitom kritická vůči náboženským institucím. Skladatel vyjadřuje svou víru v lidskou solidaritu a vzkazuje posluchačům, aby se věnovali péči o druhé lidi a svět kolem sebe. Toto dílo získalo velkou popularitu a je často prováděno po celém světě. Mše je důležitým dílem v Bernsteinově tvorbě a ukazuje jeho schopnost propojit různé hudební žánry s výraznými sociálními a politickými myšlenkami.
Logo užívané pro Bernsteinovu Mši Mše, celým názvem Mše, divadelní kus pro zpěváky, hráče a tanečníky (v anglickém originále , resp. ), je hudebně divadelní dílo amerického skladatele Leonarda Bernsteina. Text k ní napsal sám Bernstein spolu s libretistou Stephenem Schwartzem a s využitím pasáží z římskokatolické mše. Jde o monumentální kus téměř dvouhodinové délky a vyžadující účast bezmála tří set interpretů. Premiérově byla uvedena v září 1971 při otevření Kennedyho centra ve Washingtonu. V Česku měla svou scénickou premiéru v srpnu 1997.
Vznik a souvislosti
Leonard Bernstein v roce premiéry Mše (1971) Již padesátiletý Bernstein Mši složil jako své vrcholné dílo, a to na výzvu Jacqueline Kennedyové, vdovy po zavražděném prezidentovi J. +more F. Kennedym. Premiérově byla uvedena 8. září 1971 u příležitosti otevření Kennedyho centra ve Washingtonu. Bernstein na projektu pracoval s přestávkami tři roky. Několik posledních částí autor dokončil pouhé dva dny před první zkouškou.
Bernstein byl v té době jednou z největších osobností americké hudební kultury, první ryze americký šéfdirigent Newyorské filharmonie a autor klasických muzikálů i díla symfonického. Duchovní problematice se věnoval už v předešlých dílech, například své starozákonní +more_3_(Bernstein)'>3. symfonii Kadiš, jejíž uvádění bylo v Izraeli původně zakázáno, neboť mnohé věřící na první poslech pohoršoval způsob „hádání se s Hospodinem“. Tentokrát použil formu tradičního obřadu římské mše, kterou však pojal jako velkolepou muzikálově dramatickou show, v níž jednotlivé mešní pasáže doplnil vlastními texty, které sepsal ve spolupráci s mladým libretistou Stephenem Schwartzem. Mešní části libreta jsou psané v latině, vložené části v angličtině.
Bernsteinovu manažerovi Schuyleru Chapinovi i režisérovi inscenace Gordonu Davidsonovi se dílo jevilo příliš dlouhé, a tak autora přesvědčili k jejímu zkrácení, pouze však na předpremiéru, zatímco další představení včetně premiéry již byla hrána v plné délce.
Premiéru řídil dirigent Maurice Peress, do hlavní role Kněze byl obsazen barytonista Alan Titus. Uvedení díla vzbudilo silné emoce a rozporná hodnocení. +more Bernsteinova biografka Meryl Secrestová píše o Mši jako o „snad nejspornější Bernsteinově skladbě“. Např. Paul Hume z Washington Postu psal o „největší hudbě, jakou kdy Bernstein napsal“, zatímco John Simon měl dílo za „nepůvodní a pozérský žvást“ a kritizoval zejména „prostoduché, okázalé, banální“ libreto. Pobouření vyvolala především scéna Kněze tančícího na oltáři, považovaná některými až za svatokrádežnou.
I přes nejednoznačné recenze byla ještě v roce 1971 vydána nahrávka a objevil se zájem o vytvoření méně nákladné verze, jemuž Bernstein posléze vyhověl. Na léto 1972 se připravovalo představení v Cincinnati, přičemž místní arcibiskup vydal pastýřský list, v němž lidem zakazoval jít na představení. +more Na uvedení Mše v britské veřejnoprávní BBC Two reagovala s odporem tamní organizace katolických kněží. Na pozvání papeže Pavla VI. však Bernstein přijel v létě 1973 do Vatikánu řídit koncert zahrnující i jeho vlastní hebrejsky zpívané Chichesterské žalmy a rozruch kolem Mše s tím v podstatě utichl.
Obsah
Ústřední postavou je mladý kytarista, který začíná zpívat Bohu prostou písničku („Sing God a simple song…“) a vydává se, plný víry a odhodlání, na kněžskou dráhu. Na ní však postupně podléhá rozporům současného světa a neúspěchům ve svém kněžském poslání. +more Street chorus muzikálových sólistů vnáší zdánlivé sebevědomí a cynismus spolu s nejistotou a úzkostí mladé generace, Kazatel hlásá konzumní morálku. Kněz pak pozbývá svou víru a ve vrcholném okamžiku obřadu propadne zoufalství („Things Get Broken“). Po druhém Zjevení (ve formě sóla pro příčnou flétnu) vstoupí chlapecký hlas jako ztělesnění čistoty a nevinnosti (s obměněnou „Sing God a secret song…“) a Kněz nakonec přece jen dospěje k poznání, že rozporuplnost moderního světa dokáže překonat prostá víra. Celé představení tak končí sjednocujícím sborovým a cappella hymnem k Bohu („Almighty Father“) a sdělením: „The Mass is ended; go in Peace. “ („Mše skončila; jděte v pokoji. “).
Struktura díla
Skladba se dělí do 17 základních částí (český překlad dle uvedení na Moravském podzimu 2001):
Interpretační obsazení
Kněz / Celebrant * Kazatel / Preacher * Pouliční sbor (a sólisté z jeho středu) * chlapecký sbor (a sólista) * sbor * sólové hlasy ze záznamu * rocková a bluesová kapela * pochodová (dechová) hudba * symfonický orchestr
Provedení v Česku
V České republice byla Mše kompletně scénicky uvedena až po autorově smrti. V roce 1997 ji nastudoval brněnský tým se stálým hostujícím dirigentem Státní filharmonie Brno Casparem Richterem (ten již předtím s filharmonií řídil její koncertní uvedení v Rakousku). +more Obsazení o 278 účinkujících zahrnovalo kromě sólistů, brněnské filharmonie, Českého filharmonického sboru také chlapecký sbor Pueri gaudentes, Dechový orchestr brněnské konzervatoře, jazzband a rockovou kapelu Kryštofa Marka. Dne 28. srpna 1997 se uskutečnila veřejná generální zkouška a v následujících dvou dnech dvě hlavní představení na nádvoří Pražského hradu před katedrálou sv. Víta.
Druhé provedení následovalo téměř přesně 30 let po světové premiéře, a to 19. +more září 2001 v Brně jako zahajovací koncert 36. Mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim. V hale Rondo Mši uvedl režisér Stanislav Moša s dirigentem Milošem Machkem. Státní filharmonii Brno a Český filharmonický sbor Brno tentokrát doplnil Bratislavský chlapecký sbor, Posádková hudba Brno a opět rocková kapela s jazzovým triem Kryštofa Marka. Street chorus se rekrutoval z muzikálových herců Městského divadla Brno, Kněze ztvárnil Richard Morris a Kazatele Frank Odjidja. Záznam z představení uvedla Česká televize na programu ČT2 29. září téhož roku.
Zvláštností brněnské inscenace byla vlastní úprava textů, které zaznívají jako součásti Epištoly. Ta je v originále proložena čtyřmi přímluvami či čtenými úryvky z dopisů: nejprve dvou mladých mužů, poté staršího muže a mladé dívky. +more V českém znění se v nich vystřídaly dva mužské a dva ženské hlasy, přičemž první dva texty byly volnými překlady originálu do češtiny, zatímco druhé dva byly vyměněny za nové úryvky. Ty reagovaly na aktuální události, kdy pouhý týden před brněnským uvedením Mše došlo k newyorským útokům na Světové obchodní centrum:.
V roce 2012 Bernsteinovu Mši uvedl také Mezinárodní hudební festival Petera Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou, ovšem jen jako multimediální projekt s projekcí jejího záznamu.
Další plnohodnotné scénické uvedení bylo ohlášeno na rok 45. výročí skladby, a to v režii bratrů Michala a Šimona Cabanových a nastudování slovenského dirigenta Oskara Rózsy. +more Hlavní role Kněze/Celebranta se ujal Vojta Dyk, který účinkoval jako dvanáctiletý už v inscenaci z poloviny 90. let v roli Chlapce. Dále byli obsazeni např. Tereza Černochová, Ondřej Ruml či David Uličník. Sborový zpěv připadl tělesům Czech Ensemble Baroque a Pueri gaudentes, instrumentální složku doplnili členové B-Side Bandu. Jde o samým Bernsteinem upravenou verzi díla, která je obsahem stejná, klade však nižší nároky na rozsah ansámblu, takže v její inscenaci účinkuje jen asi 100 osob. Premiéra byla naplánována na 6. března 2016 v Olomouci, poté mají během března následovat představení v Českých Budějovicích, Brně, Ostravě, Praze, v září pak v Hradci Králové.
Nahrávky
1971: Alan Titus (Kněz), Larry Marshall (Kazatel), Sbor Normana Scribnera, Berkshireský chlapecký sbor, studiový orchestr, Leonard Bernstein (dirigent) - Columbia Masterworks (LP USA) / CBS (LP VB) / Sony Music (CD). Reedice: 1997, 2008. +more * 2004: Jerry Hadley (Kněz), Julian Frischling (Chlapec), Rundfunkchor Berlin, Staats- und Domchor Berlin, Deutsches Symphonieorchester Berlin, Kent Nagano (dirigent) - Harmonia Mundi * 2009: Randall Scarlata (Kněz), Tölzer Knabenchor, Chorus Sine Nomine, Tonkünstler-Orchester, Absolute Ensemble, Kristjan Järvi (dirigent) - Chandos Records * 2009: Jubilant Sykes (Kněz), Asher Edward Wulfman (Chlapec) Sbor Morganovy státní univerzity, Peabody dětský sbor, Pochodová hudba Morganovy státní univerzity, Baltimorský symfonický orchestr, Marin Alsop (dirigent), nahráno 21. a 22. října 2008 v Koncertní hale Josepha Meyerhoffa v Baltimoru - Naxos Records.