Nemocnice České Budějovice

Nemocnice České Budějovice je krajské zdravotnické zařízení ve městě České Budějovice. Jedná se o dva komplexy nemocničních budov v ulici B. Němcové v katastru České Budějovice 7 vlastněné akciovou společností Nemocnice České Budějovice a.s. se sídlem na adrese B. Němcové 585/54, jež nemocnici spravuje. Zřizovatel Nemocnice je Jihočeský kraj, jenž je zároveň stoprocentním vlastníkem akciové společnosti. Zařízení patří mezi největší v Česku a patří mezi největší zaměstnavatele v kraji. Mottem nemocnice je Na prvním místě je pacient.

Historie nemocnice

Počátky

První zdravotnické zařízení ve městě vzniklo již kolem roku 1300 jako špitál s kostelem svatého Václava. Stál u dnešní Krajinské ulice a podporovali jej jak čeští králové, například berními úlevami, tak měšťané. +more Ti přispívali odkazy a dary do chudinského fondu, kam směřovala i část výnosů z hospodaření města. Zajímavostí je, že tento fond občanům města sloužil nepřetržitě až do 20. století.

16.-18. století

Do začátku 16. století, kdy začala městská rada platit kvalifikovaného lékaře, plnil špitál spíše sociální než léčebnou funkci. +more Ve jeho druhé dekádě byla logickou reakcí na morové rány výstavba nového Morového špitálu s kostelem Nejsvětější trojice před Pražskou bránou. 24. července 1641 podlehl špitál v Krajinské katastrofálnímu požáru, jež město zachvátil po chybné manipulaci ranhojiče se rtuťovou mastí, ale byl opět obnoven.

Během 18. století došlo k dalšímu rozvoji městských zařízení s lékařskou péčí. +more V roce 1770 byla vybudována vojenská nemocnice, která stála v současné ulici Dr. Stejskala a jež později tvořila základ dnešní nemocnice. O jedenáct let později byl založen a později rozšířen Ústav pro chudé občany, v roce 1787 pak vznikl v Krajinské ulici v tehdejším domě čp. 285 chudobinec s nemocnicí.

19. století

Od roku 1812 začala rada města přemýšlet o postavení nové nemocnice, ke shodě došlo roku 1820 také díky finančnímu daru biskupa Johanna Prokopa hraběte Schaaffgotscheho v hodnotě přes tři tisíce zlatých. Příprava trvala dva roky, během kterých byla stržena starší zástavba a byl zpevněn pozemek na břehu Mlýnské stoky na Senovážném náměstí. +more 21. května 1827 byl položen základní kámen a následná stavba podle návrhu stavitele Josefa Bednaříka se zednickým mistrem Markusem Hoferem téměř tři roky, k financování projektu přispívalo i město. Původní špitál na rohu Hradební a Krajinské ulice byl v roce 1929 vydražen a získané finance se použily na investice do nového zařízení v čp. 129.

Kolaudací nemocnice s chudobincem, kde se o nemocné staraly i boromejky, prošla 4. +more října téhož roku. Od roku 1859 byl areál využíván pouze pro zdravotnictví a o jeho úspěchu svědčí i nutnost jeho několikerého rozšíření a jednání o výstavbě dalšího, modernějšího zařízení už od začátku roku 1881. Situaci příliš nepomohl ani vznik soukromého sanatoria "Haasenburgu", jehož budovy se později staly součástí dnešní Polikliniky Sever v ulici Na Sadech, dále v roce 1902 otevřená tzv. Říhárna (Sanatorium Jindřicha Říhy) v ulici U Tří lvů č. 4, a ani tzv. Šmídovna na Pražské třídě v místech proti první budově IGY. Ta sloužila jako pomocný špitál a především infekční oddělení, kde byly hospitalizováni pacienti s dermatologicko venerologickými nemocemi, což vedlo k mnoha stížnostem okolních obyvatel.

První polovina 20. století

Pavilón T1 I proto v roce 1906 dostalo město souhlas okresního zastupitelstva ke konstrukci větší nemocnice s kapacitou 150 lůžek, a nárokům na klid a slunce, dostatek vody a možnost budoucího rozšiřování areálu odpovídala lokalita na Lineckém předměstí v dnešní ulici Boženy Němcové, na konci tehdejší Schwarzenbergovy. +more Stavba podle projektu stavitele Josefa Mrkvičky proběhla od jara 1912 do podzimu 1913, kolaudována byla 18. listopadu téhož roku 1913, a vysvěcena 4. března 1914 biskupem Antonínem Josefem Hůlkou. Oficiálně otevřena pak byla hned o den později. Na hlavní budově dodnes slouží věžní hodiny od firmy Zink, vyrobené v červenci 1913 za 1 650 korun.

Nová nemocnice dostala na počest 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. +more název Kaiser Franz Josef-Jubiläums-Krankenhaus. 10. prosince 1918 pak byla Jubilejní nemocnice císaře Františka Josefa přejmenována na Všeobecnou veřejnou nemocnici.

Během první světové války pečovala o zraněné vojáky v Českých Budějovicích také Zeměbranecká kasárna arcivévody Rainiera v dnešní ulici Boženy Němcové, která byla v roce 1920 přeměněna na vojenskou nemocnici. Její část pak sloužila jako vojenský lazaret i během druhé světové války.

V meziválečných letech byla v hlavním areálu postavena nová administrativní budova, kde byly i byty pro lékaře a klauzura řeholních sester, které v nemocnici sloužily, a rovněž hospodářská budova s prádelnou, kuchyní a kotelnou. Po válce se v areálu postavilo několika dalších budov. +more V roce 1939 byla otevřena porodnice s gynekologií, v dalším roce pak pavilon chirurgie.

Časová osa změn v letech 1950-1989

1950 - garáže za historickou budovou A * 1952 - nový infekční pavilon se 120 lůžky, budova vrátnice a zvýšení administrativní budovy o jedno patro * 1954 - plicní a TBC pavilon, transfuzní oddělení * Polovina 50. let - nové garáže, centrální dílny, transformační stanice a sklady * Od 1. +more 11. 1954 - tehdy jediná protialkoholní záchytná stanice v Jihočeském kraji, kde fungovala kromě let 1978-1980, kdy se nacházela v protialkoholní léčebně Červený Dvůr v okrese Český Krumlov. * 1. září 1955 - založení školy, ke které v roce 1958 přibyla mateřská škola; v areálu fungují dosud, byť několikrát změnily svůj název i umístění * 1957 - zrušení ústavní zelinářské zahrady pro nedostatek pracovníků a technické problémy se zavlažováním * 1958 - KÚNZ získal další instituce, například Krajskou transfuzní stanici a plicní léčebnu ve Vyšším Brodě - Hrudkově, jež fungovala do konce roku 2005 * 1954-1955 - rekonstrukce budovy kožního oddělení a zvýšení počtu tamních lůžek * začátek 60. let - nová vodárna s vodojemem, čisticí stanice * 1963 - ozařovny onkologie * 1964 - založena klinická základna lékařské fakulty Karlovy univerzity * 1965 - nová truhlářská a čalounická dílna se sklady, ústavní jesle, veřejné osvětlení, požární zbrojnice a garáže pro autobusy * 1967 - ocelový přístřešek pro sanity a nové prostory knihovny, jež v nemocnici fungovala už od roku 1923, v psychiatrickém pavilonu * 1968 - kyslíková stanice interního oddělení * 1972 - speciální oddělení dlouhodobě nemocných * 1974 - pracoviště protetiky, jeho lůžková část v roce 1990 * 1979 - rekonstrukce administrativní budovy * 1979 - centrální kyslíková stanice s centrálními rozvody plynu * 1981 - adaptace bývalé hospodářské budovy, vznik lůžkové části rehabilitačního oddělení a Sdružený pavilon, přístavba nového chirurgického pavilonu (otevřen až roku 1985) * 1982 - po 4leté rekonstrukci a nástavbě otevřeno další patro budovy dětského oddělení * 1984 - nové sídlo neonatologického oddělení, nová kuchyně se zaměstnaneckou jídelnou, dokončení závodní mateřské školy * 1986 - léčebna pro dlouhodobě nemocné * 1986 - nová trafostanice, rekonstrukce čističky odpadních vod * 1987 - dokončení generální rekonstrukce kotelny a výměníkové stanice, místo uhlí se začíná používat plyn, přístavba transfuzního pavilonu a stavba pavilonu speciálního radiodiagnostického centra u chirurgického pavilonu * 1987 - modernizace historické budovy A.

Po roce 1989

V roce 1991 byl zahájen zkušební provoz letecké záchranné služby, v prosinci 1995 pak byla zrušena Vojenská nemocnice. Od 1. +more ledna 1952 se nemocnice stala součástí Krajského ústavu národního zdraví (KÚNZ) pod názvem Krajská nemocnice s poliklinikou, což bylo zestátněné Sanatorium dr. Říhy. Areál Vojenské nemocnice byl v letech 1996-1997 převeden do majetku města, jež v něm založilo Okresní nemocnici.

Na začátku roku 1996 byla nemocniční škola zařazena do Sítě škol pod názvem Speciální základní a mateřská škola při nemocnici, roku 2001 se pod novým právním subjektem a přejmenovala na Speciální školy, Štítného 3, České Budějovice. Od roku 2010 se nachází v nové budově dětského oddělení.

Roku 2000 bylo ustaveno Sdružení jihočeských nemocnic a o 4 roky později, v roce 2004, se z příspěvkové organizace Nemocnice České Budějovice stala akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je Jihočeský kraj.

Současnost nemocnice

Nemocnice se skládá ze dvou areálů v ulici Boženy Němcové, tzv. Horního, kde je sídlo akciové společnosti, a Dolního, který vznikl z původní Vojenské nemocnice. +more Vedení plánuje jejich sloučení do areálu původní nemocnice, jež by mělo přinést více pohodlí jak personálu tak pacientům.

31. +more prosince 2001 přešla příspěvková organizace Nemocnice České Budějovice po rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví do majetku Jihočeského kraje.

Oddělení nemocnice

Orientační plán areálu nemocnice v Českých Budějovicích Nemocnice poskytuje na čtyřiceti odděleních služby v oborech základní, specializované i vysoce specializované zdravotní péče prakticky ve všech lékařských oborech.

* 1. oddělení následné péče * 2. +more oddělení následné péče a Spánková laboratoř * Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) * Centrální laboratoře * Centrum pro poruchy spánku * Dětské oddělení * Gastroenterologické oddělení * Gynekologicko - porodnické oddělení * Chirurgické oddělení * Infekční oddělení * Interní oddělení * Kardiologické oddělení * Kardiochirurgické oddělení * Klinická hematologie * Kožní oddělení * Léčebna tuberkulózy a respiračních onemocnění * Lékárna ústavní a veřejná * Neonatologické oddělení * Neurochirurgické oddělení * Neurologické oddělení * Obor lékařské genetiky * Oční oddělení * Oddělení nukleární medicíny * Oddělení otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku (ORL) * Oddělení plastické chirurgie * Oddělení plicní a TBC * Oddělení pracovního lékařství * Oddělení urgentního příjmu * Oddělení úrazové chirurgie * Oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie * Onkologické oddělení * Ortopedické oddělení * Patologické oddělení * Pracoviště klinické farmakologie * Pracoviště epidemiologie * Psychiatrické oddělení * Radiologické oddělení * Rehabilitační oddělení * Soudnělékařské oddělení * Transfúzní oddělení * Urologické oddělení.

Doprava

Platební automat nemocničního parkoviště Nemocnici mají v názvu dvě zastávky MHD. +more První je U Nemocnice, jež se nachází kousek od areálu nemocnice a staví zde linky 2, 13, 15 a 22. Přímo před hlavním areálem se nachází zastávka "Nemocnice", kde staví linka 22. Nedaleko od nemocnice na Lidické třídě se nachází zastávka Šumavská, kde staví linky 5, 7 a noční linka 53. Nejblíže tzv. dolnímu areálu je zastávka Grünwaldova a Parkoviště Dynamo) Zastavují zde linky 13 a 22, na zast. Parkoviště Dynamo pouze linka 22.

Zajímavosti

V areálu nemocnice se od ledna do února 1986 natáčel film Operace mé dcery režiséra Ivo Nováka.

Galerie

Soubor:ČBu, hospital, gate (03). jpg|Brána areálu Soubor:ČBu, hospital, T1 (04). +morejpg|Hodiny na věži pavilónu T1 Soubor:ČBu, hospital, L (01). jpg|Vnitřní zahrada Soubor:ČBu, hospital, I (02). jpg|Čekárna v přízemí pavilónu I Soubor:ČBu, hospital, plan (01). jpg|Orientační plán Soubor:ČBu, hospital, ambulance (01). jpg|Sanitka Nemocnice České Budějovice Soubor:ČBu, hospital, road signs (02). jpg|Dopravní značení v areálu Soubor:ČBu, hospital, R (01). jpg|Pavilón R.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.fnmotol.cz/][url=http://www.nemcb.cz/]Oficiální]stránky nemocnice[/url[/url]

Kategorie:Nemocnice v Českých Budějovicích