Nabonid

Nabonid (akkadsky Nabú-na´id, „[Bůh] Nabú je veleben“) byl poslední novobabylonský král z chaldejské dynastie, panující v letech 556-539 př. n. l. Jeho otec byl patrně náčelníkem aramejského kmenového svazu, matka Adad-guppi byla kněžkou boha Sína v syrském Charránu (Karrhy). Nabonid nebyl příbuzný s předcházejícími chaldejskými králi, ke královskému titulu mu dopomohla klika stojící proti předchozímu králi Lábaši-Mardukovi (která ho zavraždila).

Nabonid, který nepocházel z královského rodu, zahájil svou kariéru u dvora králů Nebukadnezara II. +more a Neriglissara. Na trůn ho pravděpodobně dosadili příznivci z kněžských a úřednických kruhů. Pokračoval ve výbojích v syrském prostoru (554-553 př. n. l. ), konkrétně v oblasti Chamátu a Edomu. Vzhledem k tomu, že podporoval rekonstrukci chrámů boha Sína v Charránuu a Uru a deset let se zdržoval mimo Babylón na Arabském poloostrově, došlo k napětí mezi ním a mocným kněžstvem boha Marduka. Důvod jeho podpory kultu boha Sína spočívá ve faktu, že v Charránu působila jeho matka jako Sínova kněžka (a zřejmě on sám se v Charránu narodil). V hlavním městě ho zatím zastupoval jeho syn a korunní princ Bél-šarra-usur - z Bible známý jako Belšazar. Nabonidovo postavení v Babylonii nalomil i dlouhotrvající hladomor spolu s celkovou ekonomickou krizí říše.

Nespokojenost obyvatelstva způsobila, že pro perského krále Kýra II. +more nebylo příliš složité najít v Nabonidově říši vrstvy, které si přály změnu a králův pád. Dne 29. října 539 př. n. l. tak mohla perská vojska bez boje obsadit Babylón, přičemž Nabonidův další osud je nejasný.

Nabonid a Bible

Nabonid je (stejně jako jeho syn Bél-šarra-usur) zmíněn v Bibli. V knize proroka Daniela o nich čteme, přičemž někdy se má za to, že je Nabonid zaměněn za +more'>Nebukadnesara II. , protože v prvním a druhém verši páté kapitoly stojí:.

Nejde zde ale o bezprostřední příbuzenskou posloupnost, nýbrž o případ, kdy se „otcem“ v Bibli míní předek, který byl v kladném či záporném smyslu duchovně významný - podobné užití najdeme například v první knize Královské:

Nebukadnesar II. +more je z vypravěčské perspektivy knihy Daniel významnější Bél-šarra-usurův předek na trůnu než Nabonid, protože Nebukadnesar II. se nakonec poddal Danielovu Bohu, kdežto jeho nástupce Nabonid uctíval opět božstva Babylonie (dokladem jsou Nabonidovy válce: urské a sipparský). Konec Belšasarovy vlády je v knize Daniel ironicky dovršen zneuctěním právě těch předmětů, které původně zneuctil sám Nebukadnesar jejich odnesením z Jeruzalémského chrámu při dobytí Jeruzaléma.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. thebritishmuseum. +moreac. uk/compass/ixbin/hixclient. exe. _IXDB_=compass&_IXFIRST_=1&_IXMAXHITS_=1&_IXSPFX_=graphical/full/&$+with+all_unique_id_index+is+$=OBJ4563&submit-button=summary]Nabonidova kronika v Britském muzeu (anglicky)[/url].

Kategorie:Králové z 11. +more babylonské dynastie Kategorie:Narození v 6. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí v 6. století př. n. l. Kategorie:Muži Kategorie:Bibličtí panovníci.