Cesko.wiki Nejstarší dějiny Třebíče
Author
Albert FloresNejstarší dějiny Třebíče jsou stránkou české historie, která se zabývá raným vývojem města Třebíče a jeho okolí. Tato článková příručka na české Wikipedii poskytuje komplexní informace o nejstarších událostech a dějinách města od pravěku až po raný středověk. Článek se začíná věnovat pravěkým osadám na území Třebíče a okolí, které zde existovaly již před tisíci lety. Dále se dozvíme o prvních historických záznamech a osídlení oblasti keltským kmenem Bojů. Po keltské éře přichází římská říše a Germáni, kteří ovlivnili osídlení regionu a jeho rozvoj. Hlavní část článku se věnuje slovanskému osídlení Třebíče a okolí v 6. a 7. století a stavebním prvkům, které byly zde nalezeny. Článek také podrobně popisuje místní hrad, který byl postaven na začátku 12. století, a jeho proměny v průběhu středověku. Dále článek zmiňuje významné historické události, které proběhly ve městě, jako například založení kláštera na konci 12. století, kdy se Třebíč stala významným centrem církevního života. Další zmiňované události jsou například bitvy českého krále Přemysla Otakara II. nebo husitské hnutí ve 14. a 15. století. Článek také nabízí informace o památkách a historických objektech v Třebíči, jako je bazilika sv. Prokopa, staré město a židovská čtvrť, které jsou důležitými příklady architektury a historického dědictví. Celkově je článek Nejstarší dějiny Třebíče důkladným průvodcem historií města a poskytuje čtenářům komplexní informace o jeho vývoji od pravěku až po středověk.
Osídlení Třebíče a jejího okolí mělo započít již v dobách pravěku, další vývoj je nicméně zmapován lépe.
Podle Bartuška byla krajina Třebíčska vyhledávána již zvířaty v době starších čtvrtohor, o tom mají svědčit některé kosterní nálezy, přímo v Třebíči byly v cihelnách nalezeny kosti soba (latinsky Rangifer arcticus), chlupatého nosorožce (latinsky Rhinoceros antiquitatis), mamuta severního (Elephans primigenius) a jelena (Cervus tarandus).
Mohelenská hadcová step Podle sbírek Muzea Vysočiny existují doklady o osídlení okolí Třebíče v dobách pravěku, poblíž Mohelna byla nalezena stanice člověka diluviálního typu z období solutréenu a v ní mimo jiné křišťálová čepel z období szeletien. +more Další nálezy z období 4. tisíciletí př. n. l. byly nalezeny ve Štěpánovicích. Mezi nimi byla i Štěpánovická Venuše, párová soška znázorňující pohlavní akt. V mladší době kamenné (v tzv. neolitu) docházelo k postupnému osidlování prvními zemědělci, na Třebíčsku byly prvotně osídleny východní části okolo nynější Náměště nad Oslavou a také v oblasti níže položených a jižnějších oblastí Jaroměřic a Moravských Budějovic. Z obou těchto lokalit postupně zemědělci a pastevci postupovali směrem k dnešní Třebíči. Z tohoto postupu existují archeologické nálezy v oblastech Výčap, Vladislavi a také v Třebíči.
Solutrénský hrot oštěpu Hlavní oblastí života v okolí Třebíče v době mladší doby kamenné nicméně bylo hradisko nad řekou Jihlavou u Kramolína, byly zde nalezeny střepy tzv. +more malované keramiky, která byla zdobena bílou barvou a také střepů tzv. červené keramiky, která byla vypálena a vyhlazena do hladkého a lesklého povrchu. Také byly nalezeny kamenné pazourkové nástroje a úlomky některých nástrojů hliněných. Měla se zde objevit i první uměleckořemeslná práce na Třebíčsku, měla to být nádoba s držadlem, jež je ozdobeno zjednodušenou hlavičkou zvířete. Z nejstarší doby bronzové byly v tomto hradisku rovněž datovány nálezy, byla to např. bronzová spona z 5. stol. př. n. l. , v řece Jihlavě byla nalezena i bronzová dýka z 2. tisíciletí př. n. l. Tyto i další nálezy z tohoto naleziště jsou uloženy v depozitářích Muzea Vysočiny. Další nálezy byly objeveny nad Novými Dvory, byla to kamenná sekyrka - nálezcem byl učitel Dvořák. Metoděj Charvát dále uvádí významné nálezy u prehistorického hradiska u Senorad, kde měla být nalezena i sekyrka měděná či různé další předměty, kamenné i bronzové.
Další sídliště z doby malované keramiky bylo objeveno ve vypuštěném rybníku u Bohušic nedaleko Jaroměřic nad Rokytnou. Archeologové začali na tomto místě pracovat v dubnu roku 2011. +more Nejdůležitějším nálezem je úlomek kamenné sekyrky.
V brzké době železné je doloženo osídlení také na moravskobudějovicku a náměšťsku, jedno z nejdůležitějších sídlišť bylo poblíž Mohelenské hadcové stepi nad potokem Skřipina - v tomto sídlisku byly nalezeny kostrové pohřby pod mohylami, jedna má být dosud k nalezení na severním okraji stepi. Dále pokračovalo i osídlení kramolínského hradiska.
V následujícím období, v tzv. laténském období bylo prokázáno osídlení pouze mohelenského hradiska, a Senorad, hlouběji na západ zatím neexistují nálezy keltských sídlišť, nicméně se tradují pověsti o tom, že i ve Velkém Meziříčí nebo Třebíči byly nalezeny keltské mince. +more Později, za dob kolonizace střední Evropy Římany jsou prokázány nálezy římských mincí s různým datováním. Mimo jiné byly nalezeny v Kněžicích, Starči, Trnavě, Ptáčově, Rudíkově a také v samotné Třebíči.
Slované měli Moravu osídlit někdy na konci 5. +more a také počátkem 6. století, podle Bartuška archeologové usuzují, že do vyšších oblastí, mezi které Českomoravská vrchovina patří se odvažovali poměrně pomalu. Osidlování mělo probíhat po tocích Jihlava a Oslava, kde jsou patrny jejich čistě slovanské názvy. O osídlení přímo samotné Třebíče nemáme žádné hodnověrné zprávy, z dalších období také neexistují převratné nálezy, jedním z mála nálezů je byzantský bronzový krucifix, který byl nalezen v řece Jihlavě pod podklášterským mostem. Tento má svědčit o tom, že Třebíčí procházely důležité obchodní stezky. Další slovanské nálezy jsou již docela pozdní, například nálezy ze Sokolí mají být datovány až do 11. století.
