Nakamotův koeficient
Author
Albert FloresNakamotův koeficient (NK) je jedním ze způsobů, kterými lze měřit stupeň decentralizace blockchainové sítě. Poprvé byl navržen v roce 2017 Balaji Srinivasanem a Lelandem Leem a pojmenován na počest vynálezce kryptoměny Bitcoin, Satoshiho Nakamota.
Nakamotův koeficient vyjadřuje minimální počet entit, které jsou potřeba pro ohrožení fungování sítě. Hodnota koeficientu se v čase mění a definice ohrožení se může lišit v závislosti na definici úzkého místa, viz podkapitola Decentralizace a její omezení.
Důvody vzniku
Podle Srinivase a Leeho panovalo v kryptoměnové komunitě přesvědčení, že hlavní výhodou kryptoměn nad konvenčními měnami je zejména jejich decentralizace. Navzdory tomu ale nebyl dostupný způsob, kterým by se dala decentralizace dané měny objektivně měřit. +more Srinivas a Lee se tedy inspirovali Giniho koeficientem a Lorenzovou křivkou a navrhli Nakamotův koeficient jako nástroj pro sledování vývoje decentralizace jednotlivých měn v čase a zároveň umožňující vývojářům decentralizaci zvyšovat.
Decentralizace a její omezení
Omezení decentralizovaných služeb plyne z podstaty jejich existence - tedy, že kterákoliv decentralizovaná síť má svá úzká centralizovaná místa. Uveďme zde ilustrativní příklad:
Kryptoměna Bitcoin postrádá centrální autoritu, je tedy decentralizovaná a každý uživatel se může na jejím chodu podílet. Přesto, pokud si uživatel chce koupit bitcoinovou minci, v naprosté většině případů využije služeb některé z kryptoměnových burz/směnáren. +more Pokud bychom v tomto příkladu uvažovali existenci pouze dvou kryptoměnových burz na světě, pak lze říci, že Bitcoinová síť jako taková je decentralizovaná, ale pro zamezení přístupu uživatelů k Bitcoinu je potřeba přerušit přístup pouze ke dvěma úzkým místům tohoto ekosystému. Nakamotův koeficient Bitcoinu by v takovém scénáři byl roven 2.
Je pochopitelně možné zvolit i jiná úzká místa a některá jsou významnější než jiná. Např. těžba je pro fungování sítě naprosto nezbytná, naopak kompromitace burzy pro existenci dané blockchainu život ohrožující být nemusí. Těžba . více než 99 % transakcí vykonává jeden těžař. Softwarový klient . celý ekosystém spoléhá na jeden softwarový klient. Vývojáři . se na vývoji podílí pouze jeden programátor. Burzy/Směnárny . 99 % transakcí prochází přes jednu burzu. Uzly . jsou všechny uzly v jedné zemi. (popřípadě v jedné budově, jednom datacentru. ) Adresy . pokud je 99 % mincí vlastněno jednou entitou.
Proto se může definice Nakamotova koeficientu lišit. Např.
* NK může udávat potřebný počet směnáren k ovládnutí 75 % obchodu s kryptoměnami. * NK může udávat minimální počet zemí, ve kterých se nachází 51 % těžařského výkonu. +more * NK může udávat minimální množství těžařů kontrolujících 51 % těžařského výkonu.
Nakomotův koeficient pro jednotlivé blockchainy
Jak bylo uvedeno v předchozím textu, Nakamotův koeficient má vždy podobný význam - „minimální počet X potřebný k ovládnutí Y % Z“.
Pro blockchainy využívající konsenzus Proof of Stake je NK definován jako „minimální počet uzlů (validátorů), které dohromady kontrolují více než 33,33% zástavy (staku) sítě“.
Mina | 63 |
---|---|
Thorchain | 33 |
Avalanche | 25 |
Solana | 24 |
Terra | 15 |
Sui | 14 |
Stargaze | 13 |
Osmosis | 10 |
Hedera | 9 |
Binance | 8 |
Agoric | 8 |
Near | 8 |
Cosmos | 8 |
Celestia | 4 |
Polygon | 4 |
Graph Protocol | 3 |
Ethereum | 2 |
Regen Network | 0 |