Nazlı Ilıcaková

Technology

12 hours ago

Author

Nazlı Ilıcaková je česká horolezkyně a průvodkyně vysokohorská horská vůdkyně. Je jednou z nejúspěšnějších českých horolezek a zúčastnila se mnoha významných výprav do hor. Pochází z malého města v blízkosti Hradce Králové a od mládí projevovala zájem o sport a přírodu. Ve věku 17 let se začala věnovat horolezectví a brzy si získala pověst schopné a odvážné horolezkyně. Ilıcaková absolvovala řadu vysokohorských výstupů jako součást české expedice. V roce 2006 se zúčastnila úspěšné výpravy na horu Kančendžengu v Himálaji. V roce 2009 se stala první Češkou, která vystoupila na vrchol hor gastrolabeu dico a Makalu. Navíc pracuje také jako horská vůdkyně a průvodkyně, kde předává své znalosti a zkušenosti dalším horolezcům. Spolupracuje s různými horolezeckými organizacemi a účastní se také charity. Její příběh a úspěchy jsou inspirací pro mnoho horolezců. Její odvaha a vytrvalost již získaly uznání nejen v Česku, ale i v zahraničí. Nazlı Ilıcaková napodobuje českou horolezeckou tradici a je jednou z nejvýznamnějších žen v této oblasti v Česku.

Nazlı Ilıcaková (nepřechýleně Nazlı Ilıcak, rozená Nazlı Çavuşoğluová; * 1944 Ankara) je turecká novinářka, spisovatelka a politička. Byla poslankyní za Stranu cti v letech 1999 až 2001.

Po pokusu o převrat v Turecku byla vzata do vazby a trestním soudem odsouzena za členství v ozbrojené teroristické organizaci a vyzývání k převratu k doživotnímu vězení.

Soukromý život

Nazlı Ilıcaková se narodila roku 1944 politikovi Muammeru Çavuşoğluovi, bývalému ministru dopravy a veřejných prací, a jeho manželce Ihsan. Má bratra Ömera Çavuşoğlu.

Absolvovala soukromou kolej TED Ankara a istanbulské Lycée Notre Dame de Sion, následně pak studovala politické vědy na Lausannské univerzitě.

V roce 1969 se vzdala za Kemala Ilıcaka, vydavatele deníku Tercüman, se kterým měla dvě děti. Její manžel zemřel v roce 1993. +more Druhé manželství Ilıcakové s Eminem Şirinem (1994 až 2003) skončilo rozvodem.

Kariéra

Žurnalistice se začala věnovat po otcově smrti v roce 1972. Pracovala pro Tercüman, stala se vydavatelkou bulvárního Bulvar. +more Později psala pro další listy jako Meydan, Hürriyet, Akşam, Yeni Safak, atd.

Ilıcaková byla v tureckých parlamentních volbách v roce 1999 zvolena poslankyní. O mandát přišla v roce 2001, když úřady zakázaly činnost její Strany cti. +more Bránila se proti tomu až u Evropského soudu pro lidská práva, který to v rozsudku případu Ilıcak v. Turecko (č. 15394/02) označil za porušení jejích lidských práv.

V roce 2014 přišla spolu s dalšími významnými novináři o zaměstnání kvůli kritice vlády. Ilıcaková dál psala články kritizující vládu a obhajující hnutí Fethullaha Gülena, a to zejména po turecké korupční krizi na konci roku 2013. +more V červenci 2016 byla zatčena v rámci čistek po pokusu o státní převrat. Soud s ní a dalšími novináři začal v červnu 2016, v únoru 2018 byla odsouzena na doživotí. Proti verdiktu protestovali zástupci Mezinárodního PEN klubu a úřadu pro lidská práva OSN.