Cesko.wiki Neonacismus
Author
Albert FloresNeonacismus je ideologie, která pochází z nacistického nacismu a má vlastní specifickou formu extremismu. Usiluje o obnovení a rozšíření nacistického hnutí v moderním světě. Tato ideologie je charakterizována přesvědčením v nadřazenost určitých ras a nacionalismu. Neonacisté často propagují nenávist vůči menšinám, zejména Židům, Romům a imigrantům, a podporují násilné a teroristické aktivity. V článku se pojednává o historii neonacismu v České republice, jeho ideových základech a organizacích. Také se zmiňuje o případech neo-nacistického násilí a terorismu, které se v České republice vyskytly. Dále jsou popsány různé strategie a metody, které používají neonacisté k šíření svých idejí a rekrutování nových členů. Článek také diskutuje o opatřeních, která česká vláda a další organizace přijímají k potírání neonacismu. Zmiňuje různé zákony a programy, které mají za cíl omezit šíření nenávisti a extremismu. Taktéž se zmiňuje o odporu a demonstracích proti neonacismu, které se konají v České republice. V závěru článku se uvádí, že neonacismus je v České republice stále závažným problémem, i když existují snahy o jeho potlačení. Společnost musí být ostražitá a aktivně se stavět proti extremistickým ideologiím, aby zaručila svobodné a rovnoprávné prostředí pro všechny své občany.
Neonacismus je ultrapravicová politická ideologie vycházející z nacismu. Ideologie vznikla po 2. světové válce. Ve většině zemí je zakázán jakožto ideologie směřující k porušování lidských práv.
Myšlenky neonacismu
Neonacisté vycházejí z teze o nadřazenosti bílé rasy. Hlavním nepřítelem neonacistů jsou přistěhovalci, politická levice, liberálové, Romové, homosexuálové, anarchisté, komunisté a především Židé. +more Neonacisté viní Židy z mnoha nešvarů společnosti a přisuzují jim rozsáhlá mezinárodní spiknutí za účelem ovládnutí světa, což pramení z víry v různé konspirační teorie. Program je často populistický, většinu problému státu vidí v ideologii multikulturalismu a liberální levicovosti, činnosti Židů, přistěhovalců a etnických menšin a přichází s radikálními řešeními, mnohdy neslučitelnými s demokratickým zřízením.
Rozdíl mezi neonacismem a klasickým nacismem je v časovém vymezení (nacismus vznikl v 20. letech 20. +more století, neonacismus po 2. světové válce) a rovněž v odklonu od pangermanismu a od tezí o vyvolenosti německého národa (neonacisté z germánských zemí většinou tyto ideologie stále uznávají, zatímco neonacisté z negermánských zemí se od nich spíše odklánějí, ale většinou pak s neonacisty vyznávajícími tyto ideologie spolupracují) k bílému nacionalismu.
Neonacismus v politice
Andrej Biletský, předseda hnutí Patriot Ukrajiny a velitel Azovského praporu Jednotlivé státy se k hlásání neonacismu a politickému organizování neonacistů staví různě. +more Liberální jsou například v Dánsku nebo ve Spojených státech amerických, kde je hlásání neonacismu stejně jako jiných politických směrů chráněno coby součást svobody slova, neonacistické strany se mohou účastnit politické soutěže a je dovoleno volně užívat (neo)nacistické symboliky. Naopak státy jako Německo či Česká republika projevy neonacismu trestají. I přes zákazy se však neonacisté v takových státech sdružují, třebaže bývají nuceni kvůli riziku postihu své skutečné názory skrývat.
Liší se rovněž charakter právních norem používaných proti neonacistům. Například v Německu existuje veřejně dostupný seznam zakázaných nacistických symbolů, zatímco v Česku soudy posuzují symboly ad hoc na základě posudků soudních znalců.
Někteří členové Azovského praporu a dalších dobrovolnických praporů spadajících pod ukrajinské ministerstvo vnitra, které nesly hlavní břemeno bojů s proruskými separatisty na východní Ukrajině, se v minulosti hlásili k neonacismu. V roce 2018 bylo na Ukrajině spáchano krajně pravicovými radikály a neonacisty několik desítek útoků proti romské menšině.
Krajní pravice v Rusku zahrnuje řadu různých ideologických proudů, včetně neonacistů. K nejvýznamnějším ruským neonacistickým stranám patří NSO, SS a DPNI. +more Podle ruské nevládní organizace Sova jen v letech 2004-2012 došlo oficiálně v Rusku k 549 rasově motivovaným vraždám a skoro 3500 vážným zraněním ne-ruských obyvatel. V roce 2013 bylo v Rusku jen při oficiálně registrovaných xenofobních, rasistických a ideologicky motivovaných útocích zavražděno minimálně 20 lidí, nejméně 173 lidí při nich utrpělo zranění. V lednu 2016 Německo odpojilo portál Altermedia, který je považován za ústřední německý neonacistický web. Web byl podle německé prokuratury provozován z ruského serveru.
V Německu bylo v roce 2012 evidováno 26 000 krajně pravicových extremistů, včetně 6 000 neonacistů. Neonacistické organizace nejsou v Německu postaveny mimo zákon.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Miroslav Mareš a kol. : [url=http://www. +moremvcr. cz/clanek/studie-ceske-militantni-neonacisticke-hnuti-aktualni-trendy. aspx]České militantní neonacistické hnutí (aktuální trendy)[/url]. Analýza pro Ministerstvo vnitra České republiky - Odbor bezpečnostní politiky, Brno 2011,.