Neslívy (tvrz)
Author
Albert FloresNeslívy jsou zaniklý středověký sídelní komplex skládající se z tvrziště, dvou zaniklých vsí, vodních děl a zaniklých cest. Nachází se na hranici katastrálních území Šťáhlavy a Milínov, tedy na rozhraní okresů Plzeň-město a Plzeň-jih. Zanikl v 15. století.
Historie
První písemná zmínka o vesnici je z roku 1361, kdy se uvádí tvrz a ves Nestev. K roku 1375 je zmíněn Jiří z Neslív, svědek při prodeji lánu v nedalekém Kamýce. +more V roce 1379 část Hořejších a Dolejších Neslív patřila k panství Heřmana z Litic, sezením na Lopatě, část Horních Neslív patřila jistému Valterovi. V roce 1392 bylo provoláno věno zemřelé Běty, vdovy po Valterovi z Nezbavětic, tvořené pěti dvory v Nestějově. Později byly obě vsi připojeny k panství hradu Lopata. Roku 1432 byl hrad Lopata během čtyř měsíců dobyt husitským vojskem vedeným hejtmanem Přibíkem z Klenové. V té době pravděpodobně zanikly i vsi. V odúmrti po Habartovi z Hrádku z roku 1457 byl zmiňován hrad Lopata a obě vsi jako pusté.
V letech 1420-1541 se objevuje predikát z Nestajova na Čáslavsku, Kutnohorsku a Mladoboleslavsku, kam se rod nejspíše přestěhoval. Později byly obě pusté vsi připojeny k štáhlavskému panství, naposledy byly uváděny v roce 1623 jako pusté v rámci pobělohorských konfiskací. +more V roce 1880 zde byl amatérským archeologem Františkem Xaverem Francem proveden první archeologický výzkum tvrze a zaniklé vesnice v Česku.
Stavební podoba
Na nízké terase nad potokem je okrouhlé tvrziště s příkopem o průměru asi 32 metrů. Středový pahorek protíná Francova sonda. +more Nebyly nalezeny žádné stopy zdiva. Jižně od tvrze se rozkládala ves Dolní Neslívy, asi 900 metrů severněji se nalézaly Horní Neslívy. Tvrz i vsi zanikly požárem. Součástí komplexu je mohutná hráz rybníka a obtočná stoka. Po zániku bylo území zaniklé vsi rozděleno mezi sousední vesnice. Katastrální hranice vede podél potoka.